
Radka Denemarková detektivky nepíše
- Recenze
- Vytvořeno 4. 11. 2014 2:00
- Autor: Jiří Lojín

Možná se mnou nebudete souhlasit a budete argumentovat anotací její nové knihy Příspěvek k dějinám radosti. V ní se píše o zdánlivé sebevraždě staršího úspěšného muže a o Policistovi, vyšetřujícím její podivné okolnosti. Pokud však zalistujeme prvními stránkami, brzy prohlédneme lehký kabátek kriminálního románu, do nějž je příběh zahalen. Čtenáři, kteří si zvykli na Radku Denemarkovou jako na autorku kvalitní literatury, mohou zůstat klidní. Obyčejné detektivky vskutku nepíše.
Tajemství tvorby dobré literatury není ještě rozluštěno, ale autor určitě musí být schopen nalézt vhodné téma a dokázat je zpracovat. Radka Denemarková umí oboje měrou vrchovatou. Její knihy vždy rozviřují závažné, znepokojivé a často i provokativní problémy - nevyřešené česko-německé vztahy v knize Peníze od Hitlera, nebo násilí, o němž pojednává Kobold. O čem bude pojednávat nová kniha, naznačují již úvodní řádky připomínající nedávnou zprávu o hromadném znásilnění indické studentky.
Na základní téma se nabalují další - právo na spravedlnost a trest, existence celosvětové maskulinní společnosti, bagatelizace násilí vůči ženám, organizované skupiny zneužívající školačky. Pokud vše, co v románu najdeme, seřadíme za sebou, objeví se před námi sled hesel jakoby vystřižených z nějaké feministické proklamace. Radka Denemarková se proti potenciálnímu nařčení z feminismu preventivně brání ústy jedné ze svých hrdinek, neháže všechny muže do jednoho pytle a nemluví o sexu s odporem a despektem.
Postavy beze jména - Policista a Vdova svádějí k úvahám o archetypech. Cesta k nim vede po tenkém ledě a jde spíše o zábavné hrátky s neexistujícími symboly. Základní Jungovy charakteristiky si pro tyto potřeby musíme trochu poopravit, v románu nalezneme místo starce moudrého starce chlípného, Shakespeare jej v komediích předvádí jako směšnou figurku, ve skutečnosti však jde o člověka velmi nebezpečného. Některé rysy autorčina chlípného starce ukazují na člověka přezdívaného „doktor Prase“, nad kterým se u televize ironicky pousmějeme, i když úsměšek na místě není. Zlehčování je jedním z prvním kroků na cestě ke shovívavému postoji k sexuálnímu násilí.
Čtenář se znovu setká s Birgit Stadtherrovou, podivínskou spisovatelkou z autorčiny prvotiny A já pořád kdo to tluče. V postavě spisovatelky Stadtherrové lze najít některé rysy a názory autorky románu, což samo o sobě není nic neobvyklého, mnoho spisovatelů - podle některých kritiků všichni - vkládají do svých hrdinů sebe sama. Pozoruhodné je spíše, jak bezohledně se Radka Denemarková snaží odhalovat nitro své hrdinky, potažmo i své. V jejím podání vidíme Birgit jako ženu, která je svým zastáváním se pravdy unavena. Pravda může unavovat, zvláště nemáme-li vnitřně jinou volbu. Přesto od prvního románu prošla Birgit určitou proměnou, je vyrovnanější, léty klidnější, což však neznamená kompromisnější.
Birgit sekundují její dvě kamarádky - Diana Adlerová a Erika Eisová. Okolo této trojice se jako přízrak neustále pohybuje Ingrid, ač zesnulá, stále ovlivňuje jejich jednání. Paradoxně je Ingrid nejvíce životná postava, dozvídáme se i o činech, jichž se dopustila ve svůj prospěch. Trojice žen působí kompaktně, jejich individuality příliš neruší celistvost jejich kruhu. Číslo tři vztahující se na tyto Old Ladies je možno označit za magické, pokud bychom se vrátili zpět k archetypům a pohádkám.
Radka Denemarková pracuje se spoustou metafor a symbolů. Nejvýraznější jsou ty ptačí, procházejí celou knihou. Některé jsou použity na základě vnější podobnosti nebo charakteristických vlastností, najdeme i takové, kterým rozumíme díky Krkonošským pohádkám. Samozřejmě narážím na sojku bonzačku. Vztah ptáků a románových postav by si zasloužil hlubší rozbor, jde však o téma natolik široké, že jej raději nechám někomu pro diplomovou práci nazvanou kupříkladu „Ptačí převleky v díle Radky Denemarkové“. Jiné metafory jsou víceznačné, dívka zvaná Medová má nejen medově plavé vlasy, ale je i medově sladkou návnadou. Autorka ostentativně rozlišuje mezi osobností a tělem, což může rezonovat s pocitem znásilněných dívek, snažících se vytěsnit traumatizující zážitek ze svého vědomí. Časté používání tohoto obratu poskytuje textu zvláštní atmosféru.
Policista, který bývá v kriminálních románech postavou hlavní či zdatně sekundující mazanému zločinci, stojí v knize Radky Denemarkové poněkud na okraji. Řeší své vlastní problémy a na případ se příliš nesoustředí. Je mu vlastně hned vše jasné a čas tráví přemítáním o etických aspektech vraždy, randěním s Vdovou a nestřídmým pitím. Jako kdyby si Harry Hole řekl, že by se na nějaké vyšetřování mohl vykašlat a šel si dát do baru panáka. Nebo dva. Nebo deset.
I když v knize Příspěvek k dějinám radosti nevystupují morálně silní muži, nejde o genderově tendenční text. V úvodních scénách autorka přemýšlí o vztahu mezi mužem a ženou v současné době i o tom, co ve vztahu hledají. Úvahy nepůsobí příliš pozitivně, nelichotí ani jedné ze zúčastněných stran.
Román Příspěvek k dějinám radosti se naléhavě dotýká několika palčivých problémů současnosti, jež s sebou nese svět protkaný informačními kanály, stále více sloužícími jen pro utrácení dlouhé chvíle. Nuda, touha po vzrušení vede k rizikovému chování. Internet přispívá k jeho zneužití, důsledky mohou být nedozírné. Radka Denemarková našla silné téma a dokáže je zpracovat burcujícím způsobem. Tři roky, dělící současnou a minulou knihu, byly beze zbytku využity.
DENEMARKOVÁ, Radka. Příspěvek k dějinám radosti. 1. vyd. Brno: Host, 2014, 334 s. ISBN 978-80-7294-963-2.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...