Recenze: Knihy pro dospělé

Žádná tajemství neexistují aneb Foucaultovo kyvadlo – aktualizované vydání

1 1 1 1 1 (6 hlasů)
kyvadlo

Obsah knihy, kterou vlastně ani moc představovat nemusím, by se dal shrnout slovy G. K. Chestertona: Od doby, kdy lidé přestali věřit v Boha, tak ne že by nevěřili ničemu, naopak věří všemu.

 

knihaNestává se příliš často, aby se autor po několika desítkách let vrátil ke svému románu a aktualizoval jej. V případě Umberta Eca to platí dvojnásob, neboť aktualizoval hned dva své romány: Jméno růže a Foucaultovo kyvadlo [1]. Druhému z nich bych se zde rád věnoval.

Foucaultovo kyvadlo je, jak je u tohoto autora zvykem, možné číst (chápat) v několika rovinách: lze jej číst jako dobrodružný tajemný román o hledání dávného neexistujícího velkého tajemství, nebo jako román o románu (text je intertextuální), či o hře na hledání kabalistických souvislostí při permutacích a kombinacích písmen a slov. Celým dějem se line, jako hlavní spojovací nitka (jedna z mnohých), odkaz k Foucaultovu kyvadlu, které je možné vnímat z ryze fyzikálního hlediska, jako důkaz rotace Země, ale také s odkazem na smrtící, zákeřnou a rafinovanou zbraň Edgara A. Poea z povídky Jáma a kyvadlo, či jako symbol periodicky se opakujících změn v životě apod. Kniha odkazuje na evropské historické události, osobnosti kulturního, vědeckého a společenského života posledních 2000 let, na literaturu, vědu a techniku. Setkat se můžeme i s osobnostmi a událostmi spjatými s naší zemí (Komenský, Praha, Mariánské Lázně, Rudolf II.). Pokud čtenář chce pochopit tento román do posledního detailu, musí být v těchto znalostech značně zběhlý nebo alespoň ochotný si podrobnosti v průběhu četby dohledávat. Nejde pak jen o četbu jako takovou, ale o práci s textem, odkazy a citacemi.

Od prvního vydání v roce 1988 (český překlad Odeon 1991) se nezměnil systém členění knihy na deset částí podle deseti sefir kabaly, ani počet kapitol, kterých je i v aktualizovaném vydání 120. Každá kapitola je uvozena citací z textu, který se svým smyslem následně vztahuje k obsahu dané kapitoly. Citace mají tedy vztah k alchymii, ezoterice, magii, templářům, zednářům, rozenkruciánům apod.

Aktualizované české vydání [1] vychází podle redakční poznámky na str. 666 (jak symbolické!) z překladu Zdeňka Frýborta (Odeon 1991), ve kterém bylo provedeno: „... velké množství faktografických oprav i lexikálních a stylistických úprav“, viz Poznámka k překladu [1]. To se dá i zběžným porovnáním obou českých vydání snadno vypozorovat. Některé překlady (formulace) mi v aktualizovaném vydání přijdou mnohem obratnější a čtivější než původní Frýbortův překlad, ale jde jen o subjektivní hodnocení. Nepřehlédnutelný je překlad slova file, které ve starších vydání překladatel nepřekládal, což mu na druhou stranu asi nelze moc vytýkat, protože počítače na začátku 90. let 20. století, kdy překlad vznikal, jak by řekl Jára Cimrman „byly u nás předmětem vášnivých debat v anarchistických kruzích“. Kniha obsahuje velké množství frází, výrazů a citátů v cizích jazycích (latina, angličtina, francouzština, …). Tyto fráze jsou v poznámkách na závěr knihy překládány. V aktualizovaném vydání jsou překlady občas součástí hlavního textu. V [1] již bohužel nejsou fráze v poznámkách ztotožněny se stránkou v hlavním textu jako tomu bylo v [2], a tak jsem se v nich trochu ztrácel a musel jsem překlad delší dobu vyhledávat a víc po něm pátrat.

Bohužel – stejně jako první české vydání – i toto poslední a aktualizované obsahuje hned na první stránce první kapitoly chybu, která se nevyskytuje ani v originále [4], ani ve starším anglickém překladu [3]: „... doba jednoho kmitu je dána čtvrtou odmocninou délky lana“. Toto bohužel není pravda, jde o druhou odmocninu. Ostatně o tom, že jde o druhou odmocninu, se píše na konci stejného odstavce a pak druhá odmocnina se vyskytuje ve vzorcích v kapitole 114. Snad i s přispěním tohoto článku se v dalším vydání tato chyba, která se v českém vydání vyskytuje 24 let, již neobjeví.

V aktualizovaném vydání se oproti [2] poněkud zlepšila sazba matematických vzorců, která v [2] je, a odpusťte mi ten výraz, ale je nejvýstižnější, přímo strašidelná a navíc chybná. Přesto i zde není úplně bezvadná, což si myslím – vzhledem k tak malému množství – být mohla. Předně (byť chápu, že je to převzato z originálu [4]) v soustavě SI je zkratka pro sekundy „s“ nikoli „sec“, jak je uváděno v [1] na str. 613. Dále proměnné se sází kurzívou a čas je jednou z proměnných (v prvním vzorci je „t“ vysázeno kurzívou ve zbývajících dvou nikoli – zvláštní). Navíc zde by bylo asi vhodnější pro periodu kmitu užít písmena „T“ (jako v [3] a [4]). Symbol násobení není totožný s tečkou za větou a řády (tisíce, tisíciny) by měly být odděleny mezerou (menší než mezislovní). Pravda, jde o drobnosti na jedné půlce stránky z 665, ale právě v detailech je krása. Tím ovšem knihu ani redakci nezatracuji, pouze bych chtěl těmito postřehy přispět k doladění dalšího vydání.

Při četbě jsem na straně 37 narazil na výraz numerus Clausius. Tento výraz se nachází také v [3] na str. 26 i ve [4] na str. 37. Ovšem v [2] na str. 32 je použito výrazu numerus clausus (uzavřený počet – v minulosti byl v některých evropských zemích tento princip uplatňován především vůči židovskému obyvatelstvu a omezoval např. počet židovské populace na vysokých školách apod. V dnešní době uplatňuje tento princip většina ke své vlastní diskriminaci.). Popravdě nejsem si jistý, proč je ve [2] uvedeno numerus clausus. Autor podle mě Clausiem (německý fyzik, který formuloval pojem entropie) odkazoval na zákony termodynamiky (zákony termodynamiky explicitně zmiňuje anglický překlad [3]). I toto dokazuje, že překlad je svébytným uměleckým dílem a jak může být zajímavé porovnat několik překladů jednoho díla.

Kniha se čte velmi dobře a jakmile do ní proniknete, úplně vás děj pohltí a možná se přistihnete, že když ji nečtete, sami hledáte souvislosti tam, kde byste je předtím nehledali a vytváříte svůj vlastní Plán. Pokud si chcete knihu vychutnat do nejmenších detailů, autor na vás klade vysoké nároky, ale číst ji můžete i tak a časem se k ní vracet a vracet. Jediní, kdo knihu asi neocení, jsou někteří letošní „maturanti“, ale ti se stejně nejspíš spokojí s četbou televizního programu, který je tak nekomplikovaný a přímočarý, nebo něčeho kratšího: „lol, thumb up“. (Bože, chraň naše děti, aby je tito „maturanti“ za pár let učili!)

Nás ostatní může těšit, že se Umberto Eco naštěstí neztotožnil se svým hrdinou Belbem, který se zapřisáhl, že nebude lidi a svět zatěžovat dalším čtením, a my se můžeme brzo těšit na překlad jeho nového románu Nulté číslo.

[1] ECO, Umberto, Zdeněk FRÝBORT (překl.) a Anežka CHARVÁTOVÁ (překl.). Foucaultovo kyvadlo: aktualizované vydání. Vydání první. Praha: Argo, 2015, 665 stran. ISBN 978-80-257-1058-6.
[2] ECO, Umberto. Foucaultovo kyvadlo. V Českém klubu vyd. 3. Praha: Český klub, 2009, 566 s. ISBN 978-80-86922-27-0.
[3] ECO, Umberto. Foucaults̀ Pendulum. Picador ed. Milano: Picador, 1988. ISBN 9780330314978.
[4] ECO, Umberto. Il pendolo di Foucault. 1a ed., riveduta e corretta. Milano: Bompiani, 2013, 704 s. Tascabili Bompiani. ISBN 978-88-452-7347-6.

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení