Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Alena Mornštajnová – Hotýlek

1 1 1 1 1 (9 hlasů)
il

Nový román Aleny Mornštajnové Hotýlek se odehrává na pozadí pohnuté doby, kdy byla naše republika nejprve okupována nacistickým Německem a poté ovládána komunisty. Češi a Slováci si v té době příliš svobody neužili, přesto se hodně lidí snažilo i v těchto podmínkách zachovat si lidskou důstojnost a normálně žít.


knihaS autorkou jsme se už měli možnost seznámit prostřednictvím jejího románu Slepá mapa, nabízí se tedy srovnání obou knih a také posouzení, zda Hotýlek potvrdil dobrou kvalitu autorčiny prvotiny. Hotýlek i Slepá mapa mají hodně společného, oba romány pokrývají poměrně dlouhé časové období a zabývají se osudy několika členů jedné rodiny. Na první pohled se může zdát, že nový román sleduje svět spíš mužskýma očima, protože hlavním hrdinou je Václav Mánes (nikoli stejnojmenný malíř devatenáctého století, ale provozovatel hotelu), avšak tolik se Alena Mornštajnová od svého prvního titulu neodchýlila. Jejími skutečnými hrdinkami jsou zase ženy. Do nich se umí vcítit, dobře chápe jejich motivaci a potřeby.

Ženy mají ve světě románů Aleny Mornštajnové vůdčí roli, i když se nederou do popředí za každou cenu. Ony se rozhodují, kam se mužův život bude dál ubírat, a nemusí na to vynaložit ani příliš velkou energii. Muži jsou v otázce vztahu spíš pasivní, lhostejní či nerozhodní, snad jen Václavova láska k Lucii tvoří výjimku. Tento dojem však může být mylný, vyvolaný způsobem, jakým autorka vede text.

Slovo „vyprávění“ dokonale vystihuje autorčin styl a mám na mysli jiný význam než „narace“. Text plyne klidně, dokonce i ve chvílích, kdy se odehrává drama, zůstává tón takřka nevzrušený. Přímé řeči je málo, spíš jen na místech, kde tomu není vyhnutí. Román tím získává zvláštní atmosféru, ale na více než třech stech stranách působí poněkud fádně, přestože děje je v něm hodně. Narazíme v něm dokonce na téměř detektivní zápletku, prostředí hodinového hotelu, cirkusu, výraznou roli hraje láska, nenávist a intriky. Ale skutečné drama dřímá pod povrchem slov, ukrývá se za větami. Odtud si je musí čtenář vydolovat.

Hotýlek je poznamenán smrtí už od prvních řádků. Neumírají jen muži, jak by se mohlo zdát z názvu tohoto článku, ale jejich smrt má na děj knihy větší vliv, než jejich život. Hotel, který rodina Mánesů provozuje, tvoří uzavřenou enklávu, samostatnou jednotku uprostřed socialistického státu, v němž kvete i v té době soukromé podnikání. V románu pak tvoří relativně izolované místo pro většinu děje. Občas se vypravěčka vydává mimo tento svět, ale vždy se po každém takovém exkurzu rychle vrací zpět.

Alena Mornštajnová se drží reality a v podstatě i přímé časové linie. Vše, co ve svých románech popisuje, se mohlo stát a pamětníci poznávají příběhy, kterých sami byli kdysi svědky či je slýchávali od přátel. Naopak, skutečnost bývá často neuvěřitelnější.

Románem Hotýlek autorka dokázala, že úspěch Slepé mapy nebyl náhodný, jak to v některých případech u prvotin bývá. Samozřejmě, že podobná forma může vyvolat pochybnosti, zda je autorka schopna odpoutat se od rodinných kronik, ale to snad ukáže další kniha. Ale ani v případě, že by chtěla pokračovat ve stylu rodinných kronik či ság, neměnilo by to nic na tom, že dokáže vyprávět srozumitelně a zajímavě.

MORNŠTAJNOVÁ, Alena. Hotýlek. První vydání. Brno: Host, 2015, 313 stran. ISBN 978-80-7491-496-6.

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení