
Recenze: Elly Griffiths – Křižovatky smrti
- Vytvořeno 12. 2. 2016 2:00
- Autor: Alena Lochmannová

Forenzní archeoložka Ruth Gallowayová vede poměrně usazený život akademické pracovnice, ovšem až do té doby, než ji policie požádá o pomoc při identifikaci nalezených kostí. Šéfinspektor Harry Nelson seznamuje Ruth s případem zmizelé malé dívky, co víc, brzy po nálezu zmizí další děvčátko, které je posléze nalezeno pohřbené pod zemí na nehostinných blatech nedaleko místa, kde Ruth žije.
Síň slávy známých detektivů nyní rozšiřuje nová hrdinka, která je hrdinkou poněkud netradiční. Netradiční v tom, že se nejedná ani o policistku, ani o ženu jinak spojenou s kriminálním prostředím. Jako svoji hlavní hrdinku si Elly Griffiths zvolila forenzní archeoložku Ruth Gallowayovou. Ta je čtenáři sympatická tím, že ji autorka nepřikrášluje, jak bývá často zvykem. Naopak vytvořila zcela přirozenou hrdinku, čtyřicátnici, která má nadváhu, názorově se rozchází se svými rodiči, její soukromý život není rozhodně dokonalý, co víc, dal by se označit za samotářský, nicméně je více než bystrá a ve svém oboru vyniká. Zatímco popisu a přiblížení hlavní hrdinky věnuje autorka poměrně dost prostoru, u ostatních postav nechává pracovat čtenářovu představivost, neboť postavy jsou sice představeny, ale spíše jakoby zhruba a rozhodně nepůsobí jako „staří známí“. Tak jak je tomu u hlavní hrdinky, pro kterou autorka našla inspiraci ve svém manželovi, který je nadšeným archeologem.
Velmi atraktivní a nevšední je i prostředí, v němž se příběh odehrává. Jedná se o nehostinnou oblast Norfolku, kde tajemná krajina evokuje blata z Psa baskervillského. Autorka zasadila děj svého románu do tohoto prostředí, neboť zde v dětství trávila čas u své tety. Drsnost prostředí z knižních stran skutečně doslova sálá a čtenář si chvílemi dokáže sám sebe představit bloudícího blaty za neustávajícího bičování deště.
Na své si přijdou rozhodně ti, kteří jsou vedle milovníků detektivních příběhů také milovníky historie. Křižovatky smrti jsou příběhem, v němž se prolíná přítomnost s historií, neboť jak zmizení první dívky, tak smrt té druhé jsou opředeny tajemstvími, která se váží na rituály z doby železné a severskou mytologii, která je s nimi velmi úzce spjatá. Šmrnc samotnému příběhu vyšetřování zmizení dívek dodávají dopisy, které šéfinspektor Harry Nelson dostává a které jej navádí k místu, kde údajně leží dívka zmizelá před deseti lety.
Závěr knihy je do jisté míry předvídatelný, pozornému čtenáři dojdou možné souvislosti, ač s
pochopením motivu samotného může mít problém. Pro jiného však může být celé rozuzlení skutečně překvapivé. Ať tak či onak, příběh dokáže zaujmout, upoutat pozornost a nutí čtenáře nad ním přemýšlet. Děj plyne klidně, není překotný a tempo je pozvolné, nikoli však pomalé. Elly Griffiths je talentovaná vypravěčka, která se ve světě současné detektivky rozhodně neztratí.
Ukázka z knihy:
Ruth vytáhne mapu severního Norfolku. Nakreslí linku mezi Spenwellem, kde se v zahradě Hendersonových našly kosti, a kostmi na kraji Salthmarshe. Čára prochází vesnicí Spenwell a přetíná dvouproudou silnici. Ruth zatají dech. Chvějící se rukou čáru protahuje podél staré stezky označené kůly. Vede tam, kde předpokládala: přímo do středu kruhového monumentu. Na posvátnou půdu.
Sklopí pohled ke svým poznámkám. Kde slovu „cursus“ si poznamenala: Může jít o linii směřující k posvátnému místu. Nejdelší cursus v Británii = 6 mil. Náčrtky ukazují, v jakém směru hledat.
Dům stále čeká, venku je tma, dokonce i ptáci ztichli. Ruth rozechvělou rukou sáhne po telefonu.
„Nelsone? Myslím, že vím, kde je pohřbená Scarlet.“ [1]
[1] GRIFFITHS, Elly. Křižovatky smrti. Vydání první. Praha: Motto, 2015, s. 146. Detektivka (Motto). ISBN 978-80-267-0504-8.
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...