
Recenze: David Williams – Příšerná teta
- Vytvořeno 14. 1. 2016 2:00
- Autor: Štěpán Ledvinka

Stará lidová moudrost říká, že příbuzné si nevybíráme, a protože statistika je neúprosná, tak je dost pravděpodobné, že ve své rodině najdeme pár exotů, podivínů, bláznů, mrzoutů a morousů, nebo dokonce i příšerných stvoření.
David Walliams má (vlastně nejspíš měl) příšernou tetu, která mu způsobila hroznou fóbii a vážný psychický problém; alespoň takový byl můj první dojem, když jsem se začetl do jeho nové knihy [1].
Příšerná teta je další z knih Davida Walliamse určená starším dětem. Menším dětem a slabším povahám bych ji raději nedoporučoval, neboť v její první polovině je brutálně zavražděna většina postav, které se v úvodu objeví. A druhá polovina je o snaze nelidsky sprovodit ze světa zbylé tři postavy, včetně hlavní hrdinky. Tak tyto dvě věty asi nejlépe vystihují celou knihu, ale podívejme se na ni trochu detailněji.
Knihy Davida Walliamse se podle mého soudu vyznačují originálním příběhem, jejich humor je neotřelý, neprvoplánový a především velmi svérázný a hlavně černý, dalo by se snad říci přímo britský (což u britského spisovatele příliš nepřekvapuje). Autor nepřináší jen humor a zábavu, ale i něco navíc, jako v Babičce drsňačce, o audioknize viz [2].
Obecně knihy D. W., a o Příšerné tetě to platí snad dvojnásob, mě zaujaly tím, že síla a hloubka příběhu se na první pohled neprojeví hned, není čtenáři přinesena na stříbrném podnose a vyzývavě – na a tu máš–, ale čtenář musí do příběhu proniknout, ztotožnit se s ním a prožít ho. Zatímco u Babičky drsňačky hlavní hrdina průběžně zjišťuje, že klišé a předsudky o starých lidech jsou klapkami na očích a brání poznávat lidi skutečně takové, jakými jsou; v případě Příšerné tety se pod povrchem morbidního popisu line tenounká nit víry a zbožného přání, že dobro by mělo vždy zvítězit. A v neposlední řadě že lepší je dělat lidi šťastnými než nešťastnými, protože to nás naplňuje víc než zášť a sobectví. Příběh Příšerné tety mne oslovil tím, že není prokouknutelný a nejspíš neodhadnete, jak se bude dál vyvíjet, čímž autor čtenáře udržuje v příjemném napětí, očekávání a dychtění po dalším čtení.
Knížka mne ovšem nezaujala jen svým obsahem, ale i svou formou, za kterou je vidět kus pěkné práce redakce nakladatelství. Ilustrace a použití různých velikostí písma tvoří nedílnou součást textu a výrazně přispívá k jeho atraktivitě a čtivosti. Knihu, byť má 400 stran, přelouskáte během pár dnů.
Závěrem lze říci, že příběh je napínavý, svým zvláštním a řekněme walliamovským způsobem vtipný, srozumitelný, nepostrádající hloubku a nevtíravé poselství.
A poslední poznámka: od teď se budu na každou tetu, tetku, tetičku, teťulinku, tětku a tetinku dívat s krajní obezřetností a podezíravostí.
Jo, a poslední, teď už opravdu poslední poznámka: od teď nesnáším bavorské sněžné sovy …
O autorovi viz např. [2].
[1] WALLIAMS, David. Příšerná teta. Vydání první. Praha: Argo, 2015, 403 stran. Ahoj! (Argo). ISBN 978-80-257-1562-8.
[2] LEDVINKA, Štěpán. Babička drsňačka aneb je v každé rodině: recenze. VaseLiteratura.cz: Literatura pro všechny [online]. [cit. 2015-12-06].
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál... -
Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva
Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Literatura faktu
jeto hrozne -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, bohužel kniha mi dodnes nedorazila, přestože jsme ji objednávali, tak Vám to píši, že ... -
Literatura faktu
jeto hruza -
Peklo protireformace
To si určitě ráda poslechnu. -
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ... -
Cestou do pohádky a zase zpět
Dobrý den Elen, i když je příběh primárně určen jiné věkové kategorii, tak já si užívám každý díl ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Označení vedlejších přízvuků je závislé na tom, v jakém typu textů/přepisů je potřebujete ... -
Jak je to se slovním přízvukem v češtině
Jak se označují vedlejší přízvuky? -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, moc Vám děkuji za všechen čas, který budete knize věnovat. A omlouvám se, že ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...