
Sága rodu Stassosů
- Recenze
- Vytvořeno 21. 8. 2014 3:00
- Autor: Jitka Culková

Michael Cunningham se nejen v Česku proslavil knihou Hodiny, možná proto Odeon vydal i knihu Tělo a krev, kterou spisovatel napsal v roce 1995. Cunninghamovo dílo je tak do češtiny přeloženo kompletně. Snaha o kompletnost ale v tomto případě není na škodu, ač v době svého vzniku neměla tato kniha příliš pochvalné recenze, z dnešního pohledu nevyvolává tolik kontroverze a zaujetí. Tělo a krev se v Cunninghamově tvorbě neztratí.
Kniha je členěna do kapitol označených letopočtem, který uvádí rok, kdy se bude odehrávat konkrétní osud jednoho ze členů rodiny Stassosů. Kapitoly jsou řazeny chronologicky, osudy jsou ale vybírány namátkově. Někdy je v kapitole popsán zásadní okamžik jednoho z hrdinů, jindy je naopak vynecháno např. silně emocionální odhalení a autor se věnuje až jeho důsledkům. Hlasy vypravěčů se střídají, od otce zakladatele, přes jeho děti až k vnoučatům. Vyprávění se - až na jednu výjimku - účastní jen rodinní příslušníci rodiny řeckého přistěhovalce.
Střídání vypravěčů neumožňuje silné emocionální zapojení čtenáře. Stejně tak vynechání emotivních momentů znesnadňuje ztotožnění se s některým z hrdinů. Cunningham se ovšem nesnažil napsat napínavý či srdceryvný román. Tělo a krev zaznamenává osudy členů jedné americké rodiny, jejich touhy, sny a proměny, které přináší každá nová generace.
Constantin Stassos odešel do Spojených států splnit si svůj sen, vlastnit půdu a být hrdý na výsledky své práce. Opatřil si k tomu dokonalou ženu, krásnou dceru italských přistěhovalců. Constantin dře, ale vytoužený úspěch se nedostavuje, má tři děti a začínají se u něho projevovat záchvaty zuřivosti, které odnáší jeho jediný syn. Syn, který se nepodobá vysněnému pokračovateli rodu. Na Constantina se ale nakonec štěstí usměje a peníze se začnou jako zázrakem sypat do rodinné kasy. Teď je ta doba, kdy by měl být spokojený, místo toho musí řešit syna, který se vzpírá otcovské autoritě, dceru, ve které vidí víc, než by měl, a svou nejmladší holčičku, která působí jako z jiného světa. Až ve vnoučeti Benovi se Constantin dočká důstojného pokračovatele rodu. Nebo si to alespoň Constantin myslí. Ben je opakem jeho druhého vnuka, který je odtažitý, za otce má černocha, kterého nikdo nezná a vyrůstá v péči transsexuála a jeho podivínské a nemocné dcery.
Děj románu obsáhne celé století, od roku 1935 až do roku 2035, byť je ten poslední rok zastoupen pouze v rámci jedné kapitoly flashforwardem. Díky takto rozsáhlé časové ploše dostávají hlas nejen Constantinovy tři děti, ale i jejich potomci. Dětské vyprávění je jedním z mála slabších okamžiků v tomto románu, nepůsobí příliš věrohodně. V rodině Stassosů se objevují snad všechny problémy, které moderní doba nabízí. Od neuróz, přes incest, homosexualitu, AIDS až po snahu po sebeuplatnění, kleptomanii a nemanželské děti ze smíšeného vztahu. A to zdaleka není vše. Jednou z nejzajímavějších postav je Cassandra, transsexuál z New Yorku. Na devadesátá léta je to odvážná kombinace, v rámci Cunninghamovy tvorby ale toto témata nepřekvapí.
Hlavní devizou rozsáhlého románu je práce s několika stěžejními motivy. Touha po rodinném štěstí a variace na klasickou rodinu je jedním z nich. Rodina úzce souvisí s domovem, který je v románu Tělo a krev neustále budován, pro každou postavu ale znamená něco jiného. Dále Cunningham pracuje se zahradou jako symbolem pro úkryt, skýtající potěšení a sounáležitost, ale i jako symbolem zmaru a pomsty.
Pokud jste fanoušky Michaela Cunninghama, kniha vás nadchne, protože v ní je vše, co na tomto autorovi máme rádi. Tělo a krev se zároveň hodí i pro první seznámení s autorem, byť je to trochu obsáhlejší seznámení, protože Cunningham zde naznačuje, kam se jeho další tvorba bude ubírat, jsou zde témata, která provázejí každou jeho další knihu. Odeon si - jak je jeho zvykem - dal práci i s obsáhlým doslovem, jehož autorkou je Pavla Horáková.
CUNNINGHAM, Michael. Tělo a krev. Vyd. 1. Praha: Odeon, 2014, 424 s. Světová knihovna (Odeon). ISBN 978-80-207-1547-0.
Nejčtenější články
Aktuality
-
7. ročník festivalu HorrorCon
Již 7. ročník HorrorConu se dočkal několika změn. Tentokrát se všichni fanoušci horroru ve všech jeho formách umění vypraví 22. října do klubu Kotelna v pražských Strašnicích a navíc přijede jeden exkluzivní zahraniční host.
Číst dál... -
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...