Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Arthur Cravan – Dílo. Básně, články, dopisy

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

To vám byl jeden. Uměl boxovat, byl to řečník nad řečníky, šoumen, duše básnická a jemná, kverulant, vypichovač lidské průměrnosti, radikální estét, milovník potlesků, dezertér i emigrant. Arthur Cravan. Že jste o něm ještě neslyšeli? Máte možnost. Máte možnost se s ním seznámit. Nechat si ukázat, že život není, nemusí být nudný, stereotypní, otupující. Že uvnitř člověka, každého člověka, je místo, které chce křičet, řvát, vztekat se, když den co den prochází kolem píchaček a uctivě zdraví pana řídícího podlézavým – ruku líbám.


knihaAno, jsme příliš usedlí, zahálčiví. Příliš toužíme po nudě, bezpečí a stále se opakujících podnětech. Ona jistota, která nám má být kotvou, stává se po čase katem. Katem našeho rozletu a možností. Jistota nám z toho vyplývá pak jediná, a to ta, že se v průběhu života staneme poslušnými voly, kteří jdou, bez odporu, bez myšlenky, na porážku. Arthur Cravan takový nebyl. Hledal nejistotu, výzvy, hledal vlastní hranice, za které už by se nevydal, protože svědomí by křičelo, protože odvaha by se odplavila kanálem. Život pro Cravana nebyl všední samozřejmostí, ale úžasným výletem do bytí. Celý život se choval jako děcko, které uniklo výprasku a teď běhá, skotačí a láme si hnáty na stráni, obklopené skřehotavým hejnem vlastních ztřeštěných nápadů.

Nádherný popis Arthura Cravana z pera malíře Francise Picabia: Mám radši Arthura Cravana, jenž podnikl během války cestu kolem světa, zas a zase nucen měnit státní příslušnost, aby unikl lidské blbosti. Arthur Cravan se vydává za vojáka, aby se jím nestal, udělal to jako všichni mí přátelé, kteří se vydávají za slušné lidi, aby se jimi nestali. [1]

Arthur Cravan nemusel být synovcem Oscara Wildea. Což jej ovšem nijak neomezovalo v tom to tvrdit. Dle dokumentů možná nikdy pořádně neboxoval, ač o sobě s nadšením tvrdil, že boxerem je. A to ne ledasjakým. Vyzval dokonce mistra světa v boxu, jakéhosi Johnsona. Amerického černocha, který by pěstí povalil vola a který se v tu dobu potloukal po Evropě, hledán v mnoha státech policií pro kuplířství.

Stát se člověkem. Člověkem, který život žije, nezařazuje do kartoték, který se nadechuje ne proto, aby vydechl, nedej bože, vzdychl, ale proto, aby řekl něco zásadního, aby myšlenkou otevřel někomu oči. Aby byl tím, čím člověk má být. Svobodnou a ničím neomezovanou entitou, která tvoří. Nekonečně tvoří a je.

Arthur Cravan byl dadaista dlouho předtím, než dadaismus začal vůbec existovat, než začal být brán na zřetel. Vydával časopis Maintenant, kde zastával roli všech redaktorů. Kritizoval, velmi ostře, tehdejší pařížské umělce, malíře, literáty, herce. Vysmíval se jim, rozkládal jejich egoistické manýry, jejich obludnou spoutanost s dobou, s uměleckými směry. Bořil jejich neuvědomělou stádnost a pocit nadřazenosti. Cravan si jimi zkrátka vytíral zadek. Ne samoúčelně. Naopak, utíral si jej promyšleně, moudře a velmi nesmlouvavě.

A právě takový člověk, bez kotvy, bez jistot, bez tolik vyžadované společenské podřízenosti, je pro společnost elixírem života. Pravda, většinou žije život sebedestruktivní, zničující, nejistý, ale život, který mluví, který se do světových dějin zapisuje. Tu výrazně, tu méně, ale přesto s elegancí a navěky.

A takových lidí máme k dispozici velmi málo. Jsou vzácní. Nesmírně vzácní. A ač s nimi nelze než nesouhlasit, je potřeba si jich vážit.

[1] CRAVAN, Arthur. Dílo. Básně, články, dopisy. Vyd. 1. Praha. Academia, 2015, 282 s. ISBN 978-80-200-2497-8. Str. 204.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka slaví 30 let. Rodinné nakladatelství zůstává nezávislé a svobodomyslné.

    Nakladatelství Paseka vzniklo 9. prosince 1989. Revoluce umožnila Ladislavu Horáčkovi, aby svobodně vydával knihy, které jeho samotného zajímají a baví. Když po Horáčkově smrti v roce 2015 převzala nakladatelství jeho dcera Anna Rezková Horáčková, musela se vyrovnávat s hlasy, které tvrdily, že Paseka už nebude jako dřív nebo že nakladatelství dokonce zanikne. I díky knihám z posledních let si Paseka mohla ponechat nezávislý duch a zůstává například také nejúspěšnějším nakladatelstvím v historii literární ceny Magnesia Litera.

    Číst dál...  
  • Na audioknižní trh vstupuje nová značka VOXI

    Obliba audioknih v České republice stále roste. Celkový objem trhu v roce 2018 dosáhl téměř 150 milionů korun, v roce 2019 by to podle odhadů mohlo být až o 20 milionů víc. Na to reaguje i největší český knižní vydavatel Albatros Media a vstupuje na audioknižní trh s novou značkou Voxi.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení