Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Haruki Murakami – Hon na ovci

1 1 1 1 1 (0 hlasů)

Hon na ovci, kniha vydaná letos nakladatelstvím Odeon, nepatří k Murakamiho nejnovějším dílům. Vznikla v roce 1984 a překlady do jiných jazyků jsou delší dobu k dispozici. Nyní si román může čtenář vychutnat i ve výborném českém překladu Tomáše Jurkoviče.


knihaHlavní hrdina románu se řízením osudu dostává do situace, kdy je nucen vydat se na zvláštní cestu, na jejímž konci by měla být ovce zcela zvláštního druhu. Čtenář, který se už setkal s Murakamiho romány typu Kafka na pobřeží, tuší, že na ovci bude něco mystického a cesta mladého hrdiny bude v určitém smyslu symbolická.

Přestože vychází Hon na ovci u nás teprve teď, je potřeba při čtení mít na paměti, že jeho vznik předchází dokonce i Hard-Boiled Wonderland. Typické rysy, které se v knize objevují, jsou vlastně kořeny Murakamiho tvorby a na jejich ozvěnu narážíme postupně v dalších dílech, které má už pilný čtenář tohoto světově uznávaného japonského autora dávno přečtená.

Děj románu je poměrně jednoduchý, jeho těžiště spočívá spíš v souboru témat, jejichž zabarvení kolísá mezi filosofií a mystikou. Některé principy procházejí celou knihou, například identifikace člověka – potažmo tvora – s jeho jménem. Hlavní hrdina nemá jméno, jeho přátelé pouze přezdívky, o své dívce mluví jako o přítelkyni a ani kocour nemá na jméno nárok. To mu musí dát až řidič luxusního vozu. I tak dostane kocour jméno odkazující na zcela jiného tvora.

Dalším výrazným rysem je jednoduchost, jakou se hlavní hrdina blíží k cíli, přestože ani neví, k čemu ten cíl slouží. Dopředu ho posouvají zvláštní náhody a lidé, s nimiž se setkává. Přesto není děj koncipovaný jako počítačová hra, v níž se hráč prokousává různými levely plněním úkolů. Hrdina Honu na ovce spíš připomíná pingpongový míček, odpalovaný zdánlivě chaotickými údery anonymních pálek. Ke konci se však zakutálí do kouta a dlouhou dobu tam nečinně leží. Stejně jako v jiných Murakamiho románech děj v určitém okamžiku prudce zpomalí a hrdina má spoustu času rozebírat svůj vztah k životu a problém, kterému čelí. Zdánlivě by to mělo čtenáři pomoct pochopit, oč vlastně jde. Ovšem nepomůže. V Murakamiho textech zpravidla nejde o to pochopit, oč jde. Autor tak zcela samozřejmě uvádí do života klišé, že není důležitá cesta, ale cíl, aniž by ho musel vyslovit.

Bezmocnost hlavního hrdiny vede k úvahám o lidském osudu a úloze vlastní vůle. Murakami, i když jeho literární texty v sobě mají hodně ze západní kultury, v tomto bodě uvažuje velmi asijsky, nikoliv však proto, že by chtěl svou knihu ozvláštnit něčím okázale orientálním. Přes veškeré sympatie k západnímu životu zůstává Japoncem, stejně jako jeho hrdinové.

Haruki Murakami se zpravidla jeví jako velmi úzce vnitřně spjatý se svými hrdiny. Většinou, stejně jako v románu Hon na ovci, používá ich-formu, aby mohl dokonale vyjádřit to, co cítí a o čem přemýšlí. Většinou však jde, jak jsem se už zmínil, o problémy s větším přesahem, než o ty, které by byly úzce spjaty s dějem. Vedlejší linie, které autor rozvíjí, mají většinou filosofický charakter a částečně vysvětlují pohnutky hrdinů. Ti ovšem jen zřídka jednají pragmaticky, důležitější je pro ně hrdost a povinnost, určitá japonská forma donkichotství.

Hon na ovci v sobě obsahuje vše, co Murakamiho čtenáři milují. Pokud ovšem máme na mysli Murakamiho mystického, nikoliv toho, který se prodírá nepřehlednou spletí beznadějných vztahů. I když i ty je autor schopen uchopit s nezaměnitelným půvabem a fascinující neobvyklostí. Přečíst si tento román je pro čtenáře tohoto japonského spisovatele povinností, zdaleka však ne nepříjemnou.

Hon na ovci
Autor Haruki Murakami
Překlad Tomáš Jurkovič
Nakladatelství Odeon
Místo vydání Praha
Rok vydání 2016
Vydání 1.
Počet stran 400
ISBN/EAN 978-80-207-1693-4
Ediční řada -

Do nakladatelstvíPorovnat ceny

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení