Recenze: Knihy pro dospělé

Bizarní svět povídek Petra Hrbáče

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Petr Hrbáč je člověkem mnoha talentů a mnoha zájmů. Nás v tuto chvíli zajímá hlavně ten jeden - literární. Jeho posledním počinem, raději řekněme nejčerstvější, protože pravděpodobně ještě něco napíše, je povídková kniha Tancovačka na předměstí. Texty Petra Hrbáče mají poněkud specifický charakter, ale k tomu se ještě dostaneme.


knihaTancovačka na předměstí obsahuje relativně hodně povídek, nalezneme jich přes třicet a dotýkají se nejrůznějších témat. Nejsou nijak spojeny, jejich uspořádání působí spíše náhodně. Sbírku otevírá Skříňka SK3891C45. Přestože jde o povídku pro Petra Hrbáče charakteristickou, nevystihuje ducha celé knihy úplně, pouze jemně předznamenává. Vzdáleně připomíná Hellerovu Hlavu XXII nejen vojenským prostředím, ale i principiálním zacyklováním se v bludném kruhu vyhlášek a nařízení. Již v první povídce lze vytušit autorovu posedlost bizarními jmény. V jeho příbězích vystupují Kouhal, Šuškal, Zdachlý a jiné postavy. Postupem času se do textu vkládají stále konkrétnější prvky nonsensu, přecházející až k surrealismu. Cesta hlavního hrdiny povídky Etnograf Krouhal se ke konci zvrhává v tápání nesrozumitelnou realitou poznamenanou tisíci stejných jmen v telefonním seznamu, ale stejně jako se nelze divit snu, nediví se ani Krouhal tomu, co jej obklopuje.

V povídce Hotel autor použil větu: Chtějte zápašné páteřní napřáhlo a vyorejte s ním deku [1] a nechal ji textem procházet jako motto či neustále přítomné memento. Nefunkční, ale dekorativní. Způsob, jakým Petr Hrbáč zachází se slovy a jejich významem, má za následek, že není podstatné, zda do příběhu vstupují nadpřirozené motivy, jako třeba v povídce Psí pepř kořenáře Krůty, kde v kontextu děje čtenář vnímá proměny Kordélie Šupíkové jako relativně normální.

Povídka Nyklíček posunuje styl Petra Hrbáče výrazně ke Kafkově odkazu. Inženýr Šuškal se ocitá v prostoru, jehož pravidlům rozumí stejně málo jako K., a tak jako on jej nemůže opustit. Je zcela lhostejné, proč nejsou schopny postavy opustit prostor vymezený jejich tvůrci, podstata tkví v tom, jak se v umělých a nepřirozených podmínkách projeví hrdinova svobodná vůle a nakolik se nechá vláčet okolnostmi. V pojetí Petra Hrbáče ale do popředí vystupuje grotesknost.

Titulní povídka Tancovačka na předměstí je vybudovaná na monologu, mapující část života nenápadného hrdiny. Technicky vzato by mělo jít o dialog, text dopředu posouvají stručné otázky, ale ty nejsou příliš podstatné, v krajním případě by se dalo předpokládat, že si je hrdina klade sám. Věty, otázky či odpovědi nejsou členěny uvozovkami, celek tedy působí jako proud slov připomínající Hrabalovy povídky.

Poslední část knihy zabírá rozsáhlý text nazvaný Soumrak knižního čtenářství (příběh paralelního světa, fragment). Příběh je velmi jednoduchý, autor se opět soustředí na komiku nonsensu, bizarních tvorů a prazvláštních jmen.

Povídky Petra Hrbáče zveřejněné v knize Tancovačka na předměstí mají sice různá témata a ladění, spojuje je však mnoho společných znaků. Především komika mnohdy dovedená do grotesknosti, vyplývající z nesmyslných situací. K tomu přispívají, jak jsem už na začátku podotkl, bizarní jména postav. V této překotné grotesknosti zaniká občas smysl textu, o ději ani nemluvě. Tancovačka na předměstí není četba na jeden večer. Již po několika povídkách přečtených na jeden zátah začínají jedna v druhou splývat a ztrácí se jejich individualita. K textům takového typu je prostě nutno přistupovat trochu jinak.

[1] HRBÁČ, Petr. Tancovačka na předměstí. 1. vyd. Brno: Druhé město, 2014, 208 s. ISBN 978-807-2273-546. Str. 45.

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení