Recenze: Julian Barnes – Stolek s citróny

Vytvořeno 12. 5. 2016 1:00

Autor: Lucie Sigmundová

Zobrazeno: 1787

Nakladatelství Plus vydalo další knihu Juliana Barnese a zase je výborná. Pokud vás už v minulosti tento britský prozaik oslovil svými vysoce ceněnými díly, pak je Stolek s citróny trefou do černého. A pokud jste se o Barnesovi ještě nedoslechli, máte možnost to napravit. Začít můžete třeba povídkami o stárnutí. Skličujícím tématem se nenechejte odradit. Jsou opravdu čtivé, místy roztomile hravé. A opravdu pro každého.

Stolek s citróny je přesně ten typ knihy, která zanechává ve čtenáři emoce. Každá jedna povídka je mistrně odvyprávěná, vypointovaná a pracující s tíživým tématem stárnutí. Barnes je však ke svým postavám laskavý, takže povídky jsou podány s lehkostí a dojímají nedepresivním způsobem. Kniha jako celek strhává mytickou masku stáří jako moudrého a vznešeného, k tomu také můžeme připočítat i úspěšnou destrukci stereotypu „asexuální“. Nakonec, jak Barnes ukazuje, stáří je divoké, nešťastné i zlomyslné, je to období závratných odhalení i milostných vzplanutí. 

Autor své postavy obdařil osudem nejkrutějším, totiž běžným životem, který zahrnuje témata jako smrt, láska, jež nedojde šťastného konce, lidská nedorozumění, nemoci a jiná dramata. Všechny povídky jsou na velmi vysoké úrovni, jak už je u Barnese ostatně zvykem. Některé tuto vysoce posazenou kvalitativní laťku ještě přeskakují. Jako velmi zdařilé hodnotím především povídky Apetýt a Zahradní klec (tematika manželství), za zvláštní pozornost stojí i Znovu ožít. Povídka, která je více, než co jiného velmi škodolibou vypravěčskou hrou. Na počátku předkládá vypravěč romantický příběh o platonické lásce jistého umělce k jisté herečce. Tuto romanci ale posléze začne narušovat cynický pohled moderního člověka. Vypravěč demaskuje sám sebe, způsob vyprávění, pochybuje, polemizuje nad verzí, kterou právě předložil, a čtenáře doslova týrá. Byla ta romantická láska tak či onak? Byla vůbec romantická? „Měli spolu sex?“ ptá se hlas dnešní doby. 

Rozhodně je Stolek s citróny kniha, kterou stojí za to přečíst. Povídek je celkem jedenáct, jsou krátké a přitom je v každé z nich perfektně vystiženo drama lidského života. Co víc, kniha nenudí. Přestože základní myšlenka všech příběhů je stejná. Odehrávají se totiž v různých dobách, stejně jako se různí samotní vypravěči. Jednou je na příběh nahlíženo optikou ženy starající se o manžela, kterého rozleptává stařecká demence. O rozporech manželského páru vypráví jejich dospělý syn. Příběh nenaplněné lásky popisuje vševědoucí vypravěč shora shlížející na osudy milenců. 

Barnesovo vyprávění je jedna velká záludná hra s fiktivními charaktery i známými postavami našich dějin. Je tíživá svou upřímností, ale zábavná svou nápaditostí. Povídka Znalost francouzštiny je dokonce vystavěna jako sbírka dopisů, které stará žena z domova důchodců začala posílat Julianu Barnesovi po přečtení jeho knihy Flaubertův papoušek. Tímto odkazem do „reality“ dostal příběh zcela jiný rozměr. 

Četba Stolku s citróny je zážitek. Barnes je občas humorný a především k postavám přistupuje s citem. Krátké povídky se výborně čtou, knihu lze díky tomuto formátu dle potřeby odkládat a zase se k ní vracet. I když, jakmile se do ní jednou pustíte, tuším ji už budete chtít dočíst. 

Ukázka z knihy 
Ve společnosti jiných lidí je na něj spoleh. Čímž chci říct, že se před nimi chová slušně. Pousměje se na ně a přikývne, jako starý učitel, který pozná někdejší žáky, ale nedokáže si vybavit jejich jména nebo rok, kdy dotyční chodili do šesté třídy. Vzhlédne k nim, tiše si ucvrnkne do vložky a řekne: „Jste moc sympatický člověk, on je moc sympatický člověk, vy jste moc sympatický člověk,“ na cokoli, co oni řeknou, a oni odejdou a při tom jim bude táhnout hlavou: Ano, jsem si skoro jistý, že mě poznal, někde hluboko pod tím vším to pořád ještě je on, je to samozřejmě hrozně smutné, smutné pro něj a smutné pro ni, ale myslím, že mě rád viděl, a já jsem povinnosti učinil zadost. Já za nimi zavřu, a když se vrátím, přistihnu ho při tom, jak strká čajový servis přes okraj stolu a rozbíjí další šálek. Řeknu mu: „Ne, tohle se nedělá, nech to na tácu,“ a on odpoví: „Vrazím ti ptáka do tvý tlustý prdele a pořádně ti ji protáhnu a pak se na tebe vystříkám, cák cák cák.“ (str.196-197)

Stolek s citróny

	Autor	Julian Barnes
	Překlad	Viktor Janiš
	Nakladatelství	Plus
	Místo vydání	Praha
	Rok vydání	2015
	Vydání	1.
	Počet stran	248
	ISBN/EAN	978-80-259-0421-3
	Ediční řada	Pestrá řada soudobé prózy

Do nakladatelství

Porovnat ceny