
Recenze: Martina Rosenberg – Mami, kdy už konečně umřeš?
- Vytvořeno 6. 5. 2016 3:00
- Autor: Tereza Kinovičová

Kniha Mami, kdy už konečně umřeš?, kterou vydalo nakladatelství Portál, jen zdánlivě připomíná thriller a mezi odpočinková letní čtení ji nemůžeme zařadit už vůbec. Německá novinářka a spisovatelka Martina Rosenbergová se rozhodla literárně zpracovat vlastní zkušenost s tématem, které zní současnou společností jako varovný signál, je však stále značně opomíjené, totiž téma stárnutí a smrti.
Po dvanáctiletém pobytu na Krétě, v době, kdy se Řecko stává ekonomicky nestabilním, se rozhodne autorka vrátit se svou rodinou zpět domů do Německa. Šťastný návrat do rodné země a společný život s rodiči ve vícegeneračním domě se brzy promění v několikaletou noční můru. Mamince je diagnostikována demence, zanedlouho poté tatínka postihne cévní mozková příhoda. Autobiografický příběh líčí nejen zápas s nemocí rodičů, ale především stres vyvolaný nepředvídanými okolnostmi. Jedním z nejbolestivějších zjištění je změna osobnosti blízkého člověka s demencí. Chápající a citlivá bytost, kterou maminka hrdinky celý život byla, se naráz stává egoistickou, neústupnou, agresivní. Nemoc se postupně člověka zmocňuje – problémy s rovnováhou jsou příčinou pádů, nemožnost nalézt vhodná slova činí komunikaci stále obtížnější, také schopnost porozumět okolí se zhoršuje, postupně se z něj stává jen prázdná schránka. K psychické zátěži, kterou s sebou nese péče o blízkého člověka, se přidává tíseň časová, finanční, překážky byrokratické, nepřipravenost společnosti, neprofesionální služby pečovatelských organizací. Dlouhodobá zátěž se začne projevovat také fyzicky a hrdinka, autorka, dcera, pracující matka a manželka v jedné osobě nachází východisko v odchodu z domu rodičů. Náhlé uvolnění tlaku ze společného soužití nečekaně přispěje k jejímu nervovému zhroucení. Nepřestává čelit falešným pocitům vlastní nedostatečnosti, kontroverzním myšlenkám o tom, kde končí hranice uměle udržovaného života, o nichž se veřejně diskutuje jen zřídka, a uvědomí si, že smrt je pro milovanou osobu, jejíž existence již ztratila většinu známek života, vysvobozením.
Martina Rosenbergová napsala svůj příběh nikoli z terapeutických důvodů, ale jako sdělení, potřebu připomenout, že otázky stárnutí a smrti jsou pro nás stále tabu. Komunikace mezi mladou a stárnoucí generací vázne. Ve svém okolí opakovaně zažívám, že si děti netroufají mluvit s rodiči o jejich stárnutí. Je bezpodmínečně nutné spolu komunikovat a vyjasnit si, kdo chce nebo může převzít úkoly spojené s péčí o rodiče, zda přichází v úvahu přestěhování do domova, jaké existují alternativy a kdo z příbuzných je připraven vzít na sebe zodpovědnost. (Str. 6)
Výskyt demence je spojen s ekonomickým a společenským rozvojem, ve vyspělejších státech je zastoupení tohoto onemocnění četnější. Se zvyšujícím se věkem dožití lze očekávat, že počet nemocných bude i u nás narůstat a bude potřeba zajistit větší informovanost veřejnosti, stejně jako koordinovanou péči zdravotních a sociálních služeb. V Německu je poskytována péče čtvrtině osob trpících demencí, odborníci odhadují, že v České republice se jedná o necelých 10 % nemocných, podstatnou část služeb zajišťují rodinní příslušníci. Alternativní projekty, jakým je například odvážný počin vedení domova pro seniory v anglickém Bristolu, které nechalo pro své pacienty postavit ulici ve stylu 50. let s poštou, lokálem či kavárnou, kde si mohou přečíst dobové noviny a časopisy, cítit se spokojeně a oživit vlastní minulost, jsou zatím ojedinělé.
V popředí osobního příběhu Martiny Rosenbergové nestojí literární ambice, snaží se především o srozumitelnost, blíží se literatuře faktu. Pohled autorky je bezvýhradně subjektivní, předkládá porci bolestných emocí, které čtenáře dojmou i vyděsí, aby prostřednictvím své zkušenosti upozornila na úskalí péče o nemohoucí rodiče a pomohla těm, kteří se ocitli v podobné situaci.
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...