O čem se Magdalena Dobromila Rettigová nezmiňuje
- Recenze
- Vytvořeno 7. 2. 2014 2:00
- Autor: Jiří Lojín
Igora Malijevského můžete znát především jako básníka, muzikanta nebo výtvarníka. Na stránkách našeho magazínu jste se mohli seznámit s jeho básnickou sbírkou Druhý den po konci světa v recenzi zde. Živit se uměním, zvláště když člověk začíná, není jednoduché, období hmotné nouze autora inspirovalo ke zpracování pozoruhodné knihy Hladová kuchařka s podtitulem Vaříme za poslední korunu.
Do situace, kdy si nemůžeme dovolit utrácet peníze, nebo prostě je nám líto projíst podstatnou část příjmu, se může dostat kdokoliv z nás, nejen umělci. Kuchařka zaměřená na levné způsoby stravování se může leckdy hodit. Všimněte si, prosím, že jsem použil formulaci „levné způsoby stravování“, nikoliv „levná jídla“. Záměrně. Postupně se dostaneme i k důvodu, proč jsem se uchýlil k takovému označení.
Igor Malijevský svou Hladovou kuchařku podává čtenáři s nadhledem. Nejde pouze o vybrané recepty a suroviny, které používá, ale o celkové pojetí knihy. Výrazným prvkem se zajisté jeví ilustrace Mariana Pally. Tento brněnský výtvarník a pedagog má i literární ambice, je autorem celé řady knih, jimž vévodí nonsensový směr. Ten je základem i jeho kreslených vtípků inspirovaných Malijevského recepty.
Na svéráznou kuchařku se nejprve podíváme z hlediska zpracování. Recepty jsou pochopitelné a priorita spočívá v jednoduchosti provedení. Autor preferuje nakrmení strávníka před estetickým zážitkem ze stravy, to, co je na talíři, nemusí být „sexy“, ale výživné. Do kuchtění podle zveřejněných receptů se může pustit kdokoliv, třeba i muž, který je na vaření zdánlivě „levý“. Některé z jídel se objevily i v barevné obrazové příloze, autorem fotografií pokrmů byl Martin Špelda. Recepty jsou přehledně rozděleny z hlediska hlavních surovin. A protože jde o kuchařku za poslední korunu, u každého pokrmu autor uvádí přibližnou cenu za jednu porci. Rozhodujícím kritériem bylo, aby tato částka nepřesáhla deset korun. S uvedenými cenami by se dalo jistě polemizovat, žijeme v době, kdy jedna a tatáž věc může být v jednom obchodě levná, ve druhém drahá, je tedy nutno ocenění brát s nadhledem.
Druhé hledisko je poživatelnost výtvorů. Každého napadne, že právě poživatelnost je tím nejdůležitějším, co od pokrmů z kuchařky požadujeme. Je ale nutné brát v potaz skutečnost, že se jedné o nouzové vaření, a také subjektivitu posuzování poživatelnosti. V kuchařce Igora Malijevského se setkáme se surovinami, které ne každý spolehlivě udrží v žaludku, pořídíme je však velmi levně. Jde o mozeček, býčí koule nebo třeba šneky. Slabší povahy by asi tyto recepty číst neměly, i když samotné čtení možná způsobí, že celý týden ušetří za obědy, možná i večeře.
Na kuchařce je potřeba ocenit i to, že nás její autor seznamuje i s tím, co se mu, přes veškerou snahu, nepovedlo. S tím se v dílech Magdaleny Dobromily Rettigové opravdu nesetkáme. Můžeme se tak pobavit autorovou snahou o zpracování hadovky smrduté nebo žížal.
Na počátku jsem se zmínil, že nejde pouze o vaření, Hladová kuchařka řeší problematiku, jak se najíst komplexně. Autor uvádí alternativní způsoby, návštěvy vernisáží, rautů, dojídání v restauracích i žebrotu. Člověk, který se dostal občas do úzkých, zejména na vysoké škole, takové způsoby obživy zná, pokud ne přímo z vlastní zkušenosti, pak alespoň z druhé ruky. Na závěr si můžeme stručně uvést jednu chuťovku, autor se určitě zlobit nebude:
Slezinový ovar
Slezina, chléb, hořčice, křen, sůl
2 porce
Jednoduchý, ale účinný recept. Slezinu uvaříme v nesolené vodě a podáváme za tepla s hořčicí nebo okurkou. Slezinu solíme – podobně jako játra, až nakonec.
(MALIJEVSKÝ, Igor. Hladová kuchařka: vaříme za poslední korunu. Vyd. 1. Praha: Novela bohemica, 2013, 115 s., xii s. obr. příl. ISBN 978-80-87683-25-5. Str. 91)
Nakladatelství Novela bohemica pojalo Hladovou kuchařku jako nápaditou a výtvarně výraznou knihu. Místo kýčovitého křiklavě barevného přebalu zvolil výtvarník jednoduchou obálku s kresbou Mariana Pally. A ilustrace tohoto nekonformního umělce dávají celé knize nezaměnitelný ráz, dokonale dotvářející celkový dobrý dojem z kuchařky.
Knihu Hladová kuchařka: vaříme za poslední korunu vydalo nakladatelství Novela bohemica
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...