
Vítejte v Potvůrkově
- Recenze
- Vytvořeno 9. 7. 2015 3:00
- Autor: Sabina Huřťáková Hašková

Pasi Ilmari Jääskeläinen je jméno, které českým čtenářům patrně nic moc neřekne. Pokud již ovšem nestihli zaznamenat novinku s lákavým pohádkovým názvem z nakladatelství Paseka Literární spolek Laury Sněžné. Ten totiž v anotaci slibuje příběh vystavěný v duchu magického realismu. A co si budeme nalhávat – anotace je stejně tak lákavá, jako matoucí. Přečtěte si proto mou recenzi a dozvíte se více.
Autor sice na českém literárním poli není dosud známý, v jeho zemi je tomu ovšem jinak. Je tvůrcem především románů a povídek sci-fi a fantasy, za svá díla dokonce získal několik ocenění. Českým čtenářům se nyní dostává do rukou příběh, kde se pohádková atmosféra snoubí s naprosto reálnými problémy hrdinů a kde je každý skřítek, víla či šotek proměněn z pohádkové bytosti na dřevěnou sochu trčící po léta v čísi zahradě.
Hlavní hrdinkou je Ella Amanda Milanová. Mladá žena, která nedávno dopsala diplomovou práci a koketuje s vědeckou kariérou. Jejím tématem je autorka dětských knížek o Potvůrkově, Laura Sněžná, která žije v městě, z něhož Ella pochází. Naše hrdinka má o svém životě zcela běžné představy – stát se něčí manželkou a porodit děti. Tuto představu však naruší zjištění, že je neplodná, a následné opuštění dosavadním milencem. A tak se Ella vrací do Zaječína, jako zastupující učitelka na místní škole.
Jednoho dne opravuje studentské eseje o světových literárních dílech. Na jedné jí však něco nesedí. Skutečně je hlavní hrdina v závěru knihy zastřelen prostitutkou? Ella sice celé Dostojevského dílo nečetla, něco jí však říká, že závěr byl jiný. Student si však trvá na svém. Četl to v knížce půjčené z místní knihovny. A tak se Ella s pomotanou knížkou vydává do knihovny, aby se zeptala, proč se studentům půjčují tak špatné knihy. Ingrid Kočičková, knihovnice, spisovatelka a členka Literárního spolku Laury Sněžné knížku zabaví, vyřadí a odmítá cokoli vysvětlovat. Elle to samozřejmě vrtá hlavou. Čeká ji však mnoho dalších změn.
Poté, co se rozhodne v místním tisku publikovat svou vlastní povídku, je přizvána samotnou Laurou Sněžnou, aby se stala poslední desátou členkou jejího literárního spolku. Ella dostane nevídanou možnost učit se spisovatelskému řemeslu od samotné zbožňované Laury. Na uvítacím večírku však Laura Sněžná záhadně zmizí a od té doby není k nalezení. Ella přesto proniká do nitra spolku, poznává postupně všechny členy a pomocí tajné Hry také odhaluje temné tajemství, které členové střeží.
Z předchozího textu se může zdát, že se jedná o pohádkovou knížku směřovanou mladším čtenářům. Opak je pravdou. Za fantastickými a místy až pohádkovými prvky se skrývá realita běžného života. Naši hrdinové se potýkají s běžnými starostmi, jako je bezdětnost, samota, obezita, péče o děti a rodinu, nevěra či různé nemoci. Žijí sice v rádoby pohádkovém městečku, ale ruku na srdce – není to jen popis klasického maloměsta trochu jiným, pohádkovým pohledem?
Co mě na knížce okouzlilo, byla schopnost autora, naprosto běžným věcem, lidem a problémům vdechnout pohádkovou podobu a přitom si udržet vážnost a autoritu. Literární spolek Laury Sněžné je naprosto odlišný od všeho, co jsem až doposud četla. A přesto mě dokázal pohltit od prvního slova. Některá literární díla, ač dokážou udržet pozornost čtenáře po dlouhou dobu, mají naprosto uchvátaný a nedomyšlený konec, jakoby snad bylo lepší knížku nedočíst a ponechat si výslednou pointu jako tajemství. Literární spolek Laury Sněžné tento problém rozhodně nemá a to velmi oceňuji. Autor dotáhl dokonalost svého textu až do konce a opět dokázal, že to, co se může zdát neskutečné a fantastické, má ve skutečnosti naprosto reálnou pointu.
Nebudu zde knížku doporučovat určitému druhu čtenářů, neboť sama nejsem příliš velkým příznivcem sci-fi a fantasy literatury, ale toto dílo mě zcela nadchlo. Pokud by se nakladatelství Paseka rozhodlo vydat některou z dalších autorových prací, rozhodně si ji ráda přečtu a budu věřit, že tímto můj výlet do finské literatury neskončil, ale naopak, právě začal.
„Skvělý výron,“ pochvaluje si muž a zapálí si cigaretu. „Vyronila jsi mi spoustu materiálu, který můžu využít v novém seriálu.“
Oba sedí v horním patře Ušákova hostince. Dušan Chlum si tu na čtyři dny pronajal pokoj. Je to zatuchlá kuča se špinavými tapetami na zdech. Vyšší standard by poskytl Zbořilův hotýlek, ale ten – jako obvykle – je plný japonských turistů, kteří přijeli hledat mrtvolu Laury Sněžné a obdivovat její rodný kraj. [1]
[1] JÄÄSKELÄINEN, Pasi Ilmari. Literární spolek Laury Sněžné. Praha: Paseka, 2015, s. 241. ISBN 978-80-7432-591-5.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...