Recenze: Knihy pro dospělé

Bleší trh Jiřího Kratochvila

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Jiří Kratochvil patří mezi spolehlivé autory, vydávající pravidelně (téměř) každý rok novou knihu. Jeho čtenáři jsou vždy v napětí, jakého králíka vytáhne za uši. Proč králíka? O tom se více dočtete v rozhovoru (zde), v němž říká: „Příběhy zatím ve mně běhají jak králíci“. Tentokrát však nejde o žádný román. Na první pohled však nepoznáte, jak trefný název kniha dostala - Bleší trh.


knihaBleší trh si asi dokážeme představit, nebudeme na něm hledat blešky různých velikostí a odrůd, ale nejroztodivnější věci rozněcující fantazii. Pro většinu z nás je potěšením prohrabávat se hromádkami předmětů, uvažovat, k čemu sloužily a kdo je používal. Bleší trh Jiřího Kratochvila je podobný. Autor do své knihy vložil vše, co ho napadlo, nehledě na délku, formu či obsah. Čtenář tak má k dispozici texty, které může číst postupně, ale pokud chce, může se jimi prohrabovat stejně jako starými věcmi, přeskakovat a znovu se vracet.

Formálně je Bleší trh soubor fejetonů, esejí a komentářů, dělený do tří oddílů. První, nazvaný Portréty, věnoval svým kolegům spisovatelům. Velkou část pozornosti upíná k světovým autorům a jejich dílům, nezapomíná však ani na české. Opakovaně se zmiňuje o Kunderovi a Vaculíkovi, zvláště v místech, kde píše o způsobech a metodách tvorby. Na poznámky o Kratochvilově vlastní tvorbě narazíme na mnoha místech, v části o Nabokovovi se dotýká povídky Mluvíme rusky, která se stala jednou z inspirací pro román Slib. K Slibu odkazují i části pojednávající o brněnské architektuře a jejích slavných představitelích. Kratochvil je hrdý na taková díla jako jsou vila Tugendhad či hotel Avion a často jim vzdává hold i svými texty. V duchu pravého blešího trhu se dostává i k tématu české národní povahy a xenofobie v současné době. Považuje ji sice za nesmyslnou, o dvě stránky dříve však sám přiznává, že i přes svůj čtvrtinový ukrajinský původ mu v kupé nočního vlaku společnost několika Ukrajinců rozhodně příjemná nebyla.

V další části - Příběh počátku a konce války - probírá Jiří Kratochvil svou rodinnou historii. Válka nešetrným způsobem zamíchala osudy mnoha lidí. Předválečné Československo bylo multikulturní a multinárodnostní tak, jak se sluší na zemi v srdci Evropy. Vznikala manželství, jež by se podle jistých kritérií dala označit za smíšená, a po německé okupaci se pro některé lidi našlo dost důvodů pro papírovou změnu národní příslušnosti. Těsně po válce docházelo k dalším tragédiím souvisejícím s odsunem a vypořádáním mezi Čechy a Němci. Rodinu Jiřího Kratochvila tyto události také ovlivnily, což se odrazilo hned v několika jeho textech, zejména v románu Dobrou noc, sladké sny a v eseji Nevytěsnitelné trauma uveřejněné ve sborníku Brněnský pochod smrti, který je velmi podobný Příběhu počátku a konce války.

Poslední částí jsou Omrvinky a představují nejchaotičtější koutek Kratochvilova blešího trhu. Autor se naprosto nezabývá posloupností či tím, že se občas opakuje. Jako kdyby vyluxoval nejzazší kouty svého spisovatelského šuplete. Narazíme na recenzi Reinerova Básníka, opětovné ohlédnutí za rodinnou historií, vyznání brněnské funkcionalistické architektuře. Jiří Kratochvil dokáže stejně poutavě vyprávět o špatných básnících jako o hodinových strojcích a hodinářích, či o pomíjivosti slova a nepomíjivosti obrazů. Ani ve směsi krátkých textů se neztrácí autorovo typické vidění světa a prolínání reality s fantaskností. Můžeme se pousmát létajícímu Rusovi, pobavit se představou české invaze do Ruska podobně, jako proběhla v roce 1968, ale pod husitskou vlajkou, nebo si přečíst o kocourovi - šachistovi a rozvraceči vlád, kterého hrdinové úskokem propašují do Ruska. Rusko a Rusové jsou častým terčem Kratochvilovy ironie, přestože sám sebe považuje za příznivce ruské literatury. Ale ambivalentní vztah je zcela pochopitelný zejména v souvislosti s autorovými osudy během ruské okupace naší země.

Bleší trh můžeme chápat jako průřez autorovou tvorbou i jako sondu do jeho duše. Z pseudochaotické změti textů vystupují spisovatelovy myšlenky, starosti a priority, nemůže se skrývat za postavou románu, předstupuje před čtenáře sám za sebe. Pro čtenáře představuje Bleší trh vzácný a zajímavý přírůstek do knihovny.

KRATOCHVIL, Jiří. Bleší trh. 1. vyd. Brno: Druhé město, 2014, 324 s. ISBN 978-80-7227-355-3.

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení