
Agnes – otrlá vražedkyně, nebo nešťastná oběť?
- Recenze
- Vytvořeno 27. 4. 2014 3:00
- Autor: Jana Semelková

Již obálka románu je smutná. Vidíme opuštěnou ženu na břehu potemnělého oceánu, nad hlavou jí krouží dravci a vodou ztěžklé mraky, jako kdyby na ni padaly. Je zřejmé, že nepůjde o příběh k popukání. Hned Prolog románu Agnes nás o tom přesvědčuje. Začíná totiž větou: „Prý musím zemřít.“ [1] Právě těmito slovy začíná své vyprávění Agnes Magnúsdóttir, žena odsouzená k trestu smrti za brutální vraždu, jíž se podle všeho dopustila ještě se dvěma dalšími komplici, na svém pánu a milenci Natanu Ketilssonovi.
Všichni je odsuzují, všichni žádají co nejpřísnější trest a jsou přesvědčeni, že si ho rozhodně zaslouží. Zabili přece svého pána, jak jinak by páni udrželi poddané v poslušnosti.
Po Agnes nikdo nechtěl vědět skutečnou pravdu, co se jedné noci v odlehlém statku v opuštěné části ostrova odehrálo. Vyšetřující chtěli jen potvrzení své verze. Pokud se ozvala, nenechali ji domluvit. Proč naslouchat vražednici, proč jí dát možnost obhajoby. Vždyť jde o nemanželské dítě služky, která odložila nejednoho svého potomka v různých farmách ostrova. Toto stigma Agnes poznamenalo na celý život. A vlastně ji dovedlo až k šibenici.
Pracovitá Agnes jako mnoho dalších poddaných putovala krajem od farmy k farmě. Zdálo se, že se jednou i vdá. V podstatě byla sňatku s bezzemkem nakloněna. Jenže pak se objevil Natan. Svůdník, tyran, manipulátor. Svobodný pán, co rád sliboval a pak si užíval své moci. Stejně naložil i s nešťastnou Agnes. Kvůli němu se odstěhovala na odlehlý statek, kvůli němu trpěla, že se nestala hospodyní, ale jen poskokem nezkušené mladičké dívenky Sigridur, jež pomáhala předchozí hospodyni. Stále věřila, že se něco změní, že ji Natan jen zkouší a že se stane, nebude-li reptat, to, co jí nasliboval. Natan ale takhle věc neviděl, pohrával si s Agnes jako kočka s myší, nejen s ní, i s ostatními. A jednoho dne přetekla káď a ucho se utrhlo.
Teď Agnes čeká na rozsudek. V rámci úsporných opatření rozhodne okresní komisař Blöndal, že vězni stráví dobu před popravou u státních zřízenců, kde budou pomáhat v hospodářství. Za nimi dojíždějí vybraní duchovní, aby je připravili na cestu poslední a pomohli jim s rozhřešením. Tak se nebohá žena přestěhovala ze smrduté cely na izolovanou farmu strážníka Jóna Jónssona, jeho rodina je zděšena. Brzy za ní na farmu přijíždí pomocný farář Tóti, kterého si vybrala sama a který teď naslouchá jejímu vyprávění.
Po počátečních rozpacích se na pracovitou Agnes na farmě přestanou dívat skrze prsty, a jakmile v zimě, kdy celá rodina včetně sloužících tráví dny v jediné vyhřáté místnosti, naslouchají jejímu vyprávění, zjišťují, že ne vše musí být tak, jak se na první pohled zdá. Získá si tím, až na dceru Kristín, srdce všech přítomných.
Jímavý román o době dávno minulé, kdy hodnota lidského života měla pramalou cenu, kdy manipulativní páni si dělali se služebnými, co se jim zamanulo, vtáhne do minulých dob snad každého čtenáře. Poklidný rytmus Agnesina vyprávění střídají popisy života na islandské farmě v polovině devatenáctého století. Je to takový malý exkurs do země, která je pro nás víceméně neznámou. Mezi jednotlivými kapitolami pak nacházíme dobová psaní a příkazy, která dodávají fabulaci sílu dokumentu. To vše velmi zvýrazňuje sílu příběhu. Příběhu, v němž život je tak nějak až na posledním místě.
[1] KENTOVÁ, Hannah. Agnes. 1. vyd. Praha: Fortuna Libri, 2013, 328 s. ISBN 978-80-7321-726-6. Str. 15.
Nejčtenější články
Nejlépe hodnocené články
Aktuality
-
Duna potřetí
Roku 1965 americký spisovatel Frank Herbert vydal, podle mnohých, nejlepší sci-fi knihu všech dob. Dílo s jednoduchým titulem Duna je dodnes čtené, diskutované a na jeho motivy vznikají hollywoodské blockbustery i počítačové hry. Planeta Arrakis samotného tvůrce lákala natolik, že se do jejího prostředí ještě několikrát vrátil. Třetí díl nazval Děti Duny a jako audioknihu jej publikovalo nakladatelství OneHotBook.
Číst dál... -
Vlastislav Toman odešel, Hadži zůstává
Ráno 11. května 2022 se na facebookovém profilu Nakladatelství Josef Vybíral objevila smutná zpráva – v nedožitých třiadevadesáti letech odešel dlouholetý (1956-1992) šéfredaktor ábíčka Vlastislav Toman.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ... -
Tropy: Obrazná pojmenování v užším smyslu
:D jen škoda, že to nenapsal o 6 dní dřív, potom by to bylo přesně 2 roky... jinak dobrá stránka ;-) ... -
I vzplála světlá naděje
Krásný referát -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Diagnózu má každý, jen někteří se života doopravdy zeptali, jakou :-) Někdo ty okamžiky, v nichž ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
a ještě na okraj - i pocit sice lze často vysvětlit rozumově, ale poezie nevzniká ani není vyhledávána ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Odpověděl jsem ve Villonově duchu - skrz protiklad, aniž bych vyloučil původní smysl :-) Zřejmě se ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...
Komentáře