Recenze: Knihy pro dospělé

Jaké to je s něčím splynout?

1 1 1 1 1 (1 hlas)
abstrakce

V druhé knize série spisovatelky Julianny Baggottové sledujeme další osudy Partridge a Pressie, kterým se spolu s jejich přáteli podařilo uniknout ze spárů Speciálních jednotek. Dobře ale vědí, že ještě nemají vyhráno. Jejich protivník sice utrpěl pár šrámů, ale jeho síla a odhodlání zůstaly nezlomené. Pokud jej mají porazit, bude je to něco stát. Partridge vyzvou k návratu a on uposlechne, aby ochránil ostatní, i když se svým návratem vystavuje smrtelnému nebezpečí. To ale koneckonců hrozí i venku, protože Dóm má své cíle, a těch se jen tak nevzdá…

 

knihaJakmile jsem otevřela první stranu, byla jsem přesvědčena, že mě knížka nezklame. Byla napínavá už od začátku, autorka nasadila laťku stejně vysoko. Při čtení jsem měla pocit, že se zlepšuje a zlepšuje, její styl psaní je ohromující a šokující. Má v sobě něco, co se nedá popsat. Ale jedno vám řeknu: Číst příběh, který se autorce v hlavě zrodil, je obrovský zážitek.

Knížka je velice poutavá, nebudete se chtít od příběhu odtrhnout. Na čtivosti jistě přidává fakt, že nemáte ani zdání, jak by se to mohlo vyvíjet dál. I přesto nastal jeden problém. Nevím, čím to je, ale knížka se mi čte pomalu. Byly chvíle, kdy jsem knížku vzala, přečetla deset stránek a znovu ji položila. Dlouho jsem se jí bránila, avšak když jsem ji znovu popadla, říkala jsem si, že je skvělá, poutavá a lákavá – přesně taková, jakou chci knížku mít. Když o tom zpětně přemýšlím, je to asi tím, že nás autorka zavalí spoustou informací, které potřebujete vstřebat. Někdy jsem ani nevnímala slova, byla jsem do toho hodně zamotaná. Ano, jedna stránka je hodně obsáhlá, sděluje nám hodně informací. A teď si představte, že knížka je dlouhá přes 500 stran. Hm, připravte se na to, že se vám, pokud se rozhodnete ji číst, bude hodně dlouho válet na poličce.

S radostí prohlásím, že se jedná o velice inteligentní román. Stanete se svědky složitých až nepochopitelných vztahů, zápletek a záhad, které nebude lehké rozluštit. Rozhodně si budete namáhat mozek. A to je skvělé, ne? A už jsem vám řekla, že je autorka velice inteligentní? Ne? Tak teď to říkám. A kdybych na hlavě měla pokrývku hlavy, určitě smeknu. Tahle paní si to zaslouží.

Pokud si někdo celou dobu pokládá otázku, zda se v knize vyskytuje láska (mimochodem – vůbec se za to nestyďte, já bych si ji kladla celou tu dobu), odpovídám ano. Asi v půlce knížky jsem mohla zvolat ALELUJA a užívat si i trošičku té romantiky. A poprvé se nám tady, dámy, objevuje milostný trojúhelník. I když já ho moc neocenila, vždy je mi toho třetího líto. A tady mi ho bylo líto tisíckrát víc.

Ke konci knihy jsem ani nedýchala, byla jsem šokována, pořád jsem musela číst dál a dál. A to je skvělé. Jak už jsem psala výše, někdy si říkám, kde ty nápady autorka bere. Ze snů? Má tak velikou fantazii? Prodiskutovala to s odborníky? Či jsou v knize použity vlastní zkušenosti? A obávám se, že si tyto otázky budu pokládat pořád a pořád…a odpovědi? Ty se asi nikdy nedozvím.

Knížka je vypravována er-formou, tedy ve třetí osobě, z pohledu více postav – Pressie, Partridge, El Capitana a Lida. Nejradši mám kapitoly, ve kterých figuruje Pressia a Bradwell, ale kapitoly z pohledu El Capitana a Helmuda jsou také zajímavé. Líbí se mi, že se postavy mění, mají spoustu prostoru pro myšlenky a růst. A koho mám nejradši? No přece toho největšího miláčka – Helmuda. Ze všech se změnil nejvíc.

Asi vás nepřekvapí, když napíšu, že Splynutí je nejlepší dystopií, jakou jsem četla. Rozhodně druhý díl předčil ten první, doporučuji vám si celou dystopii přečíst. Máte rádi akci? Dobrodružství? Rádi zažíváte s postavami strach? Nevadí vám trocha romantiky? Pokud jste si na všechny otázky odpověděli ano, jedná se o knížku přímo pro vás. A pokud ne, řiďte se příslovím: Za zkoušku nic nedáš.

BAGGOTTOVÁ, Julianna. Splynutí. Vyd. 1. Brno: Jota, 2015, 511 str. ISBN 978-80-746-2739-2. 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení