I cesta může být cíl

Recenze

Vytvořeno 17. 9. 2015 3:00

Autor: Jolana Hlušičková

Někdy mám pocit, že si knihy vybírají mě, nikoliv já je. Stejně tak to bylo s knihou, kterou vydalo nakladatelství Prostor pod názvem Nesmrtelná túra do Compostely: Poutníkem chtě nechtě. Marně jsem zpětně přemýšlela nad tím, proč zrovna ona, když se dost zásadně liší od knih, které běžně čtu. A také autor – Jean-Christophe Rufin - byl pro mne velkou neznámou. A po přečtení jsem pochopila. Volala mě „Cesta“.

Pojďme si přiblížit autorovu osobu, přece jen nepatří mezi nejznámější francouzské spisovatele. Jean-Christophe Rufin (nar. 1952) je lékař, diplomat a spisovatel. Patří mezi zakládající členy organizace Lékaři bez hranic a byl také francouzským velvyslancem v Senegalu.  Do češtiny byly přeloženy zatím pouze jeho dvě knihy – román  Červený obojek a „ekologický thriller“ Adamova vůně. V roce 2001 získal cenu Prix Goncourt za historický román Rouge Brésil, která však u nás zatím nevyšla.

Jak již název naznačuje, Jean-Christophe Rufin se rozhodl vydat na cestu do Compostely ke hrobu svatého Jakuba a svou pouť zachytil v knize. A jaký měl k tomu důvod? Uvádí, že se na cestu nevydal jako novinář či spisovatel, tvrdí, že šlo o osobní záležitost. Pouť popsal až dodatečně.

S jistými rozpaky vyjevuji svůj záměr – zatím jej nepovažuji za jednoznačně daný – vydat se na Cestu. Prostředí evokuje zpovědnici a já ještě netuším, že otázka „proč“ zde nezazní. S předstihem se pokouším o zdůvodnění – zní značně falešně. Muž se pousměje a vrátí se k praktickým otázkám: jméno, příjmení, datum narození. [1]

Středověký poutník se na pouť vydával z náboženských důvodů, dnes tuto cestu lidé považují za zajímavou turistickou trasu, pro někoho je to sportovní výzva, další se rozhodne zbavit stereotypu a nánosu balastu, který si na sebe postupně nabalujeme, jiní lidé zase hledají duchovní setkání a prožitky. Poutník si zakoupí ve svém výchozím místě takzvaný "credencial", do něhož si nechá každý večer dát razítko. Úspěšný poutník, který dorazí do Santiaga de Compostela a v „credencialu“ má všechna razítka, získá potvrzení o vykonání pouti – Compostelu.

Autor popisuje svou cestu detailně, krok za krokem, dokáže nás vtáhnout do tlačících bot, nohou plných puchýřů, kdy se mysl poutníka zbavuje nánosu banalit a on jde za svým cílem den za dnem. Svěřuje se se svými myšlenkami, které pochod provázely, popisuje setkání s ostatními poutníky, krásu krajiny i její nehostinnost. Poznává, jak v běžném životě triviální záležitosti mohou být pro poutníka zásadní a naopak. Zajímavá je jeho filozofie ohledně batohu, jak se postupně vyvíjí poutníkův vztah k této věci, od počátečního euforického naplnění batohu postupně dochází k poznání, na jakých věcech skutečně záleží. A tato metafora se dá i zobecnit.

A jaké je tajemství „Cesty“, které nám autor mezi řádky prozradil?

Vyvazuje z muk myšlení a touhy, odnímá veškerou ješitnost ducha a utrpení těla, stírá onen tuhý obal, jenž obklopuje věci a odlučuje je od našeho vědomí: uvádí já do souladu s přírodou.[2]

Při dohledávání informací o autorovi jsem narazila na komentáře, že vyprávění je podrobné, detailní, nepůsobí dojmem, že by bylo psáno zpětně, naopak, autenticita je cítit z každého řádku. S tímto tvrzením souhlasím, kniha je velmi dobře napsaná, přináší spoustu postřehů úsměvných i depresivních, jako sám život. A jestli byly zápisky pořizovány přímo při cestě nebo až zpětně, není zásadní. Kniha je doplněna nádhernými fotografiemi Martiny Rajnochové z její pouti do Compostely.

Za zmínku také stojí výborný překlad Martina Pokorného, používá moderní češtinu, plnou bohatých slovních spojení, text je velmi čtivý.

Jak jsem již v náznaku zmínila na začátku recenze, myšlenka „Cesty“ mě velmi zaujala. Nemusí se přece jednat přímo o cestu do Compostely, někdy může stačit i prostě jen tak vyrazit a postupně se setkat se sebou samým, nalézt své lidské kořeny. A pokud se nám fyzicky nechce, můžeme otevřít Rufinovu poutní zpověď, která nás během chvíle na „Cestu“ přenese.

[1] RUFIN, Jean-Christophe. Nesmrtelná túra do Compostely: poutníkem chtě nechtě. V českém jazyce vyd. 1. Praha: Prostor, 2015, 247 s. ISBN 978-80-7260-314-5.

[2] tamtéž.