Recenze: Knihy pro dospělé

Jmenuje se Mary

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Osobitou hrdinku Mary stvořila britská spisovatelka Nell Leyshonová, kniha nese název Barva mléka a odkazuje na barvu Maryiných vlasů. Příběh selské dívky se odehrává v roce 1831, Maryina rodina nepatří k bohatým sedlákům, naopak. Despotický otec moří své čtyři dcery těžkou dřinou na poli, protože chtěl syny, a když je nemá, musí stejnou práci zastat i děvčata. A bez odmlouvání. Jakýkoli projev neposlušnosti nebo stížností tvrdě trestá.

 

 

knihaMary pod otcovou nadvládou trpí o to víc, že se narodila s chromou nohou. Hlavní hrdinka ale nepatří mezi ty, které by si stěžovaly na osud. Musí pracovat, tak pracuje.Mary mezi svými sestrami vyčnívá nejen chromou nohou a vlasy barvy mléka, ale i svým hbitým jazykem a přirozenou inteligencí. V rodině, kde se jen do úmoru dře, nezbývá místo pro city nebo vzdělávání. Jediný, s kým si Mary v rodině rozumí a kdo jí oplácí její humor a lásku, je invalidní dědeček. Mary (a potažmo ani čtenáře) proto nepřekvapí, když ji otec pošle sloužit na faru a peníze, které by z logiky věci měla dostat Mary za práci, si ponechá. Mary nechce být služebná, nevidí smysl v leštění věcí, které za chvíli budou matné, nechápe smysl stojacích hodin a chybí jí ranní dojení a rozmluvy s dědečkem. Přísná výchova ji ale nedovolí neuposlechnout. Z materiálního hlediska si Mary polepšila, má postel sama pro sebe, nové šaty a boty, dostatek jídla a fyzicky méně náročnou práci. Na faře se stará i o vikářovu ženu, která stejně jako její manžel rozpozná inteligenci zdánlivě neotesaného patnáctiletého děvčete. Po smrti své ženy začíná vikář učit Mary číst a psát. A ta poté sepíše své osudy.

Nell Leyshonová nechává promlouvat svou hrdinku stylem, který odpovídá jejímu společenskému postavení – nespisovně, bez interpunkce a velkých písmen, jednoduchými větami. Kniha je prostá jakýchkoli jazykových ozdob a poetismů. Metafory, které Mary používá, vycházejí z jejího života – zvířata, práce a příroda, ty jí slouží k popisu metafyzických věcí. K Maryinu příběhu by se květnatá mluva nehodila.

„chci vám říct co se vlastně stalo ale musím si dávat pozor abych to neuspěchala jako jalovička u vrat protože pak sama sebe předběhnu tak rychle že zakopnu a upadnu a vůbec vy určitě chcete abych začala tam kde by se mělo začít.“ [1]

Už od prvních stránek je patrné, že Mary postihlo něco zlého, Mary sama ve svých zápiscích působí odhodlaně, stojí si za vším, co udělala. Její hubatost a společenská neobroušenost pro ni nejsou nic, zač by se měla stydět.

Přestože je novela Barva mléka napsána strohým stylem, prosvítá mezi řádky Maryina měnící se, resp. vyvíjející se osobnost. Smutek, smířenost, veselost i otupělost a vnitřní bitvy jsou ze stručných vět jasně patrné. Nell Leyshonová pojmenovala jednotlivé kapitoly podle ročních období, protože cyklický čas přírody je ten pravý pro děvče ze statku, které jí, když jí kručí v břiše, a chodí spát, když je tma.

Jazyk knihy Barva mléka je velmi osobitý a ne každého zaujme. Nenechte se ale odradit, po pár stránkách propadnete kouzlu Maryiny osobnosti. Mary je prostá a říká věci hezky na rovinu, nebere si servítky ani před farářem, ani před otcem, i když ji za to čeká trest. Příběh se zprvu zdá jednoduchý, ale není černobílý. Budete chápat, proč se jednotlivé postavy zachovaly tak, jak se zachovaly. Budete jim rozumět, nikdo v knize není pouze hodný nebo zlý. I Maryin otec se ukáže z lepší stránky, dobroděj zase projeví slabost, za kterou zaplatí nejen on. Příběh je sice předvídatelný, ale rozhodně nenudí a fatálnost, s jakou se děj řítí ke svému vyvrcholení, jen dotváří atmosféru devatenáctého století, kdy gramotnost, plný žaludek a teplé oblečení byly výsadou.

[1] LEYSHONOVÁ, Nell. Barva mléka. Praha: Plus, 2014. ISBN 978-80-259-0167-0. S. 9.

 

Soutěže

Aktuality

  • Paseka naživo. Nakladatelství poprvé zpřístupní veřejnosti slavný pražský dům od Jana Kotěry

    Cyklus autorských čtení v Nakladatelství Paseka spojí literaturu s architekturou. Zájemci budou moct poprvé navštívit slavný Laichterův dům, který na začátku 20. století navrhl Jan Kotěra, a halu s dekorativními vzory od Jana Preislera. První čtení v rámci cyklu Paseka naživo proběhne 23. srpna, debutující Anna Cima představí román Probudím se na Šibuji.

    Číst dál...  
  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení