Recenze: Knihy pro dospělé

Norský zlatý poklad a nábytek IKEA

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Norský spisovatel Jo Nesbø je neobyčejně pilný. Nejenže své příznivce zahlcuje řadou kriminálních  románů, jejichž hrdinou je drsný, byť trochu labilní Harry Hole, ale výrazně se profiluje i jako autor knih pro děti. V nich se můžeme setkat s poněkud nesourodou trojicí – doktorem Proktorem, který je ještě výstřednější, než ho dokáže zachytit pero ilustrátora, miniaturním chlapcem Bulíkem a vcelku normální dívkou Lízou. Zatím poslední díl má název Doktor Proktor a velká loupež zlata.


knihaČtvrtá kniha příběhů doktora Proktora a jeho přátel byla údajně neplánovaná. To je zcela pochopitelné - třetí díl nám sliboval konec světa. Ale protože nenastal, mohli jsme se jako čtenáři zúčastnit dalších ztřeštěných dobrodružství. Tentokrát se na Nesbøho hrdiny obrátí samotný norský král. Ve chvíli nejtěžší si vzpomene chvíli, kdy zachránili svět – určitě si to, pokud jste četli knihu Doktor Proktor a konec světa. Možná…, vybavíte. Z banky byl ukraden norský státní zlatý poklad. Obnášel sice pouhopouhou jedinou zlatou cihlu, ale přece… kdyby to vyšlo najevo, vypukla by panika a norská ekonomika by zkrachovala. Bulíkovi se do toho moc nechce, je rozčarovaný z toho, že byl veřejně označený za lháře, když mluvil o mimozemské invazi. Ale touha po dobrodružství velmi brzy zvítězí.

Protivníkem je tentokrát anglická zločinecká banda bratrů Křoupavých. Nejsou to žádní vychytralí zločinci, připomínají spíše pomalé a těžkopádné medvědy, i když u nich nenajdeme ani stopy po dobráckém vzhledu chlupatých bručounů. Bratři Křoupaví mají maminku. Označení „maminka“ je však čirý eufemismus. Autor vytvořil famózní postavu brutální matky, oplývající neodolatelným kulinářským uměním, kterému se ovšem její chlapci nedokážou vzepřít. Pokud by vám její charakteristika připadala málo odpudivá, doporučuji pohlédnout v knize na stranu 94, kde ji na obrázku zachytil úžasným způsobem ilustrátor Per Dybvig. Pochoutky matky Křoupavé si autor vypůjčil z anglického jídelníčku, jistě víte, co v Anglii znamená puding. Prototyp bratrské zločinecké bandy, kterou pevnou rukou ovládá matka, není nijak originální, děti si mohou vzpomenout například na bratry Rafany z animovaného Kačerova.

Jo Nesbø si dělá ztřeštěnou legraci ze všeho. Norsko představuje jako chudičkou zemi, v níž i král musí mít nábytek z IKEA, tajná policie je těžkopádná a groteskní, zmíní se i o Harry Holeovi a s gustem se opírá do fotbalu, ovládaného především penězi. Za zmínku stojí i fotbalový klub Rotten Ham, jehož hrací taktikou je unudit diváky, ale hlavně soupeře k smrti. Příležitost pro vtipné zapojení reálií do textu měla i překladatelka Eva Dohnálková, když jména známých bohatců přeložila jako Andrej Hrabiš, Zdeněk Prachala a Viktor Vložený.

Zatím jsem představoval knihu Doktor Proktor a velká loupež zlata jako nesmírně vtipnou, a ona opravdu taková je.  Její humor má však jeden háček – je založený na vědomostech, které děti obvykle nemají. Objevují se v něm narážky na stereotypy v chápání mentality jiných národů, pozadí sportovního byznysu a politické i ekonomické problémy současného světa. Zkrátka, celá proktorovská série jako kdyby byla určená spíše rodičům a děti byly pouhou záminkou pro zakoupení knihy.

Také předchozí díly Doktor Proktor a prdicí prášek, Doktor Proktor a vana času a již zmíněný Doktor Proktor a konec světa. Možná… vyvolávaly pochybnosti, zda jsou určeny pro děti, jak je vydavatel i sám autor představuje, či zda se u nich více pobaví dospělí. Místy se zdálo, že to nemá ujasněné ani sám autor. V poslední knize je zřetelný odklon od snah křečovitě z příběhu vytvořit knihu vyloženě pro děti. Nenajdeme tam náznaky typu „milé děti“, vyprávění je mnohem kompaktnější a Nesbø neodbíhá od tématu. Přímočařejší vedení děje knize rozhodně prospělo. Poté, co už konec světa neohrožuje naši ubohou civilizaci, může si Jo Nesbø dovolit napsat pokračování dobrodružství doktora Proktora a jeho malých kamarádů, vymyslet další ztřeštěné objevy, které se nepraktickému vynálezci nikdy nepodařilo komerčně využít, přestože pilulku umožňující čtrnáct dní mluvit jakýmkoliv cizím jazykem by ocenil určitě každý. Bylo by zajímavé zjistit, jestli poněkud odlišný styl knihy proktorovské série bude mít pokračování, či byl pouhou krátkodobou fluktuací.

Na stránkách magazínu VašeLiteratura si můžete přečíst i recenze předchozích dílů:

Doktor Proktor a prdicí prášek zde
Doktor Proktor a vana času zde
Doktor Proktor a konec světa. Možná… zde

Knihu Doktor Proktor a velká loupež zlata vydalo nakladatelství Jota

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení