
Hledáte místo u policie? Zkuste to v Oslu!
- Recenze
- Vytvořeno 9. 5. 2015 3:00
- Autor: Jiří Lojín

Ne, nesedejte k počítači a nehledejte přihlášku. Místa na osloské policii se uvolnila pouze v nejnovějším kriminálním románu Joa Nesbøho. Někdo totiž kriminalisty metodicky vybíjí. Decimace policejního sboru ovšem nebrání kriminálníkům, aby páchali další rafinované zločiny. Zkrátka nemají svědomí. V románu Policie se norská policie opravdu dostává do prekérní situace.
Recenze detektivních sérií narážejí na problém rekapitulace výchozího bodu. V něm recenzent nutně musí naznačit konec dílu předchozího. Pokud jste tedy nečetli Přízrak, nejprve laskavě napravte své opomenutí, pak se teprve věnujte článku o Policii, jinak další řádku můžete vnímat jako spoiler. Harryho Holea jsme v předchozím díle opustili ve chvíli, kdy ho Oleg, kterého považoval téměř za syna, skolí třemi ranami. Logika velí uvěřit, že Harry právě dohrál svou úlohu, zkušenost praví, že jej Nesbø ještě nějakým způsobem přivede mezi živé. Slepici, snášející zlatá vejce, podřízne jen hlupák.
Tušení znalců zákonitostí detektivního žánru a zákonitostí trhu nezklamou. Kniha série s označením HH10 se bez Harryho obejít nemůže. Situaci, kdy se neznámý vrah zaměří na policisty, může vyřešit jedině on.
U kriminálních románů Joa Nesbøho jsme si zvykli na vysokou úroveň zejména vedlejších témat. Život původních obyvatel v současné Austrálii, extremizmus v Norsku, drogová scéna, to je jen krátký výčet. Vždy se jednalo o velmi podrobně a fundovaně zpracovaný náhled na problém. Překvapivě v knize Policie nic takového nenalezneme. Příčina je očividná, v průběhu celé série se nahromadilo velké množství nedořešených témat. V prvních dílech se autor o přenos nesnažil, snad si nebyl jistý, jakou životnost Harry Hole bude mít. Vyřešení a pomstu vraždy kolegyně z Červenky však posunul až do dalšího románu a následně přesouvání povýšil na tradici.
S Harrym Holem se život, který mu přisoudil jeho tvůrce, nemazlí. Zanechává na něm stále výraznější jizvy na těle i duši. Přesto se zdá, že mu autor popřál chvíli oddechu a spořádaného rodinného života. Jde však jen o další kličku, napínající čtenáře, i když výsledek je předem jasný. Pro Harryho představuje práce kriminalisty drogu, více ho však motivuje ohrožení jeho kolegů. A zde se dostávám k výraznému rysu knihy Policie, který považuji přinejmenším za diskutabilní. Narazíme na něj i v předchozích dílech, ale poslední „holeovka“ jej dovádí do extrému.
Jo Nesbø totiž jako univerzální recept pro napínání čtenáře používá nejasné a neúplné informace. Nelze tak – ani při pozorném čtení – jednoznačně poznat, která z postav prožívá smrtelně nebezpečnou situaci, kdo je oběť, kdo umírá. Situace se v knize opakuje tak často, že už jde jednoznačně o zkoušku trpělivosti, jež svádí k přeskakování těch stránek, které se snaží o zcela zbytečné kamuflování. Podle mého jde o slepou cestu, pevně věřím, že autor nebude pokračovat v takovém trendu a nebude se spoléhat na popularitu svou a svého zjizveného hrdiny. Konec rozhodně naznačuje, že příběh bude pokračovat. Nevyřešených otázek zůstává na konci víc než na začátku.
I přes uvedené výhrady si troufám říct, že si příznivci norského spisovatele knihu Policie užijí. Naleznou v ní mnoho momentů, pro které si sérii s drsným detektivem oblíbili. Harry v akci se mění znovu ve starého samotářského detektiva řídícího se intuicí a náhlými popudy. Neváhá se vrhat do nebezpečných situací, i když musí po vzoru Indiana Jonese před explozí hledat útočiště v lednici, a tuší, že svou prací ohrožuje i své blízké. A i když někdy můžou mít čtenáři pocit, že s nimi autor nejedná poctivě, budou se těšit na další Harryho dobrodružství.
NESBØ, Jo. Policie. Vyd. 1. Zlín: Kniha Zlín, 2015, 609 s. Fleet. ISBN 978-80-7473-270-6.
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...