
Románová fikce
- Recenze
- Vytvořeno 29. 3. 2014 2:00
- Autor: Pavla Huřťáková

Jihočeský rod pánů z Rožmberka probouzí fantazii nejednoho spisovatele. Příběhy o Vilémovi a Petru Vokovi se staly legendami nejen svým knižním zpracováním, ale i tím filmovým. Víte však, že tito dva velikáni měli sestru, jejíž život byl neméně zajímavý? Neklidná duše Evy z Rožmberka z pera Jiřího Hanibala přichází s poměrně zajímavým pohledem na tuto nevšední ženu.
Eva byla neobyčejné dítě, nerada se podřizovala vůli své matky Anny z Rogendorfu, chtěla žít podle vlastních pravidel. Proto utíkala z Krumlova a hrávala si s dětmi na Latránu. Svou nekonvenční povahu odmítala svázat pravidly, i když byla poslána na výchovu k Anně z Hradce, kde již vyrůstala její starší nevlastní sestra, Anna. S ní a s mladším Vokem ji pojila celoživotní láskyplná pouta.
Mnohem komplikovanější vztah však měla ke svému staršímu bratru, Vilémovi. Odmítala se podřizovat jeho autoritě hlavy rodu. Nesnášela jeho povýšené vystupování. A neuvěřitelně ji vztekalo jeho nabubřelé a sebevědomé chování. Celý svůj život s ním byla v permanentním konfliktu, ať již se jednalo o její dvě svatby, nezávislost či finanční zabezpečení, které jí byl povinen poskytnout.
„Zároveň chci při této příležitosti požádat oba své mladší sourozence, aby mi vykali a prokazovali mi jako hlavě rodu náležitou úctu a poslušnost.“
Mezi přítomnými zavládlo ticho. Eva pozorovala chvíli mlčky staršího bratra, jako by si nebyla zcela jistá, jestli jsou ta slova míněna se vší vážností. Podle Vilémova výrazu usoudila, že je tomu tak. Vilémova pýcha vzrostla již od uznání jeho plnoletosti a jmenování rožmberským vladařem, ale tohle bylo snad přece jen poněkud přehnané. [1]
Přiznám se, že mě kniha zklamala. Těšila jsem se na román plný zvratů a silných vášní, o nějž si životní osud Evy z Rožmberka přímo říká. Marně. Dějová linie si klade vyšší cíle, než je autor schopen naplnit. Obsáhnout celý její život v jedné útlé knize a postihnout její komplikovanou povahu je úkol prakticky nemožný. A Hanibal se jeho splnění ani nepřiblížil. Sice popsal celý její život od dětství do jejího skonu, ale na úkor příběhu. Přeskakuje období, která by pro spisovatele mohla být zajímavá, odbude je pár stránkami a dál se věnuje jinému tématu.
Netroufla bych si ani říct, že se jedná o příběh Evy, spolu s ní sleduje osudy Viléma a Petra Voka, kdy spadá do obvyklých zažitých klišé. Přestože na konci knihy cituje literaturu, z níž čerpal podklady pro svou knihu, měla jsem pocit, jako by si vygoogloval jména obou Rožmberků a na informacích z Wikipedie postavil svou knihu.
Zcela mu chybí znalost raně novověké společnosti. Mnohokrát zdůrazňuje, jak se Eva cítila rovna mužům, protože byla vzdělaná, ale o vzdělání žen ve šlechtickém prostředí nemá zjevně žádnou představu. Její porušování pravidel korunuje tím, že se jako mladá, svobodná dívka spustila hned s několika muži. A jejímu muži o svatební noci vůbec nepřišlo divné, že jeho nevěsta není panna. V době, kdy panenství bylo ženiným jediným majetkem a zaručovalo, že dítě, bude-li počato, bude skutečně jejího zákonitého manžela. Nehledě na to, že např. jméno pražského arcibiskupa je v knize zkomoleno. Ne jednou, ale několikrát, tudíž se jedná o jednoznačnou chybu autora.
Kniha postrádá vše, co by kvalitní historický román měl mít – dobrou znalost historických reálií, silnou dějovou zápletku, která by měla vygradovat v nosnou pointu. Neklidná duše Evy z Rožmberka je knihou, která nenaplnila potenciál, který jí sama Eva z Rožmberka nabídla.
[1] HANIBAL, Jiří. Neklidná duše Evy z Rožmberka. Vyd. 1. Praha: Knižní klub, 2013. ISBN 978-80-242-3961-3. Str. 44-45
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...