
Recenze: David Williams – Příšerná teta
- Vytvořeno 14. 1. 2016 2:00
- Autor: Štěpán Ledvinka

Stará lidová moudrost říká, že příbuzné si nevybíráme, a protože statistika je neúprosná, tak je dost pravděpodobné, že ve své rodině najdeme pár exotů, podivínů, bláznů, mrzoutů a morousů, nebo dokonce i příšerných stvoření.
David Walliams má (vlastně nejspíš měl) příšernou tetu, která mu způsobila hroznou fóbii a vážný psychický problém; alespoň takový byl můj první dojem, když jsem se začetl do jeho nové knihy [1].
Příšerná teta je další z knih Davida Walliamse určená starším dětem. Menším dětem a slabším povahám bych ji raději nedoporučoval, neboť v její první polovině je brutálně zavražděna většina postav, které se v úvodu objeví. A druhá polovina je o snaze nelidsky sprovodit ze světa zbylé tři postavy, včetně hlavní hrdinky. Tak tyto dvě věty asi nejlépe vystihují celou knihu, ale podívejme se na ni trochu detailněji.
Knihy Davida Walliamse se podle mého soudu vyznačují originálním příběhem, jejich humor je neotřelý, neprvoplánový a především velmi svérázný a hlavně černý, dalo by se snad říci přímo britský (což u britského spisovatele příliš nepřekvapuje). Autor nepřináší jen humor a zábavu, ale i něco navíc, jako v Babičce drsňačce, o audioknize viz [2].
Obecně knihy D. W., a o Příšerné tetě to platí snad dvojnásob, mě zaujaly tím, že síla a hloubka příběhu se na první pohled neprojeví hned, není čtenáři přinesena na stříbrném podnose a vyzývavě – na a tu máš–, ale čtenář musí do příběhu proniknout, ztotožnit se s ním a prožít ho. Zatímco u Babičky drsňačky hlavní hrdina průběžně zjišťuje, že klišé a předsudky o starých lidech jsou klapkami na očích a brání poznávat lidi skutečně takové, jakými jsou; v případě Příšerné tety se pod povrchem morbidního popisu line tenounká nit víry a zbožného přání, že dobro by mělo vždy zvítězit. A v neposlední řadě že lepší je dělat lidi šťastnými než nešťastnými, protože to nás naplňuje víc než zášť a sobectví. Příběh Příšerné tety mne oslovil tím, že není prokouknutelný a nejspíš neodhadnete, jak se bude dál vyvíjet, čímž autor čtenáře udržuje v příjemném napětí, očekávání a dychtění po dalším čtení.
Knížka mne ovšem nezaujala jen svým obsahem, ale i svou formou, za kterou je vidět kus pěkné práce redakce nakladatelství. Ilustrace a použití různých velikostí písma tvoří nedílnou součást textu a výrazně přispívá k jeho atraktivitě a čtivosti. Knihu, byť má 400 stran, přelouskáte během pár dnů.
Závěrem lze říci, že příběh je napínavý, svým zvláštním a řekněme walliamovským způsobem vtipný, srozumitelný, nepostrádající hloubku a nevtíravé poselství.
A poslední poznámka: od teď se budu na každou tetu, tetku, tetičku, teťulinku, tětku a tetinku dívat s krajní obezřetností a podezíravostí.
Jo, a poslední, teď už opravdu poslední poznámka: od teď nesnáším bavorské sněžné sovy …
O autorovi viz např. [2].
[1] WALLIAMS, David. Příšerná teta. Vydání první. Praha: Argo, 2015, 403 stran. Ahoj! (Argo). ISBN 978-80-257-1562-8.
[2] LEDVINKA, Štěpán. Babička drsňačka aneb je v každé rodině: recenze. VaseLiteratura.cz: Literatura pro všechny [online]. [cit. 2015-12-06].
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...