Recenze: Knihy pro dospělé

Tajemný příběh Petrových mozaik pokračuje

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

O záhadných artefaktech jsme se mohli dočíst už v předchozích knihách Karla C. Griga Třetí kaple a Petrovy mozaiky (recenze zde). Další knihou autor v příběhu pokračuje, aby některé věci vysvětlil a jinými opět čtenáři zamotal hlavu. Hadí dcera již svým názvem naznačuje, kam se autor ve svém vyprávění ubírá.


kniha„Proč si všichni dávají hmyzí jména?“ ptá se hrdina jedné z béčkových napodobenin Indiana Jonese. Já dodávám, že hadí k nim také patří. Proto mi titul knihy Karla C. Griga trochu evokuje filmy, v nichž odvážný záhadolog čelí nejen nástrahám, jimiž jsou obestřeny vzácné historické artefakty, ale i škorpioním, chřestýším či pavoučím bratrstvům, pídícím se po těch samých předmětech, neboť jen ty zajistí vládu nad světem. Dosud mi však nedošlo, proč tyto party plýtvají energií kvůli vlastnictví malé vyrabované planetky a několika miliardám neschopných hladových krků. K tomuto dojmu přispívá i anotace, v níž se hovoří o tajemných mýtech dávných věků.

Ovšem kniha Hadí dcera – stejně jako Petrovy mozaiky, je především detektivka, ne pokleslý dobrodružný román, i když z předchozího odstavce by čtenář mohl takového dojmu nabýt. Jeho prvky tam jsou, nepopírám, ale v mezích dobrého vkusu. Hlavní hrdina se opět zaplétá do složitých záhad, v jejichž pozadí jsou znovu mozaiky rodiny Plichtovy. Tentokrát se ale mystický motiv dostává víc do popředí, o mozaikách se opakovaně hovoří jako o předmětech umožňujících vyvolat ďábla. A autor připomíná ještě jednou záhadu, která dala knize titul – rod hadích dcer, táhnoucí se až k Lilith, bájné první ženě Adamově.

Hlavní hrdina knihy se pohybuje v cizích zemích jako doma, představuje moderního člověka, kterých není v naší zemi mnoho, vybaveného dostatečnou znalostí cizích jazyků natolik, aby mohl volně komunikovat, s nepříliš pevnými pouty k domovu. Je ve věku, kdy se do románových hrdinů zpravidla zamilovávají velmi mladé dívky. Autor však svému hrdinovi ponechává hodně pochybností o budoucnosti takového vztahu. I Welmoed – dívka, o níž je řeč – není pravou hrdinkou dobrodružných románů. Nebezpečí ji neláká, má obyčejný, lidský strach.

Hadí dcera představuje kombinaci detektivky, textu s mystickou tematikou i románu o lásce. Stejně jako v Petrových mozaikách postrádám větší využití faktů o architektuře. Nepovažuji to za chybu a už vůbec nechci autorovi naznačit, že by měl psát jako Urban v Santiniho jazyku, ale když je už profesí architekt, mohl by čtenáře trochu více poučit. Úvod kapitol tvoří zdánlivě nesouvisející pojednání, čtenář však brzy pochopí, že se vztahují přímo k následujícímu ději. Autor tím trochu prozradí, co se bude dít, ale dá k dispozici zajímavé informace, o nichž člověk toho obvykle neví.

Kniha Karla C. Griga je spíše odpočinkovou, pohodovou četbou. Přestože navazuje na předchozí romány, lze ji číst samostatně, vše potřebné se čtenář postupně dozví. Pořadí – třetí kniha – by naznačovalo, že bude uzavírat trilogii. Závěr tomu nenasvědčuje, příběh je sice uzavřený, ale některé motivy by bylo možné dále rozvíjet. Přeji tedy autorovi inspiraci, která by mu umožnila napsat další knihu, věnovanou svému hrdinovi i věcem, které mohou, ale nemusí mít mystický význam.

GRIG, Karel C. Hadí dcera. Zlín: Kniha Zlín, 2015, 206 s. ISBN 978-80-7473-312-3.

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení