Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Antoine de Saint-Exupéry – Dopis rukojmímu

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
kniha

O tom, že „zemi nedědíme po předcích, nýbrž si ji jen půjčujeme od našich dětí“, ví své každý, komu byl někdy domov odcizen, byl z něj násilně vyhnán, prožil strach nejen o sebe a své blízké, ale celou zemi a její duchovní odkaz. A kdo nakonec nasadil vlastní život za svou otčinu, rodinu a přátele, stejně jako Antoine de Saint-Exupéry.


knihaDopis rukojmímu [1] napsal francouzský spisovatel Antoine de Saint-Exupéry před tím, než se s armádou Spojených států vydal do Afriky bojovat proti nacismu. Text byl určen především autorovu příteli Leonu Werthovi (18781955), který uvízl v Hitlerem okupované Francii, kde se celou válku skrýval. Autorovy  myšlenky jsou ale jistě vlastní všem, kteří někdy museli opustit své domovy, aby je mohli  vybojovat zpět. Autor Malého prince v knize svěřuje své pocity z útěku do USA po kapitulaci Francie v roce 1940, obavy o život přítele, smutek nad ztrátou vlasti, odloučení od rodiny a přátel, domova, zhroucení civilizace a naději na záchranu přítele a duchovní hodnoty člověka, které se prolínají se vzpomínkami na občanskou válku ve Španělsku (19361939). 

Úvod knihy oplývá smutkem, strachem, zklamáním a obavami, které se ale postupně přeměňují v odvahu, odhodlání a naději, že úcta člověka k člověku a prostýúsměv vedou ke vzájemnému pochopení a návratu k duchovním hodnotám lidstva. „Dopis“ je psán velmi živě,  sugestivně a myslím si, že tento přerod spolu s autorem prožije každý čtenář. 

Text psaný v průběhu dosud (jak dlouho si ten smutný rekord asi udrží?) nejkrvavějšího konfliktu lidských dějin upoutá především svou naléhavostí, aktuálností a nadčasovostí. V současnosti jsme svědky neochoty a neúcty k člověku, k západním hodnotám vycházejících z naší křesťansko-antické minulosti, které ctil Saint-Exupéry a jsou tedy na místě jeho obavy popisované v knize, viz  ukázka ze str. 50: 

Úcta k člověku! Úcta k člověku! V tom spočívá ten prubířský kámen! Když nacista respektuje výhradně toho, kdo se mu podobá, respektuje výhradně sám sebe. Odmítá tvůrčí rozpory, ničí jakoukoli naději na vzestup a nastoluje na tisíc let na místo člověka robota z mraveniště. 

Slovo nacista můžeme zaměnit za další synonymum pro extrémní formu levice: komunista, enviromentální aktivista nebo náboženský extrémista apod., a obsah a pravdivost textu zůstane i dnes zachována. 

Kniha či spíše knížečka je malá rozsahem má pouhých 64 stran, ale co se myšlenek týká, je obrovská a věřím, že se dotkne širokého spektra čtenářů. Redakce vydavatelství Vyšehrad knize navíc věnovala patřičnou péči, což jistě ocení každý, kdo ji vezme do rukou, otevře ji a začte se do ní. Dopisu rukojmímu na atraktivitě přidává nejen obsah, ale též překlad a velmi sugestivní ilustrace Borise Jirků. 

Antoine de Saint-Exupéry (29. 6. 1900 31. 7. 1944) byl francouzský spisovatel, reportér, letec a vlastenec, o čemž svědčí fakt, že byl ochoten nasadit za vlast svůj život a také jej nasadil a za Francii ztratil. Proslavil se především knihou Malý princ

Boris Jirků (1955) vystudoval na Střední uměleckoprůmyslové škole a poté studoval na AVU u prof. Arnošta Paderlíka. Dnes působí Západočeské univerzitě v Plzni a na Akademii umění v Bánské Bystrici. 

[1] SAINT-EXUPÉRY, Antoine de. Dopis rukojmímu. Vydání druhé. Praha: Vyšehrad, 2015, 63 stran. Harmonie (Vyšehrad). ISBN 978-80-7429-611-6. 

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení