Recenze: Knihy pro dospělé

Kahudova věčná ouvertura

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Nakladatelství Paper Jam pokračuje ve vydávání díla Václava Kahudy. Po jeho prvotině Příběh o baziliškovi se na pult knihkupectví ve druhém vydání dostává kniha Veselá bída. Jde o titul z roku 1997 z tehdejšího nakladatelství Petrov.


knihaŠest let, dělících dokončení textu a jeho vydání, svědčí o tom, že se Kahuda svou první knihou nestal autorem bestseleru, byť Příběh o baziliškovi můžeme označit za výjimečný. To samé platí i o následující knize, Veselá bída nedoznala žádné změny týkající se autorského stylu či výběru témat.

Na tomto místě obvykle naznačuji děj knihy, aby čtenář alespoň tušil, do čeho jde. Psát o ději Veselé bídy je zhola nemožné, pídit se po něm v bludišti textu je jako hledat Minotaura v labyrintu plném nepochopitelných odboček a slepých uliček. A hledající je přitom stejně na pochybách, chce-li obludu nalézt, či ne. Kahudův text je však možné číst i bez pátrání po bestii významu.

Soumrak, zvon bije. Hluboké nebe plné prachu, listí a ptáků. Je září v městské čtvrti. Ve dvorech hasne harantí křik. [1]

Čtenář, který Kahudu nezná, by si tyto úvodní věty mohl snadno splést s obvyklou expozicí, po níž následuje děj. Kahuda však není autorem obvyklé knihy, na podobné věty v textu narazíme nesčetněkrát. Označit Veselou bídu na nekončící úvod, to je jen mírná nadsázka. Text, jak jsem již podotkl, nestojí na ději, čím ale může zaujmout autor, pokud nevypráví příběh? Nebo je možné příběh nalézt i v knize bez děje? Je to ale trochu jinak. Kahuda na sebe vrství opulentní množství obrazů, barvitých a sugestivních výjevů, z nichž si čtenář může složit svůj vlastní příběh. A je z čeho vybírat – vítr prohánějící se noční Prahou, opilý hlídač v docích, zatopené město v údolí, nahatá holka, potácející se okolo cikánských domů, zátah v policejních volhách…

Přestože je autorův styl originální, často si vzpomeneme na jiné autory, k nimž by se dal přiškatulkovat. Vybavíme si obšírné Hrabalovo vyprávění, rozevláté Demlovy obrazy, černý humor Váchalova Krvavého románu, za některými slovy zahlédneme dokonce Jana Karafiáta. To vše lze najít v nesmírné šíři Kahudova slovního projevu.

Obrazy, z nichž se Veselá bída skládá, působí jako statické momentky, snímky, pořízené posedlým lovcem fotografií, hledajícím umění v těch nejzapadlejších koutech města. Nachází je častokrát ve špíně, ve stokách, v temných zákrutách lidské duše, posedlosti a smyslnosti. V tomto smyslu se Kahudova kniha podobá Spiklencům slasti Jana Švankmajera.

Milan Hodek vydal druhou Kahudovu knihu v podobném stylu jako tu první, jen barva přebalu doznala změnu. Rodí se tak velmi zajímavá série svazků, něco jako „sebrané spisy Václava Kahudy“, což v současné době, kdy se dobrá literatura velmi nesnadno prosazuje, je velmi odvážný projekt.

KAHUDA, Václav. Veselá bída. 2. vyd. Hradec Králové: Milan Hodek, 2015, 138 s. ISBN 978-80-87688-30-4.

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení