Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Michal Suchánek, Ondřej Neff – Děsivé radosti

1 1 1 1 1 (4 hlasů)

Komiksy, stripy, grafické romány, druhů a poddruhů kreslených příběhů najdeme na našem trhu nepřeberné množství a to i přesto, že jejich vydávání je značně omezeno vysokými náklady na jejich výrobu. Série tří komiksů nazvaná Děsivé radosti má na přeplněném trhu nelehkou pozici, ale vzhledem ke své výjimečnosti má velkou šanci se na něm neztratit.


ilV sedmdesátých letech minulého století nastal v oblasti komiksů jistý útlum, čtenáři střežili jako oko v hlavě díla Káji Saudka a dokonce i sešity Rychlých Šípů, které stranickým cenzorům k srdci nepřirostly. Přesto nezmizely úplně, velmi zdařilé sci-fi vycházely na stránkách časopisů ABC i jinde. Ale Supermana, Spidermana či Hellboye si komiksoví fandové neužili.

Uvolnění poměrů, které komiksům dalo šanci proniknout k českým čtenářům, zastihlo toto odvětví už poněkud za zenitem a část tvorby se pomalu přesouvala na internet. Přátelé klasických technologií však se mnou budou určitě souhlasit, že pečlivě provedený tisk na kvalitním papíru nelze souborem jedniček a nul nahradit. I když, jak jsem se už zmínil v úvodu, vydávání komiksů je nákladné, dostali příležitost i čeští tvůrci.

Mladý výtvarník Michal Suchánek se rozhodl použít tři povídky jednoho ze současných klasiků sci-fi žánru Ondřeje Neffa a převést je do formy komiksu.

Jitro pro strašnou radost zavádí čtenáře do budoucnosti, v níž se běžně stýkají lidé s různými mimozemskými rasami. Nejde o oficiální kontakty, při nichž dochází ke vzájemné výměně vědeckých a technických znalostí, jak některé směry vědecko-fantastické literatury preferují, ale spíš o jiné styky. Stelosexualita je postavena mimo zákon, přesto nebo právě proto ji některé páry velmi rády provozují. Armand a Odona se tak dostanou do vážných problémů. Tato povídka dala Michalu Suchánkovi snad největší prostor pro fantazii ve výtvarném zpracování. Vymýšlet podoby mimozemšťanů představuje pro člověka s invencí opravdovou výzvu a Michal Suchánek se s ní, podle mého názoru, dokázal vyrovnat se ctí. Suchánkova kresba se hlásí ke klasickým tradicím komiksu, a i když Káju Saudka nekopíruje, nacházíme styčné body právě v tom nejlepším, co nám tento specifický žánr přinesl.

Nápad za všechny prachy zavádí čtenáře na palubu kosmické lodi, která v Neffově fantazii slouží jako obyčejný náklaďák, nikoliv jako technologický zázrak. Proto loď dostala název Avia PX-216 a její posádku tvoří nepříliš inteligentní surový svalovec, drobná, ale vyvinutá dívka v úsporném tílku a starší chlap v montérkách, připomínající kozla. Vysvětlení k vytvoření tak prapodivné posádky najdeme v komentáři na konci komiksu, který napsal Ondřej Neff. Šlo mu o vytvoření atmosféry podobné Vetřelci či Blade Runnerovi. Je nutno rozlišovat mezi kulisami příběhu a jeho obsahem. Téma náhodného rozvoje umělé inteligence spíš připomíná povídky Stanisława Lema nebo některé dystopie současných autorů. V závěrečných panelech se Michal Suchánek nechal inspirovat prvním dílem Matrixu, v němž chobotničky porcují Morpheovu loď. Příběh je především konverzační a většinu obrázků zabírají střihy z jedné hovořící postavy na druhou, Michal Suchánek v něm nedostal příliš prostoru.

Poslední povídka s příznačným názvem Konec dobrý, všechno dobré předkládá cestování v čase jako běžnou možnost pro každého člověka. Fotograf Paul Smeley této možnosti využívá pro pořízení nevšední reportážní fotografie, s níž vyhraje cenu v prestižní soutěži. V pořadu vedeném reportérkou Carlou se pomalu dostávají na povrch všechny okolnosti vzniku fotografie a komiks ústí do překvapivé pointy. Michal Suchánek použil dva způsoby grafického vyjádření, nejprve klasickou komiksovou kresbu, stejnou jako v předchozích povídkách, následně pak méně expresivní s tlumenými barvami, která lépe vystihuje ponurou atmosféru koncentračního tábora a pojednává dramatický příběh s patřičnou pietou.

Použít povídky Ondřeje Neffa pro tvorbu komiksů se ukázalo jako velmi dobrý nápad, který přinesl opravdu jedinečný výsledek. Silnou stránkou Ondřeje Neffa jsou nápady. Relativně jednoduchý způsob, jakým je po literárně stránce zpracovává, ulehčuje kreslíři práci, protože se nemusí propracovávat bludištěm složité formy a příběh, nekomplikovaný a srozumitelný, přímočaře spěje k pointě. Michal Suchánek využívá propracovanou kresbu a klasické postavy. Muži jsou svalnatí nebo naopak silně atrofovaní, ženy disponují štíhlým pasem, ladnou křivkou zadečku a pevnými velkými ňadry. Přestože takové rozdělení tělesných schránek může vypadat jako neuctivé k ženám, právem potěší zejména vyznavače klasických komiksů.

SUCHÁNEK, Michal a Ondřej NEFF. Děsivé radosti. První vydání. Praha: Crew, 2015, 170 nečíslovaných stran. Světové komiksy česky. ISBN 978-80-7449-354-6.

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení