Recenze: Knihy pro dospělé

Hříchy minulosti nemizí

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Jiří Březina debutoval v roce 2013 detektivkou Na kopci. V silné konkurenci kvalitní české literatury tohoto žánru se mu podařilo prosadit a jeho kniha byla dokonce oceněna Cenou Jiřího Marka za nejlepší detektivní román. Prvotiny zpravidla nevypovídají o skutečné kvalitě svého autora, více prozradí jeho další texty. V letošním roce Jiří Březina vydal další detektivku nazvanou Promlčení, která čtenáři naznačí, kam se autorův styl ubírá.


knihaDetektivce Na kopci chyběla ústřední postava, jež by mohla procházet dalšími díly. Současné době vládnou seriály a série. Lidé se rádi vracejí ke známým postavám, ať už televizním nebo literárním, potkávají se s nimi jako se starými známými, nechtějí si zvykat neustále na nové a nové hlavní hrdiny. Nejde však jen o fenomén moderní doby, stačí vzpomenout na jiné knižní slavné detektivy. Zdá se, že si to uvědomil i Jiří Březina a v Promlčení se už můžeme setkat s Tomášem Volfem, nekonformním kriminalistou, který je ovšem v současné době odstavený na druhou kolej. Autor velmi šikovně napíná čtenáře a naznačuje, jak by se mohla vyvíjet celá další série. Promlčení lze tedy chápat jako promo dalších detektivek s Tomášem Volfem, které čtenář nemůže ignorovat, protože se přece musí v pokračováních dozvědět, jak se kriminalista ocitl v malé tmavé kanceláři mezi nudnými papíry a co byl vlastně případ Polednice. Jiří Březina tak nepokrytě rozehrál velkou hru, což je pro něj jako autora sice velký závazek, zároveň však i sázka na jistotu dalšího odbytu knih.

V souvislosti s knihou Na kopci se autor v rozhovoru zmínil o severských detektivkách. Promlčení se od tohoto trendu ještě vzdaluje. Naštěstí. Detektivek severské školy máme víc než dost a není důvod zaplevelovat si trh jejich kopiemi. Česká detektivka se sice velmi liší od akčních a násilím prošpikovaných textů, což jí ovšem neubírá na kvalitě.

Děj probíhá ve dvou liniích tak úzce svázaných, že je nelze od sebe oddělit. Jedna se odehrává v současnosti, či lépe řečeno v blízké budoucnosti, neboť článek o volebním výsledku je datován 18. 11. 2015, tedy o několik měsíců později, než Promlčení vyšlo. Těžko říct, zda jde o opomenutí, či o záměr. Datum není pro děj stěžejní, bez problémů by je bylo možno vynechat. Možná chce autor zdůraznit vágnost naznačení současné politické situace, aby čtenář nevkládal do jeho textu utajené významy, které tam nejsou. Možná z téhož důvodu rozdělil literární politickou scénu mezi demokraty a liberály. Tomáš se pokouší objasnit případ dvou vražd, jež se staly v devadesátých letech. Stopy vedou k vlivnému politikovi Ondřeji Novotnému, který by se, pokud by ve volbách uspěl, mohl stát ministrem vnitra, tedy Tomášovým nejvyšším nadřízeným. Situace je proto velmi choulostivá.

Druhá linie obsahuje vzpomínky Ondřeje Novotného, figurujícího v případu jedné vraždy jako pomocný vyšetřovatel. Dostat se k Novotnému přes bariéru jeho nedůvěry a strachu, že vše může být použito proti němu v politickém boji, není jednoduché, ale autor je ke svému hrdinovi velmi shovívavý a nechává pracovat spíše nepravděpodobné zbytky politikovy cti, takže Tomáš se nemusí příliš angažovat.

Pozadí detektivky tvoří nevyřešené otázky poválečného odsunu Němců, problematika otevřená na české straně v devadesátých letech. Dosud jsme se nesmířili s myšlenkou, že v té době bylo českou stranou spáchané bezpráví, a máme tendenci jej omlouvat zvěrstvy spáchanými Němci. Dělá nám problém rozlišovat národy a jedince, poctivé lidi a zločince. Podobné úvahy v knize prokmitávají, a i když v dnešní době už zdaleka nejsou tak provokativní, jako když se v literatuře začaly objevovat, je dobře, že se stále připomínají.

Kniha Jiřího Březiny stojí na vyprávění, Ondřej Novotný vzpomíná na své začátky u policie a odhaluje pozadí vyšetřování tehdejších vražd i situaci, panující v této státní instituci. Z tohoto hlediska ji lze nazývat detektivkou jen s určitými rozpaky, přestože jde o vraždy. Avšak v jistém smyslu jsou pravidla žánru dodržená, i když zjednodušená. Akce si čtenář příliš neužije, ostatně jako ve většině podobných knih českých autorů. Komu akce chybí a bezpodmínečně ji vyžaduje, nechť sáhne po zahraničních autorech. Já ji nepotřebuji.  Autor si převážně vystačí s dějem přímo spojeným s vyšetřováním vražd, na košaté vedlejší motivy, příznačné pro kriminální romány, místo není.

Promlčení lze doporučit jako lehkou, čtivou knihu, skvělou na dovolenou a pro doplnění jiných aktivit. Její trochu melodramatický závěr uspokojí čtenáře, kteří si nechtějí v sobě odnášet další stresy do běžného života, jde tedy o knihu psychicky nenáročnou, přestože určitý moment, nebudu se záměrně zmiňovat který, určitou citovou angažovanost vyžaduje. Je však krátký a lze jej velmi rychle přejít.

Mezi jinými českými detektivkami se Promlčení určitě neztratí, zařadil bych je mezi velmi dobré, ovšem superlativy, kterými je označuje nakladatelství, jsou spíše marketingovým tahem. Bez nich a bez přehnaného očekávání by se asi kniha četla lépe. Hledat v textu něco, co není, vždy velmi ruší. Ale je potřeba respektovat, že dobrých knih je mnoho a nakladatelství musí své autory podporovat a dělá to dobře.

BŘEZINA, Jiří. Promlčení. 1. Praha: Motto, 2015, 248 s. ISBN 978-80-267-0443-0.

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení