
Šance pro Lužické Srby
- Recenze
- Vytvořeno 13. 10. 2014 3:00
- Autor: Jiří Lojín

Jakým způsobem posuzovat literaturu psanou v jazyce národnostní menšiny bojující o své přežití? To je otázka, která se vnucuje při četbě útlé knihy nazvané Návrat vodníka a jiné pohádky pro dospělé, jejíž autorkou je Ingrid Hustetowa. Na první pohled by se zdálo, že pohled na literaturu může být jen jeden, často se ten či onen nechá slyšet, že literatura je buď dobrá, anebo špatná. Toto moudro, ač uznávám, že má své racionální jádro, velmi zjednodušuje a svědčí o blahosklonné přezíravosti toho, kdo je vyslovil.
Ingrid Hustetowa je německá autorka píšící dolnolužickou srbštinou. Jde o řeč pomalu mizející a pokusy o její záchranu, stejně jak je tomu i u jiných menšinových jazyků, vyžadují obrovskou energii a nadšení. Nejde snad o podporu ze strany jednotlivých vlád, občas se najdou peníze na zachování národního dědictví, svízel spočívá v lidech. Aby se jazyk udržel, je potřeba, aby jím někdo hovořil, zpíval, nebo dokonce psal. Chtít po lidech, aby se učili něco, co není potřeba, čím se neuživí, čím si nezískají popularitu, je práce pohybující se na hranici nemožnosti.
Rodným jazykem Ingrid Hustetowe je němčina. Přesto si jako své poslání zvolila udržení jazyka, který se nejprve musela naučit. Jedna z jejích aktivit je její vlastní literární tvorba. Český čtenář má nyní možnost seznámit se s několika jejími texty. V knize Návrat vodníka a jiné pohádky pro dospělé nalezneme drama Vodník, povídky Trampoty starého auta, Rozbitý prsten, Procházková lávstory, Malá slečna Tříska a několik haiku. Úvodní drama vychází z autorčiných vlastních zkušeností. Jedním z témat jsou právě snahy o zachování lužické srbštiny a vztah mladých lidí k ní. Není potřeba zdůrazňovat, jak jsou právě mladí lidé pro budoucnost národnostní menšiny důležití a jak křehký je jejich zájem. Pohádky a pověsti představují další důležitý moment dramatu. Odtud název Vodník. Zapojení mytického tématu nevyznívá nikterak výrazně, spíše jako uměle implantované do základní linky. Tou je hledání místa v životě. Student Tomáš je hledá marně, působí jako prototyp člověka, který má sice pevné zásady, ale nemá je na čem stavět. Připomíná rozervané postavy, s nimiž se často setkáváme v neorealistických filmech.
Povídky zaujímají v knize menší prostor, proti dramatu se jako kdyby krčí v koutě. Drobné práce využívají personifikaci, věci se stávají vypravěči, přitom odhalují epizody ze života lidí okolo nich. Rozbitý prsten staví na pozorování nálady v prostoru, v němž propukají bouřlivé emoce.
Autorka, jak sama přiznává, má ráda haiku. Kombinace němčiny, lužické srbštiny a staré japonské básnické formy je poněkud zvláštní a připomíná příslovečného kočkopsa. Smysl takové kombinace jsem nepochopil. Jediné, co považuji v tomto případě za zajímavé, je to, že autorka napsala dvě verze - lužickosrbskou a německou. V překladech jsou uvedeny obě. Rozdíl v pojetích se bohužel stírá českými překlady, není tedy možné srovnat, v čem se liší způsob uvažování autorky v jednotlivých jazycích.
Knihu doplňuje rozhovor s autorkou, doslov a poznámky k českému vydání. Z nich velmi dobře vysvítá, jaká je situace mezi lužickosrbskou národnostní menšinou a jaké jsou její perspektivy. Autorka cítí mírný optimismus a podle ní má tato skupina šanci přežít i nadále.
Pokud hodnotíme tvorbu Ingrid Hustetowe striktně z hlediska literárního, máme před sebou slušné, ale nekoncepční pokusy, jež by asi ve velmi silné konkurenci začínajících autorů, která vykazuje opravdu vysokou úroveň, neobstály. Díváme-li se však na knihu jako na výsledek snahy o zachycení současného dění mezi Lužickými Srby a úspěšnou aplikaci jazyka v uměleckém projevu, musíme konstatovat, že kniha úspěšně splnila svůj cíl.
HUSTETOWA, Ingrid. Návrat vodníka a jiné pohádky pro dospělé. 1. vyd. Hradec Králové: Milan Hodek, 2014, 80 s. ISBN 978-80-87688-21-2.
Aktuality
-
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál... -
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře
Děvče se pustilo do boje s větrnými mlýny. Není-li přehršel srbů lužicky hovořících, nemůže být ohlas čtenářů. Splnila si svůj sen, ale je třeba napnout síly směrem kde úspěch čeká. Napsal jsem také díklo, v jazyce českém, tedy v němž čtenářů je, no mnoho. I přesto, že je to jazyk rodný, tak fanfáry zatím moc neznějí. Chci tím říct, že pro dobrý pocit je taková realizace přínosná, ale pro prosazení se v literatuře a o to také jde, je to marginální. Přál bych ji, no věřte i sobě, aby se jako začínající autorka prosadila.