Recenze: Knihy pro dospělé

Recenze: Jo Nesbø – Krev na sněhu

1 1 1 1 1 (1 hlas)
muz

Po detektivních hodech, které čtenářům v posledních letech Nesbø servíroval, se s napětím očekávalo, jaká bude jeho nejnovější kniha Krev na sněhu, vydaná Nakladatelstvím Kniha Zlín, s.r.o. Médii proběhla informace, že původním záměrem autora bylo připravit si půdu pro plánovaný román o záhadně zmizelém spisovateli detektivních románů, tvořícím v sedmdesátých letech minulého století. Za tím účelem zamýšlel Nesbø napsat dvě detektivky pod pseudonymem Tom Johansen – Krev na sněhu a Krev na sněhu 2: Ještě více krve.

 

knihaUkázalo se, že z právního hlediska to není ideální situace a Nesbø raději ustoupil od záměru vydat tyto dvě knihy pod pseudonymem. Jako odkaz na vymyšleného spisovatele dostal hlavní hrdina detektivní novely Krev na sněhu jméno Olav Johansen. Nesbø stvořil značně rozporuplnou postavu chladnokrevného zabijáka s citlivým srdcem, toužícího po lásce, milujícího knihy a filozofujícího o životě a smrti. Pro lepší představu o Johansenovi uvádím ukázku jeho dialogu s Corinou - ženou, kterou měl za úkol zlikvidovat:

„Knihy?“ Naklonila hlavu ke straně a šibalsky se usmála, jako by mě přistihla při lži. „Vidím tady jenom jednu knihu.“
„Chodím do knihovny. Knížky zabírají místo. Navíc se to snažím omezovat.“
Zvedla knihu ležící na konferenčním stolku. „Bídníci? O čem to je?“
„O spoustě věcí, řekl bych.“
Povytáhla obočí.
„Nejvíce asi o muži, který dosáhne odpuštění za své zločiny,“ dodal jsem. „Po zbytek svého života je splácí tím, že se snaží činit dobro.“ [1]

Jeho vztah ke Corině je poněkud zvláštní. Při čtení jsem měla pocit, že není příliš jasný ani Olavovi, jeho jednání v souvislosti s touto ženou je iracionální, nepochopitelné, možná dokonce ani Nesbø si nebyl jistý, jak to mezi nimi vlastně je. Alespoň tak to na čtenáře působí.

Kniha je napsaná v ich-formě, díky tomu máme možnost detailně monitorovat myšlenkové pochody zabijáka, jeho vzpomínky na dětství, neurvalého otce a matku, kterou miloval, ačkoliv podlehla démonu alkoholu. Kostra příběhu je vystavena relativně prostě, zabiják dostane úkol, který nechce splnit, a tím, že poruší pravidla, se dostává do problémů. Akce je zcela logicky následována reakcí. Jako další linii novely sledujeme romantický příběh, kdy Olav pomůže dívce Marii donucené prostitucí splácet dluhy svého přítele. Děj je dost předvídatelný, v podstatě jediné překvapení čeká na čtenáře při rozuzlení příběhu. Místy můžeme mít pocit, že si autor ze čtenáře zlehka utahuje.

Další zajímavostí příběhu je absence detektiva, kriminalisty, prostě někoho, kdo by zločiny vyšetřoval. Párkrát sice zaslechneme ve větší vzdálenosti houkat policejní sirény, ale tím vše ze strany policie končí.

Překlad je výborný, kniha se čte lehce, neobsahuje jazyková klišé, jsem přesvědčená, že se překladatelce Kateřině Kryštůfkové dokonale podařilo vystihnout způsob komunikace hlavního hrdiny, kterou rozhodně nelze označit jako standardní. Knížka je útlá, přečtení moc času čtenáři nezabere a ani nijak neunaví jeho mozkové závity. Není problém přerušit čtení a mezitím si přečíst jinou, akčnější knihu, a zase se k zabijákovi s něžnou duší vrátit. Na rozdíl od předchozích autorových knih nás nic nenutí dostat se co nejrychleji do finále příběhu, abychom se dozvěděli, jak to vlastně všechno dopadne.

Pokud bych na závěr měla zodpovědět otázku v nadpisu recenze, tak by odpověď zněla, že nám byla po chuťově velmi výrazných detektivních hodech naservírovaná neslaná dieta. Na druhou stranu, podíváme-li se na Krev na sněhu z pohledu, že autorovým záměrem bylo napsat detektivní příběh ve stylu sedmdesátých let minulého století, můžeme konstatovat, že touto úplně odlišnou novelou Nesbø dokázal, že pro něj není problém měnit styl psaní, na rozdíl od jiných autorů, kteří píší pouze ve své osvědčené linii. A již v listopadu se dozvíme, zda to potvrdí Nesbø i ve své druhé knize z této série, která vyjde pod názvem Krev na sněhu 2: více krve

[1] NESBØ, Jo. Krev na sněhu. Vydání první. Zlín: Kniha Zlin, 2015, 151 stran. Fleet. ISBN 978-80-7473-319-2.

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení