Příběh Marie z Kostky pokračuje
- Recenze
- Vytvořeno 21. 11. 2013 2:00
- Autor: Jiří Lojín
Když minulý rok vyšla kniha prozatím neznámého spisovatele Evžena Bočka Poslední aristokratka (recenze zde), ukázalo se, že autorův humor, přestože je velmi jednoduchý, působí velice dobře. Kromě úspěchu u čtenářů získal Evžen Boček i Cenu Miloslava Švandrlíka za nejlepší humoristickou knihu. Nedávno jsme se dočkali pokračování s názvem Aristokratka ve varu. Pro autora bývá velmi těžké zachovat kvalitu v pokračování knihy, to platí obecně. Aristokratka je však trochu zvláštní případ.
Poslední aristokratka, ač se to může zdát, není Bočkovou prvotinou. Pod pseudonymem Jan Bittner vydal v nakladatelství Jota knihu Deník kastelána. Dlouhou dobu se k ní nehlásil, autorská sebekritika zvítězila, osobně však mohu říct, že i když kniha trpí některými začátečnickými chybami, je v ní mnoho výborných míst. Nese v sobě zárodky Aristokratky – náznaky typického Bočkova humoru a samozřejmě i kulis, v nichž se děj odehrává.
Evžen Boček je kastelánem. Touto jednoduchou větou se nesnažím čtenáři říct, jaké je Bočkovo zaměstnání, ostatně to není žádným tajemstvím. Tak jednoduše a výstižně lze totiž Evžena Bočka charakterizovat jako spisovatele. Zámek reprezentuje jeho svět a já si ho nedokážu představit v jiné roli. Okolo jeho práce se točil i rozhovor, který jsme realizovali po vydání prvního dílu Aristokratky (zde). Připouštím, že taková interpretace osobnosti spisovatele může být falešná, ale jako autorská stylizace je dokonale funkční.
Ve zmíněném rozhovoru zazněla ještě jedna podstatná informace – autor se věnoval knize plných osm let a vznikl tak dlouhý text, že se musel rozdělit do více dílů. Aristokratka ve varu tedy není obvyklým pokračováním, kterým se spisovatel pokouší navázat na úspěšný titul, ale pouze další část již existujících příběhů. Nová kniha tedy nijak nevybočuje ze zavedeného rámce, čtenářský ohlas či případné připomínky se do ní nepromítly. Dobrá zpráva je, že zůstaneme ušetřeni křečovité snahy o navazování na ukončený děj, špatná, že se nedočkáme ničeho nového. Přesto si můžeme zvednout náladu při sledování absurdních situací na svatbě konající se na Kostce a na cestě na setkání aristokratů v Karlových Varech. Nakonec si nechal autor líčení zážitků se školními výpravami, předpokládám, že má s nimi i on bohaté a nezapomenutelné zkušenosti. Zavděčit se dětem není jednoduché, ani když se převléknete do dobových kostýmů.
Dnes byla zkouška kostýmů. Milada v jakémsi tvůrčím záchvatu zkombinovala z haldy historických svršků a doplňků fantastické kreace, z nichž doslova přechází zrak. Otcův královský kostým je něco mezi Ludvíkem XIV. a Elvisem Presleym při koncertu na Havaji. Pokud jsi ten koncert nevíděl, tak věz, že Elvis na sobě měl tolik blyštivých součástek, že vypadal jak obří třpytka.
(BOČEK, Evžen. Aristokratka ve varu. 1. vyd. Brno: Druhé město, 2013. 118 s. ISBN 978-80-7227-338-6. Str. 101.)
V knize vystupují stejné postavy, kromě Marie, autorky fiktivního deníku, je to její otec a matka, organizačně zdatná Milada, potrhlá Deniska, paní Tichá, Josef a pan Spock. Charaktery jsou dány prvním dílem a nemění se, matka stále zarytě neumí česky, otec škudlí, paní Tichá mluví sprostě, možná trochu více než dříve. Připadá mi, že rozdělit Deník aristokratky tímto způsobem byla chyba. Na první pohled si čtenář všimne proporční nevyváženosti jednotlivých částí, Aristokratka ve varu je mnohem útlejší. Nepřináší žádné překvapení a v době uplynulé mezi vydáním prvního a druhého dílu si člověk vytvoří falešnou představu a lichá očekávání. Hodnocena samostatně je Aristokratka ve varu dobrá kniha, ale nedostala se nad laťku posazenou předchozím dílem a to ji značně poškozuje.
Přestože je kniha pokračováním příběhu, lze ji číst samostatně. Za tímto účelem ji autor vybavil seznamem účinkujících postav, včetně jejich zevrubného popisu. Nápad chválím, protože jej použijete i v případě, že se vám, stejně jako mně, dostává druhý díl do rukou po delší pauze. Obě Aristokratky jsou čtením kratochvilným a svůj účel splňují dokonale. Možná, že se příznivci Evžena Bočka mohou těšit i na další pokračování. Autor ani druhým dílem neudělal za dějem definitivní tečku a vše je ještě otevřené.
Knihu Aristokratka ve varu vydalo nakladatelství Druhé město
Aktuality
-
Březen 2024 odstartoval svůj běh Knižním festivalem v Ostravě
V prvních dvou březnových dnech proběhl v Ostravě 5. ročník Knižního festivalu. Jako vždy nadšení čtenáři nakupovali knížky, navštěvovali nejrůznější besedy, trpělivě stáli v dlouhých frontách na podpis svého oblíbeného spisovatele nebo jiné známé osobnosti. Mohli se také účastnit dvou živých rozhlasových vysílání.
Číst dál... -
Česká vlna nakladatelství Host
Není sporu o tom, že se nakladatelství Host v průběhu let podařilo pod svou značku shromáždit celou řadu vynikajících českých autorů. Svědčí o tom zájem čtenářů i odezvy v médiích. Host věnuje pozornost propagaci pravidelnou účastí na knižních veletrzích, ale také pořádá samostatné akce. Ta, která je nazvána Česká vlna, představuje čtenářům autory a jejich knihy.
Číst dál...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...