
Josef Lada - spisovatel a malíř, malíř a spisovatel
- Recenze
- Vytvořeno 29. 5. 2014 3:00
- Autor: Jitka Libigerová

Josef Lada, autor milovaný dětmi i dospělými, otec kocoura Mikeše a mnoha dalších postaviček, tvůrce nezaměnitelné podoby dobrého vojáka Švejka, těší svými příběhy a obrázky mnoho generací čtenářů. Na jeho život a tvorbu můžeme zavzpomínat v jeho knize Kronika mého života, kterou vydalo nakladatelství Knižní klub. Dílo vychází u příležitosti 120. výročí narození autora.
Josef Lada (17. 12. 1887 Hrusice - 14. 12. 1957 Praha) byl malíř, ilustrátor, spisovatel, grafik i divadelní výtvarník. Patří k velkým postavám české kulturní historie.
Sám o sobě v doslovu ke své Kronice říká: "Spisovatel a malíř, malíř a spisovatel. Obracejte to, jak chcete. Sám věřím jen v silné prožitky mládí, dobré lidi, citlivá srdce a věrnou lásku. To je čistý zdroj umělecký. Vládnout perem nebo štětcem - to už je jen technika, to je detail." [1]
Kronika má patnáct kapitol plus doslov výtvarníkův, doslov Blanky Stehlíkové a seznam barevných ilustrací. V úvodu knihy vzpomíná Josef Lada na své rodné hnízdo, na svého otce, matku ( po které podělil neurastenii) a sourozence. Dovídáme se i o Ladových sourozencích či jeho prvních třech láskách.
Z rodných Hrusic odchází do Prahy ve svých patnácti letech jako učeň "na stravu a byt" ke knihvazači Janu Karáskovi. První své kresby šel nabídnout do redakce Máje. Chtěl představit svůj vlastní svět. Lada vynikal svými humoristickými kresbami. Postupem času přispíval svými výtvory do nejrůznějších novin a časopisů (Šibeničky, Trn, Lidové noviny...). Svědomitý Lada šel za svým cílem, až se mu sen vyplnil a stal se malířem i ilustrátorem. V roce 1923 publikoval v novinách Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka jako kreslený seriál. Kresby ke Švejkovi byly tak výstižné, že vešly i do světové literatury. Lada začal také ilustrovat dětské knihy. V práci vycházel ze svých vlastních zkušeností. Kreslil to, co se mu jako dítěti líbilo, co měl rád a co důvěrně znal. Novátorsky pojal ilustrace bajek i klasických pohádek a posléze obrazem i slovem přispěl k moderní pohádce autorské.
Je známo, že dojmy z dětství mají velký vliv na další lidský život. Vzpomínky na smutné mládí provázejí člověka až do pozdního věku a nezahladí je pak ani dobré živobytí. Ale zato mládí šťastné a radostně prožité je milou vzpomínkou a útěchou v životních strastech. Dětská duše je jako čistá gramofonová deska, do které se vryjí všechny dojmy od nejútlejšího mládí a člověk si je může přiblížit ve vzpomínce i ve věku velmi vysokém. A je zajímavé, některé dojmy jsou stále tak svěží, jako by je člověk procítil nedávno, znovu všechny ty strachy, které míval doma nebo ve škole pro nějaké provinění. [2]
Josef Lada také v knize poukazuje na to, že spisovatel knížek pro malé děti má používat kratší věty, má se vyvarovat přechodníků, spřežek a slov těžko vyslovitelných. Děj má být veselý a zajímavý a konec by měl být vždy šťastný, pozitivní.
Josef Lada působí z knihy jako velký bojovník, který se uměl ze života těšit a rvát. Šel si za svým dětským snem, tvrdě bojoval, až cíle nakonec dosáhl svou pílí a svědomitostí. Nikdy nevěšel hlavu. Z jeho života by si měli mnozí vzít inspiraci. Bůh mu dal do vínku malířský talent, za což mu byl vděčen. A s trochou humoru překonal i ty neveselé dny.
Knihu Kronika mého života doporučuji každému, kdo se chce o Josefu Ladovi dozvědět trochu víc. Jakým byl člověkem, v jakém nádherném kraji vyrůstal, co se mu v životě přihodilo i co musel překonat, aby se stal tím, kým se stal. Vaše píle a svědomitost vás může přenést přes hranice, o kterých jste ani nesnili. Stačí věřit.
[1] LADA, Josef: Kronika mého života. Praha: Knižní klub, 2013. 433 s. ISBN 978-80-242-3742-8. Str. 440
[2] Tamtéž str. 156
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Hotel Winterhouse
Text patri tady -
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře