Recenze: Knihy pro dospělé

…a noha parou cválá

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Kombinace vědecké fantastiky a zastaralých strojů se v literatuře objevuje poměrně zřídka. Není jednoduché skloubit technologii devatenáctého století s představou rozvinuté společnosti. Takové rozpory jednoduše řeší snad jen žánr fantasy, v němž není nic nemožné, ani kouzla a čáry. Přesto existuje zdánlivě vnitřně protichůdný žánr retrofuturistika. Editor Martin Šust vybral několik povídek anglicky píšících autorů a sestavil z nich sbírku Plnou parou, která má výstižný podtitul Antologie retrofuturistické fantastiky.


knihaZkušený editor Martin Šust, který má na svém kontě již mnoho vydaných antologií s tématikou sci-fi, do své nové sbírky vybral třináct autorů, jejichž práce nejlépe odpovídaly zamýšlenému tématu. Některé z nich už před časem českému čtenáři představil v jiných knihách, například ve třech dílech nazvaných Trochu divné kusy. S autory se milovníci sci-fi mohli setkat i na stránkách časopisů, například Fantasy & Science Fiction nebo Ikarie. Povídky spojují světy a společnosti, které nevyužívají technologie, známé z dnešní doby, ale podstata fungování jejich strojů a přístrojů je jiná. Každý z autorů šel na to trochu jinak, někdo zůstal u parního stroje, jiný představuje neznámé látky či mimozemské technologie. To, jaká energie ve společnosti existuje, většinou není podstatou či pointou povídky, jedná se pouhou kulisu či bázi, na níž je děj postaven.

Od spisovatele Jeffreyho Forda zařadil do antologie Martin Šust povídku Doktor Lash vzpomíná. V ní jsou parní stroje masově používány, představují však pro lidstvo velkou hrozbu. Groteskní ladění má Mimova mumie Marka Hoddera. Autor paroduje dobrodružství Sherlocka Holmese, jeho detektiv Fogg má sídlo na Baker Street, ale zapisovatelem jeho příběhů je žena – Emma Boswellová. Netají se tím, že Foggovy případy jsou zveličovány pro zvýšení prodejnosti.

Vážnější tón zaznívá v povídce Jeffa VanderMeera Hanoverova oprava. Vyspělá technologie slouží agresivní civilizaci k dobývání cizích území a k vraždění nevinných lidí. Autor z tohoto stavu v povídce nevidí východisko. O společnosti z povídky Láska vchází do Hlubiny od Tobiase S. Buckella se nedá říct, že by byla špatná, přesto však je v její autoritativnosti cítit něco zlověstného, i když se tam neříká „vězení“, nýbrž „karanténa“. Hlavní hrdinka Tia se Městu vzpírá, přestože neví přesně proč.

S hrdiny povídky Carrie Vaughnové Harry a Marlowe a talisman kultu Egil se čeští čtenáři mohli již setkat. Povídka o krádeži tajemného artefaktu působí poněkud vytrženě z kontextu a bez výrazné pointy. Do budoucnosti, v níž děti žijí v podzemních chodbách, nás zavádí Jay Lake v povídce Jak Špunti bezděky zachránili svět. Jeho vize nepůsobí příliš optimisticky a kromě faktu, že svět byl zachráněn, na ní nic pozitivního není.

Ian R. MacLeod nás v textu Elementálové zavádí do Londýna v době, kdy k moci přichází buržoazie a tradiční hodnoty ustupují před vědou a technikou. James Woolfendon zkoumá působení elementálů a jejich využití má překvapivé důsledky. Zepelínové město autorské dvojice Michaela Swanwicka a Eileen Gunnové rozebírá problematiku absolutistické vlády a také věčného života bez těla. V kontrastu s možností nesmrtelnosti stojí existence primitivních strojů a elektroniky na úrovni jednoduchých elektronek. Edisonův Frankenstein Chrise Robertsona spekuluje na téma alternativní reality. Elektřina není v popředí zájmu díky náhodnému nálezu jiného zdroje energie, který nahradí žárovku a umožní používání miniaturních parních strojů. Géniové v oboru elektrotechniky jako Thomas Alva Edison a Nikola Tesla se musí uplatnit v jiných oborech,

Obrovské kusy stříbra nadnášené oblaky levitující hmoty putují po nebi planety z povídky Tima Pratta Stříbrný okraj. Podstatou je však snaha zabránit krvavé válce mezi jednotlivými státy. Další alternativní historie nás čeká v povídce Nicka Mamatase Arbeitskraft. Vypravěčen je nám všem dobře známý Bedřich Engels, dopisující Kapitál pomocí umělého mozku simulujícího myšlení Karla Marxe. Zdařilá je i představa zotročování proletariátu kapitalisty.

Záverečným textem je Osm mil Seana McMullena. Záhadná dívka Angelika může být klíčem k nebývalým technologiím, její intelektuální schopnosti jsou však za normálních podmínek potlačeny.

Povídky obsažené ve sbírce Martina Šusta Plnou parou lze zařadit do sci-fi podžánrů Steampunk nebo New Weird. Mnohé styly se však vzájemně prolínají a na výsledném efektu jejich zařazení nic nemění. Editor antologie čtenářům přinesl pestrou sbírku textů, která čtenáři přináší pohled do současné světové sci-fi a umožňuje mu porovnat její vývoj a zhodnotit stav české literární scény.

Knihu Plnou parou. Antologie retrofuturistické fantastiky vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení