
Pravda pod letitým nánosem pavučin lží
- Recenze
- Vytvořeno 3. 5. 2014 3:00
- Autor: Lucie Šimková

Návod, jak napsat bestseller – i tak by se dalo uvažovat o kriminálním příběhu mladého švýcarského francouzsky píšícího spisovatele Joëla Dickera. Jeho kniha vzbudila nadšení, nechuť, někoho nechala chladným… Každopádně se o ní mluví jako o velkém bestselleru, který byl oceněn několika významnými literárními cenami – jako Le Grand prix du roman de l’Académie française nebo cenou Goncourt des lycéens (obě v roce 2012). Jaká je tedy Pravda o případu Harryho Queberta?
Marcus Goldman je pravděpodobně jako jeden z mnoha spisovatelů autorem pouze jednoho velkého románu. Už ve svých osmadvaceti letech sklidil neslýchaný úspěch. Jeho první dílo bylo famózní. Pravda, nebo jen reklamní tah velkého zvířete v oblasti nakladatelství? Zdá se, že jeho pero nadobro vyschne nedostatkem inspirace a na jeho jméno se postupně zapomene. Jenže Harry Quebert, jeho profesor literatury, nejlepší přítel a jeden z nejuznávanějších amerických spisovatelů, je zatčen za vraždu patnáctileté dívky, která před třiceti třemi lety beze stopy zmizela a jejíž ostatky byly náhodou nalezeny u Harryho na zahradě – a jako by toho nebylo málo, usvědčujícím důkazem je rukopis Harryho velkého díla, který má zavražděná v kabele, se kterou byla pohřbena. Marcusova honička za pravdou začíná…
Na této více než šestisetstránkové knize jsem obdivovala nejen skvělý příběh, ale i její dokonale vytříbenou a do detailů propracovanou kompozici. Retrospektiva střídá chronologický proud vyprávění, abychom se ke konci dostali opět na začátek a prokousávali se do budoucnosti. Každá kapitola je uvozena útržkem z rozhovorů mezi Marcusem a jeho velkým učitelem, který v něm od začátku vidí obrovský spisovatelský potenciál. A každá takto uvozená kapitola se snaží do jisté míry jedno ze spisovatelských pravidel naplnit. Poslední oddíl plní pravidlo do puntíku přesně, což je jí (podle mého názoru) až na škodu, protože vyprávění tak působí přehnaně, jako by se autor za každou cenu snažil diváky překvapit, šokovat a za tím účelem přitahuje struny své knihy ještě vždy o malounko víc, až hrozí, že se přetrhnou a z dokonale promyšleného příběhu zbude jen překomponovaná slátanina. Autorovi se však tuto hranici podařilo nepřekročit.
Kromě jiného je na tomto románu zajímavý i prvek knihy o knize – dovídáme se, co všechno za tvorbou stojí, co prožívá autor, co po něm požadují nakladatelé a nakonec to, že knižní trh je jako vše ostatní v první řadě tvrdý marketingový byznys, kterému vládne poptávka a ostré lokty. Psaní knih – to je vyčerpávající hra, která vůbec nemusí vyjít (a častěji nevyjde, než vyjde, o tom už ale čtenáři nevědí).
Stejně jako kompozice příběhu mě zaujaly postavy – autor je dokázal opravdu dokonale převrátit naruby! Jako by je doslova otočil jejich rubem na světlo. To, co tvoří masku světovosti, elegance, spravedlnosti – to vše je jen jedna velká lež. Působí to, jako když se žena ráno pečlivě nalíčí a do večera jí z tváře jednotlivé vrstvy make-upu mizí, až si pak sama zbytek odlíčí večer v soukromí své koupelny. Přestože se zdá, že je od začátku jasně, a až staticky daná povaha postav, není tomu tak a v druhé polovině knihy jejich přeměna nabere nečekaný spád.
Opravdu jen jediná věc, která mě už ke konci zarážela, byla snaha o zvrat, o překvapení… Všeho moc škodí, i když jsem poslední kapitolu skoro ani nedýchala napětím a odhalení vraha mi dech vyrazilo docela. Ani v nejmenším se nedivím, že byla kniha mladého švýcarského spisovatele oceněna tak prestižními cenami, protože pod rouškou kriminálního příběhu v sobě skrývá velmi silné lidské příběhy, které se nedají jen tak přejít.
Pro mě osobně to byla po dlouhé době kniha, kterou jsem se musela nutit nečíst. Tajila jsem u ní napětím dech a hltala věty až do konce!
DICKER, Joël. Pravda o případu Harryho Queberta. 1. vyd. Praha: Argo, 2013, 580 s. ISBN 978-802-5709-528.
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...