Recenze: Knihy pro dospělé

Předem ztracený boj proti molochu zla

1 1 1 1 1 (0 hlasů)
il

Kniha Santiago od Mika Resnicka se dá považovat za sci-fi western. Lidstvo pod záštitou zkorumpované Demokracie si podmanilo velkou část vesmíru, na jeho okrajích však není její moc natolik výrazná a vládnou zde pravidla podobná těm, jaká panovala na Divokém západě.


knihaResnick staví na efektu a výborném psaní, za nímž stojí mnohaletá praxe. Jde veskrze o zábavu, ale i zde se nachází přesah v oblasti vzdoru vůči mocné a nemilosrdné ústřední vládě, jejíž nenasytnost nezná mezí.

Resnick vytvořil mýtus. Doslova jeho předobraz. Pracuje s okouzlující podbízivostí, ale nikdy přitom nesklouzne za hranici kýče. Děj je založen především na akci a dialozích, které nepostrádají humor s mírně cynickým nádechem.

Můžeme si odmyslet kyborgy, mimozemšťany, létající lodě, mutanty a místo nich si dosadíme kovboje, indiány, saloony a neodmyslitelné lovce skalpů, kteří zde hrají výraznou roli.

Loví pro odměnu zločince a jedním takovým je i Santiago. Ne, vlastně ne, on je výjimečný. Nepolapitelný a největší z nich. Téměř nikdo neví, jak vypadá. Neexistuje žádný záznam jeho tváře. Je víc duchem než skutečným člověkem.

Resnick je v Santiagovi utopista se socialistickými sklony. Nescházejí zde velká gesta v podobě i třeba obětování vlastního života.

Resnick vytvořil postavy, které jsou fascinující, a to každá svým osobitým způsobem. Opředl je doslova homérskými legendami a mnohdy je vybavil až nadpřirozenými schopnostmi.

Resnick je též výtečný vypravěč s mimořádným fabulačním rozsahem a velkou mírou fantazie. V jistých ohledech jsou světy, které vytvořil, až pitoreskně surrealistické.

Jediná výraznější výtka se týká závěru. Sám za sebe soudím, že svůj román měl nechat otevřený. Ale to bude nejspíš otázka vkusu každého čtenáře.

Mike Resnick (*1942) je dodnes literárně plodný. Za zmínku možná stojí, že než se vrhl na podnikání, které mu nakonec umožnilo plně se věnovat jeho milovanému sci-fi, tak napsal asi 200 románů a tři sta povídek ryze brakového charakteru, u čehož ještě publikoval články a byl redaktorem několika bulvárních plátků a dvou mužských magazínů.

Santiago z něj učinil, k jeho upřímnému překvapení, bestselleristu a myslím oprávněně. Sice v něm nenalezneme bůhví jakou hloubku, ale podobně jako je tomu u Karla Maye se tu střetáváme s čestností a spravedlností, byť jsou v tomto případě mnohdy uplatňovány prostřednictvím brutálního násilí či podlé lsti.

Překupník se otočil k Virtue. „Nikdy si neoblékejte kněžské roucho,“ vyzval ji s předstíranou vážností. „Připraví vás to o veškerý soucit s bližními.“
„Nezdá se mi, že by vás ztráta čtyř lidí nějak zvlášť vzrušovala,“ poznamenala Virtue.
„Byli to přece jen lidi, vždycky si můžu opatřit jiné,“ odpověděl nonšalantně. „Doopravdy mě ale ranilo, že jsem přišel o ty krásné kousky. Byla tam jedna ručně pletená kinrosanská ošatka, která…“ Povzdechl si, zavrtěl hlavou a pak vzhlédl. „Co se dá dělat, tady náš přítel asi musí čas od času prokázat tomu svému Bohu nějakou aktivitu.“
(RESNICK, Mike. Santiago. Přel. Ing. P. Medek. Argo: Praha, 2013. s. 130.)

Knihu Santiago vydalo nakladatelství Argo

 

Soutěže

Aktuality

  • Více času na čtení (tentokrát trochu jinak) O poslechu audioknih a možnosti žít za dva

    Na podzim roku 2015 zahájilo internetové knihkupectví Martinus kampaň zvanou Více času na čtení. Ta se v principu odrážela od skutečnosti, že rozbalit si na Vánoce darovanou knihu je jedna věc, ale mít čas si ji skutečně přečíst, to už je věc jiná.

    Číst dál...  
  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení