Recenze: Knihy pro dospělé

Povídkový debut pana šéfredaktora

1 1 1 1 1 (18 hlasů)
il

Noc je nekonečná. Tak zní název nové knihy našeho šéfredaktora Jiřího Lojína. Přestože je to již druhá kniha, pod kterou je podepsaný, můžeme ji považovat za jeho prvotinu. U té předchozí - Zdánlivých zbytečností – byl spoluautorem, zatímco veškerý text díla Noc je nekonečná, kromě doslovu, má na svědomí on. Tak tedy nese vlastní kůži na literární trh s devíti povídkami uspořádanými do drobné publikace, která v mnoha ohledech klame tělem. Nejedná se však o klamání zrádné, ale hravé a vůči čtenáři vstřícné.


knihaTmavohnědá obálka knihy, černobílé ilustrace Jana Vojtíška vyvolávající kdeco, jen ne veselost, ukázka z povídky a doslovu Jana Kameníčka na přebalu, anotace na internetu, uvozující citát André Bretona i samotný název díla v čtenáři vytváří dojem, že má před sebou nikoliv sladkobolné, ale spíše jen bolné povídky o lidské osamělosti, plné pohledů do niter životem uvláčených postav. Nenechte se mýlit, osamělost je vskutku ústředním tématem každého z devíti vyprávění, avšak tak jako i jiné lidské emoce, ani ta není jen černá a Jiří Lojín na to rozhodně nezapomíná.

První povídka, nazvaná Půda, vyprávějící o páru, který rekonstruuje dům a snaží se o početí potomka, do očekávané atmosféry poměrně zapadá. Realita se zde prolíná se snovými pasážemi a jejich přesah do skutečna přidává povídce prvek nadpřirozena. Pokud však čtenář očekává, že autor popluje podle nastaveného kurzu, musí na něj další kus – Stín rypadla – zapůsobit jako ledový déšť z bezmračné oblohy. Povídka o milovníku piva na dovolené snad ani nemůže být rozdílnější. Jazykem, formou, vypravěčem i atmosférou. Jiří Lojín v ní dokazuje, že mu není cizí ani humorné vyprávění nutící čtenáře neustále se usmívat. Dojem rozmanitosti podtrhuje i třetí povídka – Datum, podpis. Ta je asi třicítkou úředních dopisů o jednom odstavci a vypráví celý neradostný životní příběh muže z blízké budoucnosti, jemuž úřední hajtra přidělila jméno Viktor.

Zbylých šest povídek pokračuje v nastaveném trendu. Najdeme mezi nimi sondy do duší muže, který ztratil manželku, důchodce ve svém svatostánku či překvalifikovaného uchazeče o zaměstnání, jemuž přespříliš sociální stát hodil pod nohy kmen neobyčejně vzrostlé sekvoje. Vedle takových „normálních“ povídek je tu i parodie na sci-fi žánr a jeho klišé či příběh z  postapokalyptického světa s kafkovskou příchutí.

Atmosféře jednotlivých textů skvěle slouží i způsob vyprávění, který se pokaždé přizpůsobí. Úvodní příběh je jako jediný napsaný v první osobě, obsahuje minimum dialogů a především krátké a úderné věty. Naopak povídka nazvaná Litujeme a variace na sci-fi s příhodným názvem Mise jsou plné konverzací hlavních hrdinů s jinými pozemšťany či mimozemšťany. Pokud jazyk rozverného Stínu rypadla pokračuje v tradici české školy psaného humoru, úředně strohý Datum, podpis používá zcela opačné vyjadřovací prostředky lejster a odlidštěných zákonů.

Způsoby vyjadřování nejenže skvěle slouží jednotlivým příběhům, ale ukazují ještě jednu skutečnost. Přestože je Jiří Lojín v podstatě literárním debutantem, jeho dílo netrpí neduhy začínajících spisovatelů, kteří se stále potýkají s, v teorii možná prostým, avšak v praxi s náročným, kladením jednoho slova za druhé. Všechny povídky, snad kromě posledního Prasete, připomínajícího atmosférou Franze Kafku, se čtou takřka samy a snadno čtenáře pohltí.

Vadou na kráse sbírky Noc je nekonečná mohou být snad jen závěrečné pointy, které jsou spíše logickým vyústěním příběhů, než v dnešní době moderním šokujícím zvratem. Jak ale dokazuje závěr povídky, která propůjčila název celé knize, i taková pointa čtenáře dokonale uspokojí.

Noc je nekonečná rozhodně nekonečnou není. Právě naopak, jedná se o útlý svazek s příběhy, z nichž většinu přečtete do čtvrt hodiny. Autor se vás nesnaží ubít přílišnou popisností či zbytečnými dialogy. Řekne svoje, stručně, ale přesně, a jde dál. A tak to má, nejen dle doslovu Jana Kameníčka na konci knihy, být.

LOJÍN, Jiří. Noc je nekonečná. 1. vyd. Hradec Králové: Milan Hodek | Paper Jam, 2015, 136 s. ISBN 978-80-87688-33-5.

 

Soutěže

Aktuality

  • Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku

    Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.

    Číst dál...  
  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení