Recenze: Knihy pro dospělé

Jarní mrtví - severský krimiromán s příchutí mystiky

1 1 1 1 1 (1 hlas)
il

Román Jarní mrtví je zcela fiktivní. Jakákoliv souvislost se skutečnými osobami či událostmi se skutečnými osobami či událostmi je pouze náhodná. Nechť mi čtenáři laskavě prominou určité nepřesnosti v zeměpisných údajích.


knihaSvůj čtvrtý detektivní román s inspektorkou Malin Forsovou Jarní mrtví autor zasadil do období zrodu. Proto je tolik smutné, že v okamžiku kdy lidé vítají první jarní sluneční paprsky, pomalu odkládají několikeré vrstvy oblečení a těší se na zelenající se stromy, kvetoucí louky a zpívající ptactvo, se kdosi rozhodne vraždit.

V okamžiku, kdy došlo v malém švédském městě Linköpingu u bankomatu na náměstí k výbuchu bomby, při kterém zahynuly dvě holčičky, dvojčata a jejich matka byla těžce raněna, se inspektorka Malin Forsová v místní kapli naposledy loučila s vlastní matkou. Sama nemá ujasněno, jak se správně chovat: se svou matkou měla spíš odtažitý vztah. Vnímá, že by měla být oporou otci, který pro ni v dětství znamenal jistotu, bezpečí, jenže to není až tak jednoduché. Zkoumá vlastní nitro, když je odvolána k případu. K hrůznému případu smrti dvou nevinných děvčátek.

Malin se ponoří cele do vyšetřování, také trochu proto, že nechce řešit vlastní záležitosti. Neustále má pocit, jako kdyby ji někdo směroval, jako kdyby ji vedl jiným směrem, než který předurčili její kolegové. Díky své empatii odmítá jít určeným směrem vyšetřování, nevěří, že v jejich malém městě mělo jít o útok teroristů. Něco (nebo někdo) jí našeptává, že by se měla zaměřit na rodinu dvojčat, na jejich matku, která leží těžce raněná v místní nemocnici, i otce, jenž zahynul nedávno při autonehodě. A tak se Malin, trošku roztěkaná díky vlastním rodinným problémům, kdy se musí vyrovnat se smrtí matky, je nucena absolvovat dědické řízení, při kterém nečekaně zjistí, že má nevlastního postiženého bratra, kterého jí rodiče zamlčeli, má přijmout blížící se odchod dcery na výběrovou školu do vzdáleného místa, snaží velmi složitě poskládat střípky indicií do uceleného obrazu. Ve svých snech vnímá podivnost a nesmyslnost vražedné akce. Jakési vidiny ji zdánlivě odvádějí někam jinam, do jiného světa, prostředí, avšak v konečném důsledku ji dovedou k cíli.

Mons Kallentoft, jako správný seveřan, ve svém románu řeší současný stav švédské společnosti, stav rozvírajících se nůžek mezi sociálně slabými a finančně mocnými. Zároveň, jak je u severských autorů detektivních románů zvykem, stvořil postavu psychicky nevyrovnané inspektorky – svobodné matky. Zdá se, že na severu má každý detektiv důvod k nadměrnému pití, k závislosti na lehkých i těžších drogách, k sebepoškozování – buď jedno či druhé, v některých případech vše dohromady. Většinou se se svou zátěží hrdinové ze severu tak či onak vyrovnají, aby zdárně dokončili případy, které mají rozlousknout.
Není tedy divu, že ani Malin Forsová nevybočuje z této řady.
Kallentoftův příběh je plný odporného násilí a psychopatických konstrukcí násilníků, zdá se, že chladný sever přináší stejně chladné a bezcitné vrahy, kteří se vyžívají v mučení a psychickém trýznění obětí. Nebo se švédští autoři nebojí popsat pravdu v celé její nahotě, pravdu o tom, že svět jako celek míří k brutalitě, že zlo vítězí nad dobrem?

Mons Kallentoft odvedl kus dobré práce, předvedl velmi dobrý pozorovací talent, přidal dávku vášně a násilí a vše zabalil do jakéhosi nadpřirozena, které se objevuje ve snech inspektorky Malin. A právě ony chvíle mystického nevědomí, které vedou hlavní hrdinku k rozuzlení případu, jsou hlavním nositelem vzrušení, které příběh čtenářům evokuje. Autor prostě ví, jak na nás, čtenáře – umí své řemeslo opravdu dobře.

Mons Kallentoft se narodil roku 1968. Pracoval v reklamě a tisku, debutoval románem Pesetas. Za tuto knihu získal prestižní Katapultpriset za nejlepší švédský debut roku 2000. Poté napsal další dvě oceňované beletristické práce. Jeho čtvrtou knihou byl detektivní román Zimní oběť (2007, česky Host 2011) s hlavní hrdinkou kriminální inspektorkou Malin Forsovou. V této sérii ve Švédsku dále vyšly knihy Letní smrt (2008, česky Host 2011), Podzimní vražda (2009, česky Host 2012), Jarní mrtví (2010) a Páté roční období (2011). Příběhy s inspektorkou Forsovou překročily jen ve Švédsku hranici tří set tisíc prodaných výtisků a dosud byly vydány v devatenácti zemích.

Knihu Jarní mrtví vydalo nakladatelství Host

 

Soutěže

Aktuality

  • Laureátkou 33. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Hana Lehečková s novelou Svatá hlava nabízející ponor do „slabé" duše

    V pořadí 33. ročník Ceny Jiřího Ortena (CJO) pro mladé talentované autory do 30 let zná svou vítězku. Je jí literární redaktorka, spisovatelka a dramatička Hana Lehečková, která odbornou porotu jmenovanou Svazem českých knihkupců a nakladatelů (SČKN) upoutala svou novelou Svatá hlava. Kniha vyšla v nakladatelství Vyšehrad v roce 2019 a čtenáři předkládá zápisky schizofrenika žijícího v pohraniční vesnici. Autorka prostřednictvím této perspektivy důmyslně ohledává vnitřní i vnější okraje nemocného světa, ale i naší "normálnosti". Slavnostní vyhlášení Ceny Jiřího Ortena 2020 spojené s autorským čtením tří autorů nominovaných do užšího výběru proběhlo 15. září od 17 hodin v Zrcadlové kapli Národní knihovny v pražském Klementinu.

    Číst dál...  
  • Země skrytých úsměvů

    Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení