
O čem se Magdalena Dobromila Rettigová nezmiňuje
- Recenze
- Vytvořeno 7. 2. 2014 2:00
- Autor: Jiří Lojín

Igora Malijevského můžete znát především jako básníka, muzikanta nebo výtvarníka. Na stránkách našeho magazínu jste se mohli seznámit s jeho básnickou sbírkou Druhý den po konci světa v recenzi zde. Živit se uměním, zvláště když člověk začíná, není jednoduché, období hmotné nouze autora inspirovalo ke zpracování pozoruhodné knihy Hladová kuchařka s podtitulem Vaříme za poslední korunu.
Do situace, kdy si nemůžeme dovolit utrácet peníze, nebo prostě je nám líto projíst podstatnou část příjmu, se může dostat kdokoliv z nás, nejen umělci. Kuchařka zaměřená na levné způsoby stravování se může leckdy hodit. Všimněte si, prosím, že jsem použil formulaci „levné způsoby stravování“, nikoliv „levná jídla“. Záměrně. Postupně se dostaneme i k důvodu, proč jsem se uchýlil k takovému označení.
Igor Malijevský svou Hladovou kuchařku podává čtenáři s nadhledem. Nejde pouze o vybrané recepty a suroviny, které používá, ale o celkové pojetí knihy. Výrazným prvkem se zajisté jeví ilustrace Mariana Pally. Tento brněnský výtvarník a pedagog má i literární ambice, je autorem celé řady knih, jimž vévodí nonsensový směr. Ten je základem i jeho kreslených vtípků inspirovaných Malijevského recepty.
Na svéráznou kuchařku se nejprve podíváme z hlediska zpracování. Recepty jsou pochopitelné a priorita spočívá v jednoduchosti provedení. Autor preferuje nakrmení strávníka před estetickým zážitkem ze stravy, to, co je na talíři, nemusí být „sexy“, ale výživné. Do kuchtění podle zveřejněných receptů se může pustit kdokoliv, třeba i muž, který je na vaření zdánlivě „levý“. Některé z jídel se objevily i v barevné obrazové příloze, autorem fotografií pokrmů byl Martin Špelda. Recepty jsou přehledně rozděleny z hlediska hlavních surovin. A protože jde o kuchařku za poslední korunu, u každého pokrmu autor uvádí přibližnou cenu za jednu porci. Rozhodujícím kritériem bylo, aby tato částka nepřesáhla deset korun. S uvedenými cenami by se dalo jistě polemizovat, žijeme v době, kdy jedna a tatáž věc může být v jednom obchodě levná, ve druhém drahá, je tedy nutno ocenění brát s nadhledem.
Druhé hledisko je poživatelnost výtvorů. Každého napadne, že právě poživatelnost je tím nejdůležitějším, co od pokrmů z kuchařky požadujeme. Je ale nutné brát v potaz skutečnost, že se jedné o nouzové vaření, a také subjektivitu posuzování poživatelnosti. V kuchařce Igora Malijevského se setkáme se surovinami, které ne každý spolehlivě udrží v žaludku, pořídíme je však velmi levně. Jde o mozeček, býčí koule nebo třeba šneky. Slabší povahy by asi tyto recepty číst neměly, i když samotné čtení možná způsobí, že celý týden ušetří za obědy, možná i večeře.
Na kuchařce je potřeba ocenit i to, že nás její autor seznamuje i s tím, co se mu, přes veškerou snahu, nepovedlo. S tím se v dílech Magdaleny Dobromily Rettigové opravdu nesetkáme. Můžeme se tak pobavit autorovou snahou o zpracování hadovky smrduté nebo žížal.
Na počátku jsem se zmínil, že nejde pouze o vaření, Hladová kuchařka řeší problematiku, jak se najíst komplexně. Autor uvádí alternativní způsoby, návštěvy vernisáží, rautů, dojídání v restauracích i žebrotu. Člověk, který se dostal občas do úzkých, zejména na vysoké škole, takové způsoby obživy zná, pokud ne přímo z vlastní zkušenosti, pak alespoň z druhé ruky. Na závěr si můžeme stručně uvést jednu chuťovku, autor se určitě zlobit nebude:
Slezinový ovar
Slezina, chléb, hořčice, křen, sůl
2 porce
Jednoduchý, ale účinný recept. Slezinu uvaříme v nesolené vodě a podáváme za tepla s hořčicí nebo okurkou. Slezinu solíme – podobně jako játra, až nakonec.
(MALIJEVSKÝ, Igor. Hladová kuchařka: vaříme za poslední korunu. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 2013, 115 s., xii s. obr. příl. ISBN 978-80-87683-25-5. Str. 91)
Nakladatelství Novela bohemica pojalo Hladovou kuchařku jako nápaditou a výtvarně výraznou knihu. Místo kýčovitého křiklavě barevného přebalu zvolil výtvarník jednoduchou obálku s kresbou Mariana Pally. A ilustrace tohoto nekonformního umělce dávají celé knize nezaměnitelný ráz, dokonale dotvářející celkový dobrý dojem z kuchařky.
Knihu Hladová kuchařka: vaříme za poslední korunu vydalo nakladatelství Novela bohemica
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...