
Co když se vaše příběhy stanou skutečností?
- Recenze
- Vytvořeno 13. 9. 2014 3:00
- Autor: Lukáš Loužecký

Andrew Pyper se vrací na český knižní trh románem Zloděj příběhů. V originále vyšel již před šesti lety a nyní si ho mohou přečíst i čtenáři u nás. V letošním roce jste mohli na pultech knihkupectví zahlédnout i jeho první česky vydaný román s názvem Démonolog. Tentokrát přichází s žánrově odlišnou knihou.
Patrick Rush je novinářem, který by se zároveň rád stal i spisovatelem. Jeho žena mu před lety zemřela na rakovinu, proto se musí sám starat o svého syna Sama. Jeho sen tak vypadá jako nesplnitelný. Jednoho dne se přesto rozhodne zapsat do kroužku tvůrčího psaní, i když od něj příliš nečeká. Ale nakonec mu změní život. Příběhy jedné z účastnic se začínají plnit a dochází k vraždám. Tajuplná postava Sandman se zřejmě zhmotnila a působí lidem bolest. Nebo se najde jednodušší vysvětlení?
Zloděj příběhů je na některých portálech řazen k thrillerům. Přestože určitě má některé znaky tohoto literárního žánru, na jeho stránkách se odehrává daleko složitější příběh. Celý román je napsaný ich formou, díky čemuž se téměř veškerý děj soustředí na hlavní postavu Patricka Rushe. Rozjezd je poněkud pomalejší. Na začátku se řeší zejména jeho dosavadní životní prožitky a nesnáze. Po zapsání do kroužku se náhle začíná něco dít. Právě v tuto dobu se mění kniha z klasického románu na napínavější thriller s detektivní zápletkou.
Jedna ze studentek tohoto kurzu se jmenuje Angela a nikdo z účastníků na ni již nezapomene. Díky Angele a několika dalším vedlejším postavám se vytváří celý příběh. Její povídka je základem pro nadcházející události. Vedle ní je tu i obtloustlý smíšek Len, bohatá Petra či nebezpečně vypadající William. Kromě již dříve zavražděných lidí se začínají ztrácet i tito začínající spisovatelé. Až téměř do konce nevíte, kdo je vrahem. Jedná se o skutečného člověka, či vytvořeného Sandmana? Pravda může být kdekoliv. Až v posledních částech knihy se začíná příběh trochu rozmotávat a jeho kouzlo vyplouvá na povrch.
Velkým plusem je snaha zmást čtenáře. Vrahem může být téměř kdokoliv. Postavy svalují vinu jeden na druhého a nic si nenechají líbit. Detektivové nemají v příběhu téměř žádnou roli. Objevuje se vyšetřující policista Ramsay, ale jeho pátrání není úplně dotažené. Patricka sice neustále sleduje a dokonce podezřívá, avšak nakonec mu projeví sympatie.
Musím přiznat, že chvílemi mi jeho čtení nepřišlo úplně jednoduché. Autor se dokáže mohutně rozepsat a až téměř nezdravě líčit pocity hlavního hrdiny. Díky tomu se děj lehce zbržďuje a nemá úplně nejrychlejší spád. Chápu, že se snaží popsat psychiku Patricka. Ten se celý román potácí mezi různými psychickými stavy. Nejdříve je normální milující otec, aby se následně proměnil téměř v psychopatického a nervově zhrouceného blázna. Chvílemi jsem si myslel, že právě on je vrahem. Nebo tomu tak opravdu je? No, to si už musíte přečíst sami.
Rovněž nesmíme zapomenout na malého Sama. On je hlavním hnacím motorem života svého otce. Přestože je hodně mladý, chvílemi slouží jako jeho opora a svědomí. Pomáhá mu v těžkých chvílích svou přítomností a bez něj by se v knize vlastně nic neodehrálo. Strach o něj provází Patricka po celou dobu.
Rozhodně bych se téhle knihy úplně nebál. Jestliže máte rádi psychologické thrillery, které se vymykají normálnosti, neváhejte po něm sáhnout. Děj je dostatečně napínavý, i přes drobné nedostatky. Zárukou kvality může být i několik ocenění. Deník New York Times ho zvolil krimirománem roku. Popravdě se mi Démonolog líbil o něco více. Měl lepší spád a byl napínavější. Jeho zaměření se přibližovalo Danu Brownovi, což mně naprosto vyhovovalo. V románu Zloděj příběhů je autor někde jinde a nabízí odlišnější zážitek. Jednoduše řečeno – méně akce, více vyprávění. Mnohým to může vyhovovat, proto si jistě najde své čtenáře.
PYPER, Andrew. Zloděj příběhů. Vyd. 1. Brno: Jota, 2014, 336 s. ISBN 978-80-7462-567-1
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...