
S láskou Váš optimista
- Recenze
- Vytvořeno 11. 12. 2013 2:00
- Autor: Štěpán Cháb

Pesimismus je lákavější než optimismus, člověk se u něho může příkladně rozhořčit, pokřikovat do okolí – já to říkal – být tím, jenž neočekává nic jiného než zklamání. Všechno to jde přece od desíti k pěti a od pěti k jedné a pak už se čeká jen na všeobecný aplaus globálního hladomoru/války/oteplení/chudnutí/prostě globálního umírání a strádání. Jenže on každý říká – já to říkal – a stále si žijeme nadmíru dobře. Je nám fajn. Užíváme si života plnými doušky. Samozřejmě, ještě není všechno v pořádku, někde se trpí, ale přiznejme si, že se netrpí tolik, jako se trpělo dříve. Globálně se zkrátka sžíváme se skutečností, že je nám z historického hlediska nejlépe.
Sir Matt Ridley, britský evoluční biolog, žurnalista, spisovatel a popularizátor vědy ve své knize Racionální optimista doslova září nadšením pro budoucnost. Užijeme si ji, stejně jako si užíváme současnost.
Začátek knihy je z pozice oportunisty velice jednoduše napadnutelný. Matt Ridley uvádí čtenáře do problematiky vcelku nedomyšlenými příměry, kde používá minulost k tomu, aby ji porovnal se současností. Před padesáti lety neměl prakticky nikdo klimatizaci, a měl-li ji, vydal za její zřízení nekřesťanské peníze. Dnes ji má prakticky každý. Před patnácti lety měli jen ti nejbohatší v kapse mobilní telefon, dnes ho má každý. Před dvěma sty lety se svítilo za pomoci svíček, dnes se jen lehce ťukne do vypínače a z žárovky se vyvalí nekonečný proud světla.
Jak krásně bezpracné. Jenže podobná srovnání postrádají argumentační základ. Pokud je něco nevšední, nové a vzácné, je to drahé a nedostupné, pokud to zevšední, najednou si to může dovolit každý. Z této pozice nelze s úspěchem srovnat minulost a současnost.
Jenže po úvodu přišla další část a ta už se k oportunistovi přilepila daleko elegantněji, tedy tak, až se oportunistova ústa zavřela a jen do sebe nasávala ten pohrdaný optimismus. Domoci se lepšího zítřku je čím dál jednodušší a nejde na to nic říct, jen pokývat hlavou. Úroveň lidstva se den ode dne zvyšuje. Počet hladovějících se snižuje, ač Matt Ridley v knize přiznává, že chvilkový vpád biopaliv na světový trh počet hladovějících zase nemístně zvýšil. Naštěstí se začíná, alespoň v EU, od grantové podpory biopaliv pomalu upouštět.
Nejčtivější a nejzajímavější část knihy byl ovšem závěr, velmi dlouhý a výživný závěr, kde se autor vypořádal s alarmisty, kteří neustále slibují zmar a bídu, nastupující utrpení, zkrátka cokoliv, co učiní jejich noviny prodejnější. A autor nenechá stát kámen na kameni. Vyřídí si to s biopalivy, která doslova škodí, a to jak přírodě, tak i lidem, s obnovitelnými zdroji, kterým přisuzuje bezmála roli masového vraha, autor narazí i na globální oteplování, které nepopře, ale ani ho nepotvrdí, a hlavně, rozhodně, i kdyby nakrásně existovalo, seznává, že jeho vliv na další vývoj lidstva i všech živočichů bude zcela zanedbatelný, rozhodně ne tak šokující, jak do nás ládují média.
Lidstvo je dle autora nezničitelné a toužící neustále po vývoji, po tom lepším a k tomu přesně směřuje. Zdání vykořisťování kapitalistickými stvůrami tu je, ale jen jako nezřetelná třáseň na té všelidské chuti žít život se všemi jeho barvami. Ano, máme tu jakési zacyklení ve finanční krizi, která ovšem pomine, ztratí se v propadlišti historických studií, stejně jako se tam ztratila finanční krize let dvacátých. Racionální optimista není naivním optimistou, sleduje i negativní trendy, ale neoddává se jejich vlivům, hledá spíše to dobré, v co se člověk a s ním i celé lidstvo může dostrkat. Technologický pokrok na sebe nenechává čekat, neustále se snaží popostrčit lidstvo do kolejišť, kde už bude vše rychlé a bezproblémové. Matt Ridley není placený za propagandu, v jeho knize zní i silná kritika nynějšího stavu, ale vidí dál než jen k první zdi, snaží se povyskočit a nahlédnout právě za zeď. Je to tam velmi krásné, zní jeho slova. Skutečně si tu budoucnost se vším všudy užijeme. Nebo alespoň naše děti.
Knihu Racionální optimista vydala nakladatelství Argo a Dokořán
Nejlépe hodnocené články
Soutěže
Aktuality
-
Lidé poslechem audioknih tráví stále více času
Praha, 14. 1. 2021 - Výsledky 7. ročníku Velkého audioknižního průzkumu ukazují, že lidé stále častěji volí jako formu čtení audioknihy a poslechem mluveného slova tráví čím dál více času.
Číst dál... -
Svaz českých knihkupců a nakladatelů děkuje zdravotníkům a spouští iniciativu #knizkaprosestricku
Svaz českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) si velice váží práce sester, lékařů a dalších zdravotnických pracovníků, kteří v těchto dnech intenzivně pečují o pacienty nemocné Covidem-19 a letos proto nemají mnoho možností připravit se na blížící se Vánoce. SČKN proto věnuje kolekci knižních titulů Fakultní nemocnici Královské Vinohrady a spouští iniciativu #knizkaprosestricku. Nabízí tak veřejnosti možnost poděkovat zdravotnickým pracovníkům za jejich nasazení tím, že pro ně mohou koupit a darovat jim knížku.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Touha bez romantiky
Ano, o tom vím, ale zmiňoval jsem se o Vaší vlastní literární tvorbě, proto jsem neuváděl překlad ... -
Touha bez romantiky
Děkuji za zmínku o knize. Ráda bych doplnila informace, jejichž absence mě zde zarazila. Mezi vydáním ... -
Když se introvertka vdá
Já sice typický introvert nejsem, ale tenhle komiks mě moc baví! Díky za super recenzi -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Vážená paní Hlušičková, děkuji Vám za zprávu. Předně Vám přeji vše nejlepší v tomto roce! Moc mne ... -
Literatura faktu
jeto hrozne -
Nezáleží na tom, odkud jdeš, ale kam míříš
Dobrý den, bohužel kniha mi dodnes nedorazila, přestože jsme ji objednávali, tak Vám to píši, že ... -
Literatura faktu
jeto hruza -
Peklo protireformace
To si určitě ráda poslechnu. -
Velryba sírobřichá
velryba sírobřichá je, dle mého přesvědčení, objev seriózního virtuálního zoologa Jaroslava Haška. -
Návrat do pohádkového světa
Díky za pochvalu Viktorie. Snažím se. Knihy jsou mým velkým koníčkem od malička a mým velkým snem je ...
Doporučujeme
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...