Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Elly Griffiths – Křižovatky smrti

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
Křižovatky smrti

Forenzní archeoložka Ruth Gallowayová vede poměrně usazený život akademické pracovnice, ovšem až do té doby, než ji policie požádá o pomoc při identifikaci nalezených kostí. Šéfinspektor Harry Nelson seznamuje Ruth s případem zmizelé malé dívky, co víc, brzy po nálezu zmizí další děvčátko, které je posléze nalezeno pohřbené pod zemí na nehostinných blatech nedaleko místa, kde Ruth žije.


Křižovatky smrtiSíň slávy známých detektivů nyní rozšiřuje nová hrdinka, která je hrdinkou poněkud netradiční. Netradiční v tom, že se nejedná ani o policistku, ani o ženu jinak spojenou s kriminálním prostředím. Jako svoji hlavní hrdinku si Elly Griffiths zvolila forenzní archeoložku Ruth Gallowayovou. Ta je čtenáři sympatická tím, že ji autorka nepřikrášluje, jak bývá často zvykem. Naopak vytvořila zcela přirozenou hrdinku, čtyřicátnici, která má nadváhu, názorově se rozchází se svými rodiči, její soukromý život není rozhodně dokonalý, co víc, dal by se označit za samotářský, nicméně je více než bystrá a ve svém oboru vyniká. Zatímco popisu a přiblížení hlavní hrdinky věnuje autorka poměrně dost prostoru, u ostatních postav nechává pracovat čtenářovu představivost, neboť postavy jsou sice představeny, ale spíše jakoby zhruba a rozhodně nepůsobí jako „staří známí“. Tak jak je tomu u hlavní hrdinky, pro kterou autorka našla inspiraci ve svém manželovi, který je nadšeným archeologem.

Velmi atraktivní a nevšední je i prostředí, v němž se příběh odehrává. Jedná se o nehostinnou oblast Norfolku, kde tajemná krajina evokuje blata z Psa baskervillského. Autorka zasadila děj svého románu do tohoto prostředí, neboť zde v dětství trávila čas u své tety. Drsnost prostředí z knižních stran skutečně doslova sálá a čtenář si chvílemi dokáže sám sebe představit bloudícího blaty za neustávajícího bičování deště.

Na své si přijdou rozhodně ti, kteří jsou vedle milovníků detektivních příběhů také milovníky historie. Křižovatky smrti jsou příběhem, v němž se prolíná přítomnost s historií, neboť jak zmizení první dívky, tak smrt té druhé jsou opředeny tajemstvími, která se váží na rituály z doby železné a severskou mytologii, která je s nimi velmi úzce spjatá. Šmrnc samotnému příběhu vyšetřování zmizení dívek dodávají dopisy, které šéfinspektor Harry Nelson dostává a které jej navádí k místu, kde údajně leží dívka zmizelá před deseti lety.

Závěr knihy je do jisté míry předvídatelný, pozornému čtenáři dojdou možné souvislosti, ač s
pochopením motivu samotného může mít problém. Pro jiného však může být celé rozuzlení skutečně překvapivé. Ať tak či onak, příběh dokáže zaujmout, upoutat pozornost a nutí čtenáře nad ním přemýšlet. Děj plyne klidně, není překotný a tempo je pozvolné, nikoli však pomalé. Elly Griffiths je talentovaná vypravěčka, která se ve světě současné detektivky rozhodně neztratí.

Ukázka z knihy:
Ruth vytáhne mapu severního Norfolku. Nakreslí linku mezi Spenwellem, kde se v zahradě Hendersonových našly kosti, a kostmi na kraji Salthmarshe. Čára prochází vesnicí Spenwell a přetíná dvouproudou silnici. Ruth zatají dech. Chvějící se rukou čáru protahuje podél staré stezky označené kůly. Vede tam, kde předpokládala: přímo do středu kruhového monumentu. Na posvátnou půdu.
Sklopí pohled ke svým poznámkám. Kde slovu „cursus“ si poznamenala: Může jít o linii směřující k posvátnému místu. Nejdelší cursus v Británii = 6 mil. Náčrtky ukazují, v jakém směru hledat.
Dům stále čeká, venku je tma, dokonce i ptáci ztichli. Ruth rozechvělou rukou sáhne po telefonu.
„Nelsone? Myslím, že vím, kde je pohřbená Scarlet.“ [1]

[1] GRIFFITHS, Elly. Křižovatky smrti. Vydání první. Praha: Motto, 2015, s. 146. Detektivka (Motto). ISBN 978-80-267-0504-8.

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení