Recenze: Knihy pro dospělé

Hry na pravdu

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
kresba

Zahrávat si s pravdou je nebezpečné. Může se zdát, že pravda nemůže uškodit a musíme si za ní stát za každou cenu. Ovšem hry na pravdu jsou jiné. Mohou ublížit. Nejen o tom píše Eva Hauserová ve své nové knize Noc v Mejdlovarně.

 

knihaVše začíná setkáním tří kamarádek. Po letech se ocitají v bytě, kde spolu zažily mnoho divokých mejdanů. Každá z nich v té době měla jiné zázemí, jinou startovní pozici, ale jak prokázala léta, život se vyvíjel nepředvídatelným způsobem. Nad trojicí žen visí potenciální napětí, zprvu je nevnímají, každá z nich považuje nekomfortní pocit za svůj vlastní dojem, důvodů pro něj ve svých vzpomínkách nalézají víc než dost. Teprve později poznávají, že to jsou obavy z nevyřčeného, lépe řečeno z toho, co by vyřčeno ani být nemělo.

Noc v Mejdlovarně zpracovává několik témat. Především návrat do socialistické minulosti. Pro spisovatele vyrůstajícího a dospívajícího v době normalizace zůstává to období jako stigma, stále se k němu musejí vracet, alespoň drobnými zmínkami. Není to tak dávno, kdy byla česká literatura zaplavena texty, kterými se autoři s normalizací vyrovnávali, či se pokoušeli přesvědčit čtenáře a možná i sami sebe, že jen socialismus byl překážkou jejich rozletu. Eva Hauserová však vzpomínky na zatuchlou dobu sedmdesátých let použila jako podklad pro nastávající drama, odehrávající se v duších jejích hrdinek.

Jako další téma lze chápat vztahy mezi rodiči a dětmi. Samozřejmě je neformují jen takové příhody jako nalezené koťátko, s nímž otec naloží velmi nepěkně, ani přechodný pubertální vzdor. Mezigenerační rozpory mají hlubší kořeny a mohou tkvít v touze po samostatnosti na jedné straně a s potřebou ovládat na straně druhé. Dořina rodina tvoří drobnou analogii k okupaci po šedesátém osmém roce. Dora nedokáže ani po letech myslet na svou matku jako na Cyklonku B a na svého otce jako na Zbaběleva. Je zvláštní, že otcovu přezdívku odvozuje od zbabělého lva z knihy Čaroděj ze země Oz, ale skloňuje ji jako ruské jméno.

Ženy se střídají ve vyprávění v ich formě, i přesto je autorčina pozornost upřena na Doru. Je hostitelkou v bytě, kde probíhaly mejdany, a hlavní tíha poznání nakonec spočine na ni. Šárka zůstává trochu v pozadí se svým relativně šťastným životem, jen trochu zkomplikovaným excesem, jehož se dopustila v mládí. Nerozvážnost, kterou jí Eva Hauserová přisoudila, se velmi problematicky vztahuje k tehdejšímu režimu, nelze jednoznačně říct, že tenkrát se to mohlo stát a dnes by to nebylo možné. Normalizační všemoc strany a straníků byla ve značné míře nahrazena mocí peněz a politického vlivu. Zklamání, které prožívá Markéta, když se dozvídá pravdu o svém bývalém vztahu, se jeví trochu přehnané, autorce však slouží jako odrazový můstek k další hře na pravdu a jako zdůvodnění, proč se na povrch dostávají věci nadmíru bolestné.

Stejně jako v jiných textech i v Mejdlovarně autorka zvažuje, jaké by to bylo vrátit se zpátky v čase a mít možnost něco udělat jinak. Cvokyni ze stejnojmenné knihy se to podařilo, Doře, Markétě a Šárce nikoliv. Všechny tři se musejí vyrovnat se životem po svém, i když setkání s kamarádkami zpochybní hodnoty, které si po celý životní pracně budovaly a o nichž samy sebe přesvědčily, že jsou správné.

Eva Hauserová používá jazyk mladé generace z normalizačních let a mísí jej s vyjadřováním zralých žen současné doby. Přestože spolu ženy stále hovoří, každá věta v nich vyvolává celou řadu vzpomínek a reakcí, které před ostatními skrývají. Přímá řeč se tak střídá s vnitřními monology, čtenář se postupně dozvídá podrobnosti o životě žen, který se tak postupně dostává do jiného světla.

Noc v Mejdlovarně má sice vzhledem k pouhým třem přítomným postavám komorní vyznění, objevují se v ní však širší souvislosti. Stav společnosti v době normalizace, ale i v současnosti. Některé věci se změnily, jiné ne, a především lidé jsou v podstatě stále stejní. Velmi často o nich nic nevíme, dokonce ani o těch nejbližších.

HAUSEROVÁ, Eva. Noc v Mejdlovarně. Vyd. 1. Praha: Argo, 2014, 189 s. ISBN 978-80-257-1267-2. 

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení