Recenze: Knihy pro dospělé

Tradicionál Miloše Vodičky

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
kniha 100x100
Větry ošlehaný a komunistickým režimem bolestně prodraný básník Miloš Vodička je otcem mnoha vydařených básnických sbírek, studií a článků. V této recenzi se obeznámíte s poetickým dílem nazvaným Tradicionál, které vyšlo k pětašedesátému výročí narození tohoto ostříleného parda.

Miloš Vodička (narozen 27. 12. 1938 v Chrudimi) to neměl v životě zrovna jednoduché. V jeho dvanácti letech mu z politických důvodů poslali tatínka do žaláře a rodinu nedobrovolně vystěhovali do Nemošic u Pardubic, přičemž jí zkonfiskovali veškerý majetek.
Ani na studiích to neměl snadné. Po maturitě na Vyšší průmyslové škole chemické se hlásil na Pedagogickou školu v Brně. Studium mu však bylo zamítnuto – jak jinak než z kádrových důvodů – a tentýž rok musel odejít do špatně placeného zaměstnání laboranta.

Nelehké životní zkušenosti minulého režimu ho samozřejmě poznamenaly také v jeho tvorbě – například ve zmíněné sbírce Tradiciónál. Předdevětaosmdesáté nespravedlnosti však neošlehává plamennou kritikou jako někteří jeho současníci, ale volí ladnější a urozenější cestu. Tíživá atmosféra básní bystře komentuje černý mrak této doby a absurdistické nelogické obrazy tak trochu alegoricky poukazují na to, že něco shnilého je nikoli v království Dánském, nýbrž Československém.
Nejedná se však o nic přehnaně pesimistického či melancholického. Zřetelné prvky existencionalismu jsou nevtíravě zaobalené do rozšafných apollinaireských pásem, takže teprve na druhý pohled nás ovane mrazivý průvan autentičnosti.

V díle se nachází opravdu mnoho autobiografických výpovědí, přiznání a vzpomínek. Ani bych se nedivil, kdyby tato sbírka patřila k autorovým citově nejbližším. Hovorové výrazy dodávají na opravdovosti svědectví. Z veršů na nás občas zasálá éter sentimentality nebo na nás mrknou přízraky pohledných dívek či dobrotivé matky. Básník vložil do poezie bezesporu kus svého srdce.

Zajímavým zpestřením je nejen mnoho reálií, ale i spojování archaických slov (fangle, esenbák, frajtr, kamelot) s moderními výrazy (kompatibilní, genetika, laptop), čehož si vzhledem k výsledné umělecké stránce díla cením.

Autor též občas čtenáře zaskočí obscénním vtipem či vtipnou obscénností. Nejedná se o žádné silné vulgarity, ale nečekal jsem to – takový blesk z čistého nebe. Možná to byl básníkův záměr využít momentu překvapení. Nuže dobrá.

Z formálního hlediska máme co do činění s volným nerýmovaným veršem oplývajícím atmosférou jazzu a dob za socialistického režimu. Verše jsou nezřídka uťaté v polovině sdělení, což ve čtenáři vzbuzuje napětí a burcuje pocit očekávání.
Obsah je z velké části iracionální, taková vrtošivá absurdita. Není to zrovna můj šálek kávy, ale není to ani ztráta času.
Dílo má dostatečnou délku, takže máte o počtení postaráno. Místy mi tato sprška neveršovaných nelogismů přišla jako mlácení prázdné slámy. Výsledný dojem je dobrý, ale čtivo samo o sobě mě nějak nenaplnilo.

Pan Vodička dokáže lakonickými iracionálními větami výborně vykreslit atmosféru a nastínit detail. Občas se mu podaří i nějaký poutavý umělecky hodnotný slovní obrat. Mnoha lidem však tato lyricko-absurdistická estráda dost možná nesedne. Já se za dílo každopádně přimlouvám.



Několik kratičkých ukázek z díla na závěr:


tradicional obalV létě vesele lezli po lipách
v aleji hrobaříci tak červení
jako sovětské fangle
a na valech býval ohňostroj
protože diktatůra proletarijátu
pořád něco slavila
a pak viděli rudě


Rudolf Rokl krotí klavír který
se urval ze řetězu
To jsme si pěkně
zadžemovali na nebesích
Za chvíli bude ráno a
ptáci můžou začít řvát


MODLITBA:

Panno Marie prosím
ať nepřekročím bludný
kořen a když tak
ať se vrátím tam
kde tomu říkám
kdoví proč domů

AMEN




Soutěže

Aktuality

  • Pozvánka na KNIHEX 2019

    V neděli 19. 6. se od 10 do 20 hodin bude konat už šestý knižní jarmark Knihex, který představí malá a menší nakladatelství a jejich produkci pod širým nebem, tentokrát na novém místě, a to na ostrově Štvanice v okolí Vily Štvanice.

    Číst dál...  
  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení