Recenze: Knihy pro dospělé

Lovec se vydal do Lesa. Za kým?

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

Jana Richterová minulý rok debutovala prvním dílem fantasy ságy Zahrada s podtitulem Sféra. Příběh pokračuje. Dnes už mají čtenáři před sebou další díl, tentokrát nazvaný Zahrada: Lovec. Ti, kteří už znají předchozí děj, tuší, proč je kniha nazvaná zrovna podle této postavy, a určitě jsou zvědaví, kdo jím je a jaká je jeho role.


knihaMluvit o Zahradě jako o fantasy není úplně přesné. V pravém slova smyslu je nezařaditelná zejména proto, že jsme si fantasy zvykli vnímat specifickým způsobem a automaticky v knihách tohoto žánru očekáváme trpaslíky, elfy, princezny-bojovnice a nějakou tu dračí šupinu. Zahrada je jiná, její fantasy motivy vycházejí z jiných kořenů. Z mytologie, náboženství, neprobádaných zákoutí psychologie i seriózních odvětví mystiky.

V Lese, do nějž se někteří lidé dostávají ve snu, se pohybuje Lovec. Záhadný, nebezpečný, stále silnější a rychlejší. Do Lesa ve spánku zavítají Mara, Anna i Tomáš, návštěvy je málem stojí život a poznamenají je i fyzicky v bdělém stavu. Lovec sice není Freddy Krueger, jeho kopí je však stejně nebezpečné jako Freddyho ostré, hbité prstíky. V příběhu samozřejmě nechybí ani Michal, Nikolaj a nebezpečná skupina okolo Karoliny Hajdukové, zejména Johan. Všechny už známe z předchozího dílu. Objeví se i další, nejvíce právě z okolí Hajdukovy rodiny.

Nevyhraněný boj dobra a zla je jednou z hlavních linií Lovce a zřejmě i celé ságy. Je pravděpodobné, i když prozatím nevyslovené, že strana zla si dobře uvědomuje, kam míří, jaké budou její další kroky. Strana dobra se chová méně uvědoměle, spíše se instinktivně brání. Čili stručně řečeno - zlo je pácháno za jakýmsi účelem, dobro vědomě pácháno není.

Jana Richterová se noří do až na dno duše svých postav. Polidšťuje Michala, který by měl být dokonalý jako každý správný anděl. Patnáct set let v lidské kůži na něj však má neblahý vliv, proto se svými pochybami a omyly podobá spíše člověku, než vyšší bytosti. Johan také nabývá odlišných rysů, kolísá na hraně, odkud se může dostat na jakoukoliv stranu. Postavy opavské autorky se vyvíjejí a nelze předem odhadnout, jaké je najdeme v posledním, pátém díle.

Lovec je ve znamení vysvětlování. Zatímco Sféra byla zamlžená, plná zámlk, nedopovězeného a zatajeného, ve druhém díle se hodně odhaluje. Bylo by však bláhové domnívat se, že se dozvíme vše o Lese či plánech Hajdukovic rodiny. Autorka si musí ještě nějaké to překvapení nechat v rukávu.

Text knihy je poměrně rozsáhlý. Je zalidněn mnoha postavami a každá z nich má určitý postoj k odehrávajícím se událostem, čtenář má možnost nahlédnout na ně z mnoha úhlů. Proto se na některých místech může zdát, že je děj zbytečně komplikovaný. I když na tomto místě musím udělat malou vsuvku - u specifikace vztahů a postojů nejde ani tak o děj, jako, řečeno s Facebookem, o status. Oproti prvnímu svazku je čtenář ve výhodě, většinu postav už zná, přibude jich jen pár, potenciálně však velmi zajímavých, jako například Johanova sestra Julie.

Jana Richterová nesmírně ráda využívá odkazy na knihy a filmy, vypůjčuje si z nich motta na začátcích kapitol, cituje je i v textu. Setkáme se s autory jako David Lynch, Richard Bach i Karel Jaromír Erben. Složení odkazů velmi dobře charakterizuje zálibu autorky v psychologii, zacházející až do parapsychologie, a s tím související mýty odrážející se v baladách a také lidových písních. Také proto je Lovec plný hudby, zvláště lidové. Lidová hudba je často a neprávem na okraji obecné obliby a je dobré, že ji Jana Richterová ve svém románu tak preferuje.

Jednotlivé díly ságy Zahrada není možné číst nezávisle na sobě. V tom tkví jeho síla i slabost. Současná doba nepřeje pomalu rostoucím zahradám, vyšlechtili jsme rychle rostoucí a rychle hynoucí odrůdy, lidé si kupují za velké částky už vzrostlé stromy, aby nemuseli čekat. Jana Richterová nesmírně riskuje, když pokouší čtenářovu trpělivost. Ale je to riziko velmi sympatické a já doufám, že se najde tolik vyspělých čtenářů, aby se autorce toto riziko vyplatilo.

RICHTEROVÁ, Jana. Zahrada: Lovec. 1. vyd. Opava: Libor Richter - Kruh, 2014, 304 s. ISBN 978-80-905628-4-4.

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení