Recenze: Simon Singh – Simpsonovi a jejich matematická tajemství

Vytvořeno 25. 11. 2015 2:00

Autor: Štěpán Ledvinka

Seriál Simpsonovi drží mnohá prvenství: je nejdéle vysílaným seriálem v historii, držitelem rekordů ve sledovanosti (maximum 33 milionů diváků), získal 27 cen Emmy. Simpsonovi jsou fenomén, o kterém se píší vědecké práce, zkoumající seriál z hlediska filozofického i náboženského. Všimli jste si jako já, že jediné náboženství, ze kterého si autoři neutahují, je islám? Což je škoda, když jde o tak tolerantní, mírumilovné a láskyplné náboženství. Nyní však k hledisku matematickému.

Matematicko-fyzikální pozadí v Simpsonových se běžnému čtenáři rozhodl přiblížit Simon Singh ve své nové knize Simpsonovi a jejich matematická tajemství [1].  

Pokud se můžete smíchy umlátit při pohledu na čísla 8191, 8128 a 8208 a Simpsonovy sledujete výhradně v angličtině, dál nečtěte a běžte si knihu rovnou koupit, budete uneseni. Vám ostatním jsou určeny následující řádky.

Kniha zaujme hned titulní stranou, kde nelze nepřehlédnout nápis: „Simon Singh, autor Velké Fermatovy věty“. Bohužel, tato věta se nezakládá na pravdě. Autorem Velké Fermatovy věty je  Pierre de Fermat (1601–1665). Simon Singh je „pouze“ autorem knihy o Velké Fermatově větě.

Další překvapení se pro mě konalo při pohledu do obsahu knihy: titul se nevěnuje pouze Simpsonovým, ale i Futuramě, a to hned ve 4 z celkových 18 kapitol (tedy víc než pětina knihy je o něčem jiném, než hlásá její název).

Autor v každé kapitole zvolil následující strukturu: popíše situaci ze seriálu, pak pokračuje tím, jak ke vtipu autoři dospěli, zmíní něco z jejich osobního života, neopomene vždy uvést, že jsou výtečnými a geniálními matematiky, nerdy a geeky, a pak se podrobněji věnuje samotné matematice, která stojí za daným vtipem. Na konci kapitoly jsem měl vždy pocit, že v okolním textu se samotný vtip ztrácí.

Zhruba po každých čtyřech kapitolách následuje tzv. zkouška, která obsahuje vtipy, u kterých hodnotíte, jestli se zasmějete, nebo zaúpíte (já tedy většinou úpěl, nebo jen nevěřícně hleděl). V závěru knihy jsou velmi zajímavé matematické dodatky.

Při četbě mě nemile překvapilo, že se dost často objevuje věta typu: do českého překladu se vtip nedostal nebo v češtině vtip nevyzní. To pro českého čtenáře může být frustrující a právě tento pocit jsem měl já. Dále mě po přečtení knihy zaujal fakt, že kniha probírá vtipy jen z 32 epizod (v době anglického vydání knihy jich bylo odvysíláno více jak 500).

Uváděná matematika je bezpochyby zajímavá, ale způsob, jakým se k ní dostávám, mě bohužel neoslovil. Kdyby struktura kapitoly byla opačná, tedy nikoli nejprve gag v Simpsonových nebo Futuramě, ale představení matematického problému, jeho přiblížení a nakonec ukázání na konkrétní díl seriálu, kde se s ním setkáme, dělala by kniha na mne mnohem lepší dojem. Matematika by byla stěžejní a gag by byl příjemnou nenucenou třešinkou. Co mě vyloženě dráždilo, byly popisy scénáristů, střípky z jejich života a způsob, jakým dostávali matematiku do seriálu. Popis byl křečovitý a ukazoval, že autoři z nějaké své odborné zhrzenosti se za každou cenu snaží propašovat nějakou svou narážku, a to i za cenu, že ji nikdo nepostřehne. Což je pro mě nepochopitelné.

Je jistě nepochybné, že seriál Simpsonovi píší lidé vzdělaní a se širokým všeobecným rozhledem, neboť jsou v něm narážky na americkou kulturu a politiku. Domnívám se ale, že běžný divák – potažmo čtenář této knihy – nemá šanci narážky nejen postřehnout, ale ani pochopit a tak i ocenit. Jednak u nás neznáme většinu seriálů, které byly ve Státech uváděny v 50. až 80. letech, a stejné to je i s jejich domácí politikou.

Celkově na mě kniha působí jako náplast na bolavé ego tvůrců Simpsonových, kteří v minulosti dali přednost kariéře v animovaném filmu, místo aby zůstali v akademické sféře, po které se jim stýská. 

U knihy velmi oceňuji práci redakce a překladatelů za srovnání anglické verze s českou. Výkon to je jistě úctyhodný, i když pro českého čtenáře přináší nepříjemné překvapení, že část uváděných vtípků v českém dabingu nevyzněla nebo byla vystřižena. Knihu tak ocení především nerdi, kteří sledují Simpsonovy v originále.

Simon Singh (*1964) je absolventem fyziky na univerzitě v Cambridgi. Nějaký čas pracoval v CERNu, potom učil matematiku a přírodní vědy po světě. Od roku 1990 pracoval jako redaktor BBC. V češtině mu vyšly knihy Velká Fermatova věta (2000), Kniha kódů a šifer (2003) a Velký třesk (2007). V roce 2003 byl vyznamenán Řádem britského impéria za popularizaci vědy a techniky a v roce 2008 Kelvinovou cenou.

[1] SINGH, Simon. Simpsonovi a jejich matematická tajemství. První vydání v českém jazyce. Praha: Dokořán, 2015, 279 stran. Aliter (Argo: Dokořán): Dokořán). ISBN 978-80-7363-611-1.