Recenze: Knihy pro dospělé

Skrýš – skandinávské zklamání letošního roku

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Na český překlad nové detektivky Skrýš od švédského autora Johana Theorina jsme si museli počkat jen něco málo přes měsíc. Očekávání byla velká, stejně tak jako posléze zklamání z jejího přečtení. Skrýš je průměrná detektivka, čtenář může nabýt dojmu, že si autor svůj mimořádně důvtipný spisovatelský um již vyplýtval.


knihaPro fandy skandinávské krimi představoval nový román žádaný kousek do jejich knihoven. Dal se v něm tušit napínavý příběh od první do poslední stránky, protkaný lehkým tajuplným pozadím, tolik typickým pro všechny autorovy předchozí knihy. Místo toho dostal čtenář do rukou nepříliš výraznou detektivku, která postrádá téměř všechny rysy theorinovské bravurní stylistiky, chybí i chladná severská příroda. Fanoušek se v průběhu četby nesetkal ani se starým Gerlofem, známým z předchozích knih, ani s vílami či trolly, kteří příběhům dávali nezaměnitelné kouzlo. Chyběl dokonce i obvykle dech beroucí závěr, tentokrát byl konec spíše přitažený za vlasy.

Namísto toho nám Theorin předložil klasickou detektivku, jejíž hlavní postavou je mladý učitel Jan Hauger. Jan se rozhodne vzít místo učitele v mateřské školce, která sousedí s psychiatrickou léčebnou Svaté Patricie, kde jsou léčeni především mimořádně společensky nebezpeční psychopati a vrazi. Janovým úkolem bude mimo jiné i doprovázet děti podzemní chodbou do léčebny, kde se mají setkat se svými biologickými rodiči. Pravidla pro tato setkání jsou velmi striktní. Mladý učitel musí předat dítě strážníkovi u výtahu a na stejném místě ho ve smluvený okamžik čekat. Jakýkoliv kontakt se zaměstnanci, nebo snad pacienty je zcela vyloučen. Stejně jako jeho spolupracovnice, je dokonce smluvně zavázán k mlčenlivosti. Co když má ale Jan i jiné úmysly, než jen hlídat děti? Co když chce proniknout do ústavu a s někým se setkat? Jan žije jen pro toto setkání a hodlá mu podřídit úplně vše…

Uznejme Theorinovi kladné body alespoň za skutečně vynikající vykreslení pasáží, kdy se Jan po nocích vydává stísněnými podzemními chodbami na kliniku. Po každém ušlém metru se čtenáři zároveň s hlavní postavou zákonitě musí zrychlovat puls, poklepání na rameno čeká každým okamžikem. Rovněž je zajímavé, že autor děj vypráví ve třech časových pásmech, ve kterých čtenáři odhaluje stíny a krutá tajemství Janova mládí i doby, kdy si jako začínající učitel vybral dítě za nástroj pomsty.

Ačkoliv Theorin již dopředu skrze média avizoval, že se děj Skrýše bude mimořádně odehrávat ve vnitrozemí, nikdo asi nečekal, že půjde o tak odlišné dílo. Doufejme, že se alespoň v dalších románech vrátí ke svému původnímu stylu psaní, protože jinak se stane průměrnou hvězdičkou skandinávského literárního nebe.

Knihu Skrýš vydalo nakladatelství Moba

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení