Recenze: Knihy pro dospělé

Zdánlivě klidný den

1 1 1 1 1 (2 hlasů)
il

Jak by asi vypadal deník, do kterého bychom si večer zapisovali to, co se nám přes den přihodilo a co považujeme za podstatné?  Asi bychom odfiltrovali běžnou rutinu. Copak někoho zajímá, co jsme měli k snídani či co přesně jsme dělali v práci? Nikoho nezajímají ani nákupy a co jsme si dali k večeři také ne. Do deníku si zapíšeme: Zase se nic nestalo. Nuda. Anebo: Zase se nic nestalo. Bohudík. Možná by bylo dobré zamyslet se nad tím, co za tím „nic“ ve skutečnosti stojí. Zdánlivé „nic“ vložila do názvu své nové knihy i Bianca Bellová, pojmenovala ji Celý den se nic nestane.


knihaStačilo jen několik slov navíc a z názvu knihy by se stala věta, již používali vojáci při svých formálních služebních hlášeních. Stávalo se, že do „nic“ museli skrýt drobné potyčky, nějakou tu výtržnost nebo návraty opilých kamarádů z vycházky. Stejně neobsažné „nic“ odvětí muž své ženě, když se ho ptá, co bylo v práci. Shrnuto a podtrženo – náš život se převážně skládá z takových „nic“. Teprve, když toto zdánlivé prázdno prozkoumáme, zjistíme, že se v něm skrývají zajímavé příběhy, o nichž lze dokonce i psát.

Hlavní hrdinka novely Bianky Bellové Marta pracuje v jednom z pražských hotelů a prožívá svůj obvyklý den. V jednom z apartmá bydlí indická dívka pomalu sklouzávající k psychické chorobě a zoufale se shánějící po svém manželovi, v salónku se koná pohřební hostina. Martě každá drobnost odstartuje v hlavě sekvenci obrazů z minulosti a zdánlivě prázdný prostor. Postupně se před čtenářem odkrývají důležité momenty Martina života, v druhé linii i života její dcery Loly.

Způsob, jakým autorka skládá příběh, je podobný tomu, který použila v předchozí novele Mrtvý muž (recenzi najdete zde). Jednotlivé střípky pocházejí z různých zdrojů, vzpomínky, sezení u psychiatra, v případě Loly setkání se sousedem nebo úvahy o škole a šikaně, s níž se neustále setkává. Lola je uzavřená, typ přitahující zlomyslnosti spolužáků za lhostejného přihlížení učitelů. S Martou si nerozumějí, jejich vztah se narušil ještě více po záhadném zmizení otce. Musejí si spolu hodně říct, než se jim podaří se přiblížit. Zmizení Esterházyho – tak mu Marta říká – se táhne celou novelou, jeho postava nabývá spíše mytických rozměrů než podoby skutečného člověka.

Pan Strnad mávl rukou. Bylo to takové gesto, které vše ostatní na světě zredukovalo na úroveň plísně na zdi. Zběžně pohlédla na stránku Facebooku. V jejím skutečném světě – světě pátrání a sběru informací potenciálně nabitých zásadními zvraty – se nic nepřihodilo. Tedy alespoň doufala, že ne.
(BELLOVÁ, Bianca. Celý den se nic nestane. 1. vyd. Brno: Host, 2013. s. 140. ISBN 978-80-7294-965-6.)

Dlouhé čekání na nezvěstného manžela se stává obtížnou noční můrou. Z Esterházyho zbyly vzpomínky či hlas na telefonním záznamníku. Okamžik, kdy se naděje na jeho nalezení mění v obavy, je nepostřehnutelný. „Nic“ se stává tou lepší variantou.

Novela Celý den se nic nestane zastupuje nový proud české literatury, který se už nevrací do minulosti. V letošním roce je tento proud zvlášť výrazný a potvrzuje, že lze nacházet zajímavá současná témata. Je to potěšující trend, neustálé snahy o vyrovnávání se s minulostí, s traumatem války a komunistického režimu začínalo být jednotvárné a nezáživné.

Knihu Celý den se nic nestane vydalo nakladatelství Host

 

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení