Recenze: Knihy pro dospělé

Povídková prvotina Herty Müllerové

1 1 1 1 1 (3 hlasů)
il

S tvorbou německé spisovatelky Herty Müllerové se v českých překladech setkáváme již od roku 2010. Nakladatelství Mladá fronta zareagovalo na skutečnost, že autorka byla v roce 2009 poctěna Nobelovu cenou, čeští čtenáři se tak mohli seznámit nejen s oceněnou knihou Rozhoupaný dech, ale i s Cestovním pasem či titulem Srdce bestie. Všechny texty jsou si v mnohém podobné - vždy se týkají komunity, k níž Herta Müllerová patří.


knihaPsát o životě této autorky by bylo zbytečné opakování faktů uvedených v předchozích recenzích i v článku o jejím pražském vystoupení v roce 2012 (naleznete zde). Přesto však je nutné zmínit nejzákladnější informaci, důležitou pro porozumění Nížinám. Herta Müllerová se narodila v Rumunsku v německé rodině. V dnešní době, kdy Evropa směřuje ke sjednocení, třebaže poněkud křečovitě, by taková kombinace měla na jedince vliv nepatrný, za druhé světové války a v letech po ní měla fatální důsledky. Přestože Herta Müllerová měla možnost se nakonec přestěhovat do Německa, jak by se zdálo, do své pravé vlasti, zůstala v ní paradoxně cizincem.

Z autorčiných textů si však můžeme uvědomit, že pocit cizince si v sobě nese nezávisle na místě, kde žije. Mohli bychom jej považovat za určitou postupně vypracovanou literární stylizaci, ale knižní prvotina Nížiny potvrzuje, že se do pozice vyhnance staví již od počátku své tvorby. Povídka, jíž Herta Müllerová knihu otevírá, charakterizuje pozici, ve které se nacházela německá menšina v poválečném Rumunsku. Autorka si rozhodně nebere servítky a precizně čtenáři servíruje jeden po druhém důvody, proč se tato komunita ocitala v nemilosti. Pohřební řeč - tak se první povídka jmenuje - dává do kontrastu pohřeb, při němž by se mělo na nebožtíka myslet v dobrém, a nenávistné komentáře lidí. Dcera pohřbívaného muže přijímá tyto řeči pasivně, bez vnějších emocí. Co se děje pod povrchem, se může čtenář pouze domýšlet.

Další povídky, ostatně celé následující dílo, se od prvního textu příliš neodchylují tematicky ani stylově. Titulní povídka Nížiny odhaluje další zdroj inspirace Herty Müllerové, táhnoucí se od počátku její literární dráhy až po současnost - vztah k rodičům a pohled dětskýma očima. Zejména vztah k otci se jeví jako velmi komplikovaný. Dítě v podání Herty Müllerové se netěší nespoutaně ze života, domov pro ně nepředstavuje bezpečí, dokonce i ve vzpomínkách chybí obvyklý sentimentální pohled, jímž se vyznačují návraty do dětských let. Vidí okolo sebe jen zmar, horko, nemoci, mrtvé.

Dlouhodobá relativní izolace národnostní menšiny s sebou nese kodifikaci zvyků i komunikace. I toho si autorka jako bystrá pozorovatelka všímá a zprostředkovává čtenáři. Texty Herty Müllerové je nutno číst pozorně. Její úsečný způsob vyjadřování nedává prostor pro nekonečná vysvětlování. Významy věcí se mění, jako by se přelévaly z jednoho do druhého, mění se i lidé. Autorčini hrdinové oscilují mezi dvěma polohami. Někdy zcela ztrácejí svou identitu, skupina je absorbuje, jejich uvažování nestojí na „já“, ale na „my“. V opozici stojí izolování jedinci, ocitající se mimo svou komunitu a pozorující ji z vnějšku. Tito lidé jsou dvojí vyhnanci nepatřící vůbec nikam. Z perspektivy typického textu Herty Müllerové působí povídka Tenkrát v máji relativně pozitivně. Autorka v ní obrátila význam ošklivosti a krásy. Zatímco ve většině případů vyhledává ošklivost i ve věcech krásných, v této nachází krásu v ošklivosti.

Ze sbírky vyčnívá povídka Pan Wultschmann, v níž představuje tohoto muže jako šovinistu, verbálně útočícího na všechno a na všechny. Autorka použila agresivní monolog, ale v méně obvyklé er formě. V této povídce opět připomíná nacistickou minulost Německa i některých členů německy mluvících menšin.

Nížiny jsou svědectvím o životě skupiny lidí, jež se provinila hlavně tím, že patřila k německému národu. Autorka tuto skutečnost konstatuje, předkládá čtenáři fakta - důležitá i zcela nepodstatná. Nechává na čtenáři, aby si udělal vlastní obrázek o době, jejíž dozvuky stále vnímáme. Z hlediska pozdějšího díla je autorčina prvotina zajímavá tím, jakou kontinuita je zachovaná mezi ní a knihou oceněnou Nobelovu cenou. Překlad pro české vydání pořídila Radka Denemarková, spisovatelka, která je vůči tématům Herty Müllerové neobyčejně vnímavá a veze se s ní na podobné, ne-li totožné vlně. I díky ní má český čtenář možnost vychutnat si text osobité německé autorky v celé jeho kvalitě.

MÜLLEROVÁ, Herta. Nížiny. Překlad Radka Denemarková. Praha: Mladá fronta, 2014, 148 s. Moderní světová próza (Mladá fronta). ISBN 978-802-0431-349.

 

Doporučujeme

Veletrh

Soutěže

Aktuality

  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  
  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení