Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Tom Robbins – V žabím pyžamu

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha

Gvendolína je, dá se říct, obětí současného systému. Pokořená finančními machinacemi, hledající hodnoty tam, kde jsou jen krysy, toužící po ubohém pozlátku. Gvendolína je malý ztracený člověk, který umírá na smrtelnou nemoc touhu po bohatství a významném postavení. Vítejte v zemi nikoho, kde pohyb na burze nahrazuje člověka. V roce 1994 sepsal Tom Robbins knihu V žabím pyžamu. Mohl napsat něco jiného. Nenapsal. A je to dobře.


knihaI žáby mají své teorie. 

Kouzlo Robbinsových románů je v roztříštěnosti. Nevěnuje se pouze jedné dějové linii. Rád v psaní sklouzává do minipříběhů, do prazvláštních a neuchopitelných filosofických disputací. Vypisuje hromadu vedlejších postav, které mají jen něco říct, něco ukázat, které slouží jako poznámky pod čarou, kde si chce autor vyřídit s nějakým problémem nebo tématem účty. 

Základním hnacím motorem knihy V žabím pyžamu je přerod. Přerod z člověka prázdného a konzumního na člověka duchovního. Dalo-li by se to tak říct. Čtenář společně s hlavní postavou má možnost, příležitost, zahodit brýle té reality, která se blíží spíše k nějaké reality show, než ke skutečnému životu. 

Průvodcem po duchovním poznání je Gvendolíně Larry. Nekonvenční muž středního věku, s culíkem a rakovinou konečníku. A stejně jako Larry, je i kniha velmi nekonvenční. Nelze přeci od Robbinse očekávat duchovní vývoj á la Coelho. Duchovní vývoj, který je vlastně zátkou pro jakýkoliv vývoj. Robbins dává skutečně nahlédnout za oponu božího úmyslu. Otevírá filozofické otázky, kterými by se měl zabývat každý člověk, protože filozofie přemýšlí o životě člověka, o jeho údělu, o smyslu existence. Jsme jen proto, abychom byli? Nebo jsme i proto, abychom chtěli či nechtěli být? A je lepší vykonávat transfery na burze, na pozici vcelku nevýznamné makléřky, nebo transfery mezi rozumem a duší? Ano, jíst se musí, ale nemusí se jen jíst. 

A další dimenze Robbinsových úvah? Všechno seriózní hledání pravdy je podryto krásnou ironií. Co autor vystaví, to hned majzlíkem výsměchu a znevažování zboří. Pryč s tím. Pryč s nesmyslnou touhou mít vše pevně v rukou. Nejistota je vlastně nejlepší z filozofií. Čtenáři se tak dostane do rukou možnost cítit nejistotu. Stejně jako Gvendolíně. Nevidíte její přímočarý vývoj. A nejste si ani jisti, zda není pro Gvendolínu vše jen hra, jako pro vás čtení románu. Zda to není jen zmatená obdoba dovolené, která má zaplesknout bublinu krachující burzy a jisté paniky, která v hlavě šeptá bože, co teď, hroutí se mi život, co budu dělat? A následné chycení se stébla, které nabízí Larry a jeho konečník a jeho teorie o žábách a jeho cesta do Timbuktu. 

Americký sen versus sen o člověku. To je kniha V žabím pyžamu

Jediným nedostatkem, z mého pohledu, je styl vyprávění. U jiných Robbinsových knih je styl vyprávění tím nejlepším. U této nikoliv. Robbins se jal experimentovat a sepsal dílo v druhé osobě. Což je nezvyklé, ale zároveň obtížné na čtení. Vadí to. Čtenář se tak nemusí dostatečně oddat ději, protože styl je natolik osobní, až se stává dokonale neosobním. 

ROBBINS, Tom. V žabím pyžamu, Vyd. 2, Praha. Argo, 2015,364 s. ISBN 978-80-257-1584-0

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení