Recenze: Knihy pro dospělé

Když myšlenka na smrt lidi spojuje

1 1 1 1 1 (4 hlasů)
il

Dáte-li dohromady typický černý anglický humor, ironii a téma čtyř náhodně se míjejících sebevrahů, vzejde vám z toho příběh knihy, která je od svého vydání v roce 2005 populární nejen ve Velké Británii. Jde o titul Dlouhá cesta dolů romanopisce Nicka Hornbyho, který je čtenáři i filmaři vyhledávaným autorem. Právě u příležitosti natočeného stejnojmenného filmu vychází v českém překladu kniha již podruhé.


knihaMožná si řeknete, že kniha o sebevrazích asi moc dlouhá nebude, ale autor vyprávění, popisované z pohledu čtyř hlavních postav, rozvádí na necelých třech stech stranách. Kdo Hornbyho knihy už zná (recenze na knihu Julie, demoverze), jistě ho nepřekvapí, že více než o smrti je Dlouhá cesta dolů o životě. Místo aby antihrdinové vše vyřešili onou rychlou cestou dolů, kterou představuje skok z londýnského mrakodrapu Topper’s House, zvolí si tu obtížnější dlouhou a pokusí se pro sebe ještě něco udělat.

Na knize se mi líbí především to, že od autora nemůžete v případě ústředního námětu sebevraždy čekat vážný tón a respekt k nastíněné situaci. Naopak o celé věci píše velmi drsně a rozhodující chvíle zpracovává svérázně a s humorem. K dynamice vyprávění a atraktivitě knihy pro čtenáře přispívá dle mého názoru především rozmanitost charakterů, osudů, životních stylů i míra zavinění vlastní situace každého ze čtveřice sebevrahů. Čtenář má dostatečný prostor ke srovnávání, odsuzování, vcítění i přemýšlení.

Příběh nám přiblíží každá postava ze svého vlastního pohledu. Krátké kapitoly střídají své vypravěče, kterými jsou Martin, ztroskotaný televizní moderátor; Maureen, postarší žena pečující o postiženého syna; JJ, Američan žijící v Londýně bez přátel a pořádné práce, a Jess, bláznivá dívka znuděná životem, alkoholem a společností. Postavy často mluví o stejných situacích, a tak má čtenář možnost udělat si na věc svůj názor a vytvořit si sympatie k vybraným hlavním postavám.

Vedle faktu, že kniha Dlouhá cesta dolů je více o životě než o umírání, najdeme na jejím zpracování ještě další zajímavost. Nick Hornby dokáže pracovat s příběhem tak, že téma sebevraždy začnete vnímat mnohem intenzivněji až ve chvíli, kdy se postavy dostanou z bezprostředního ohrožení sebe sama a sejdou z mrakodrapu dolů na zem. Dialogy se čas od času stočí do tak absurdních poloh, že čtenáři zatrne. V jednom rozhovoru při návratu na mrakodrap například antihrdinové řeší, zda má cenu vracet se pro klíče od domu, když si jeden z nich nemůže být jistý, zda je bude ten večer ještě potřebovat. Když tedy sebevrazi společně opustí kritické místo na výškové budově, nepřichází žádný hollywoodský happy end, ale tvrdé vystřízlivění a realita jejich zmařených životů. Hornby knize dodává správnou anglickou trpkost a přídech pesimismu. Můžete tak partě sebevrahů fandit sebevíc, a přeci z nich budete neustále cítit přetrvávající nespokojenost se svým způsobem života i neochotu fungovat v rámci tohoto podivného kolektivu.

Nezbude jim nakonec nic jiného, než si dát lhůtu na rozmyšlenou a zkusit svá dosavadní rozhodnutí a skutky přehodnotit. Pokud se jim dál nebude dařit, vždy se mohou vrátit na střechu Topper’s House a dát věcem rychlejší spád, a to doslova.

Maureen
[…] Občas bylo těžké nezapomínat, že Jess má také svoje trápení. My ostatní jsme stále nebyli ve své kůži. Nevím, jak jsem se ocitla se sklenkou whisky v ruce v bytě známé televizní osobnosti poté, co jsem se vydala spáchat sebevraždu, a myslím, že JJ a Martin byli z celého večera stejně zmatení. Jess se ale chovala, jako kdyby náš sraz na střeše byl pouze drobný incident, událost, po jaké se podrbete ve vlasech, posadíte se a dáte si šálek sladkého čaje, než se pustíte do zbývajících denních povinností. Když mluvila o pohlavním styku z lítosti a dalších nesmyslech, které ji napadaly, nebylo jasné, proč na tu střechu vlastně vystoupila – v očích se jí třpytilo, překypovala energií a bylo zřejmé, že se baví. [1]

[1] HORNBY, Nick. Dlouhá cesta dolů. 2. vyd. Praha: BB/art, 2014, 279 s. ISBN 978-80-7461-484-2. Str. 93.

 

Soutěže

Aktuality

  • Představujeme CREW KIDS, novou edici nakladatelství Crew

    Superhrdinky, a dokonce i superzáporačky, musí chodit do školy. A pro ně je zřízená superhrdinská škola, kde učí i studují lidé se superschopnostmi a v lavicích najdeme například Batgirl, Harley Quinn, Supergirl, Wonder Woman či Poison Ivy. 

    Číst dál...  
  • Nová kniha Miloše Cajthamla Na odstřel získala prestižní Literární cenu Knižního klubu 2018

    PRAHA, 4. 9. 2018 – Laureátem 23. ročníku Literární ceny Knižního klubu se rozhodnutím odborné poroty stal Miloš Cajthaml, jeho novela Na odstřel o problematickém hledání mužského vzoru se prosadila v konkurenci 121 zaslaných rukopisů. Odměnou vítězi je vydání knihy pod renomovanou nakladatelskou značkou Knižní klub, prémie 100 000 Kč a originální skleněná plastika ve tvaru knihy. Vítězné dílo bylo slavnostně vyhlášeno 4. září 2018 v Kaiserštejnském paláci na pražské Malé Straně.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení