Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Petra Dvořáková – Sítě. Příběhy o (ne)sebevědomí

1 1 1 1 1 (2 hlasů)

Sebevědomí. Jedna z nejdůležitějších složek osobnosti, která svými neviditelnými nitkami ovlivňuje, jak se dokážeme v životě prosadit, navazovat a udržovat běžné mezilidské vztahy. A právě sebevědomí je tématem nové knihy Petry Dvořákové Sítě Příběhy (ne)sebevědomí vydané vydavatelstvím HOST.


knihaVe třech povídkách se setkáváme s příběhy žen, jejichž život ovlivnilo nízké sebevědomí. Mohlo by se proto zdát, že kniha je určena hlavně čtenářkám. Přihlédneme-li však k formě, jakou je napsána, nejedná se o žádnou červenou knihovnu ani povrchní čtení z časopisů pro ženy, je to beletrie umně podložená literaturou faktu a okořeněná špetkou autobiografie, proto se bude číst dobře i mužům. A bylo by vhodné uvědomit si, že problémy spojené s nízkým sebevědomím nejsou rozhodně pouze doménou žen, i když v případě mužů bývají možná lépe skryté za sebevědomými projevy.

Příběh první – Kristýna

Lži, manipulace, podvody a psychický nátlak, nebo naopak starostlivost, láska milovaného, vysněného a dokonalého muže.  Zavře Kristýna oči před problémy a bude chtít vidět jen tu líbivou tvář dominantního partnera, jenž neváhá ke svým záměrům manipulovat s jejím synem? Pomůže jí psychoterapeut pasivním nasloucháním, aby se dokázala podívat na problém realistickým pohledem? Jakou roli mají vlastně psychologové, kouči či psychoterapeuti v dnešní době – nenahrazují náhodou faráře? To jsou otázky, které vyvolává přečtení prvního příběhu.

Příběh druhý – Karolína

E-mailová korespondence mezi farářem a Karolínou nás zavede do prostředí církve a i zde platí, že když dva dělají totéž, není to totéž. Poznáváme starého faráře Ambrože, který se svým rozumným přístupem snaží ukázat Karolíně cestu víry, na rozdíl od sektářsky působícího mladšího faráře, utvrzujícího manžela Karolíny v přesvědčení, že je jeho žena špatná křesťanka. Při čtení druhého příběhu si pozvolna uvědomujeme, že za „prozřením“ manžela Standy, který se po křtu stále víc angažuje ve společenství křesťanských rodin, se skrývá nízké sebevědomí. Je pro něj mnohem jednodušší vkládat své problémy a starosti na bedra církve zastoupené farářem, než nést pomyslný kříž života na svých zádech sám.

Příběh třetí - Naďa

Kult dokonalého ženského těla útočí ze všech stran, vidíme ho v reklamě, čteme o něm v lifestylových článcích, sledujeme v televizních seriálech. A tak když někde něco na těle k dokonalosti „mediálně“ zpracované ženě chybí, nebo naopak přebývá (často jen v jejích očích), bývá to důvodem nízkého sebevědomí. Tak jako tomu je v příběhu Nadi, která není spokojená s velikostí prsou a řešení svých problémů vidí pouze v plastické operaci. To by byl relativně banální motiv, ale hlouběji mezi řádky nacházíme další pevně zataženou síť nízkého sebevědomí, projevující se uspokojením z moci nad pacienty. Potřebuje pacientka lék proti bolesti? Bude muset počkat, až se Naďa rozhodne, že pacientce od bolesti uleví. Deset minut nebo půl hodiny, to záleží jenom na ní. Pracuje totiž jako zdravotní sestra a postupně si uvědomuje, jak velkou moc nad pacienty má.

Každý příběh je psaný jinou formou, v prvním případě se jedná o vyprávění Kristýny (er-forma), druhý příběh je poskládán z e-mailové korespondence Karolíny s farářem a třetí příběh je psán ich-formou.

Vyhledáme-li si podrobnější informace o autorce, zjistíme, že se v jejích textech často objevují autobiografické prvky. Petra Dvořáková žila v mládí v klášteře, proto zná velmi dobře církevní prostředí, později vystudovala zdravotnickou školu a pracovala jako zdravotní sestra. Do čtenářského povědomí se dostala knihou rozhovorů o víře Proměněné sny, za kterou v roce 2007 získala Magnesii Literu v kategorii publicistika. O dva roky později vyšla kniha Já jsem hlad, příběh o mentální anorexii.

„Sítě jsou příběhy zcela smyšlené. Ale téma nízkého sebevědomí a nedostatečné sebedůvěry mě velmi zajímá a je mi blízké, souvisí nějak s mou niternou zkušeností i se zkušeností s okolním světem. To se v příbězích nutně projevuje. Prózu nikdy není možné utkat z čiré fabulace, ale vždy je to mix zkušeností, niterných, odposlechnutých, zažitých, zkrátka různých střípků, které ve výsledku dávají nějaký obraz,“  uvedla Petra Dvořáková v rozhovoru pro vydavatelství HOST. 

Vzhledem k tomu, že se Petra Dvořáková nebojí psát o problémech, které jsou v dnešní době aktuální, a otevřít i značně kontroverzní téma, ať už jde o víru, anorexii či nízké sebevědomí, bude zajímavé, jaké téma zvolí za námět své další knihy. A my čtenáři bychom si to rozhodně neměli nechat ujít.

Sítě. Příběhy o (ne)sebevědomí
Autor Petra Dvořáková
Nakladatelství Host
Místo vydání Brno
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 320
ISBN/EAN 978-80-7491-659-5
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení