Recenze: Knihy pro dospělé

Sirotci bez ambicí

1 1 1 1 1 (1 hlas)
detail

I více než dvacet let po revoluci se objevují díla, která nemohla být v minulém režimu vydána. Důvodů bylo mnoho, a přestože se i v tehdejší době někteří redaktoři snažili protlačit kvalitní knihy navzdory jejich kritickému tónu, řada z nich autorům zůstalo v šuplíku. V současné době brání jejich zveřejnění jiné důvody – ekonomické. Musíme se tak smířit se skutečností, že některé si nikdy nepřečteme, přestože by stály za to. O to vzácnější je, když se některý z vydavatelů rozhodně uvést na trh některé z téměř zapomenutých děl. Takto se nedávno objevila próza, skrývající se mnoho let v šuplíku spisovatele Jiřího Navrátila Sirotci z války.

Dva chlapci, sirotci, jsou vychováváni v pěstounské rodině jako bratři. Když se dozvědí, že nejsou příbuzní, snaží se z péče svého autoritativního pěstouna osvobodit. Po absolvování povinné vojenské služby se už domů nevracejí, ale hledají svou vlastní cestu. Záměrně jim nejde o kariéru, přestože díky střední škole by oba měli naději na slušnou práci. Najdou si skutečně podřadnou práci – uklízení vagónů. Ať jsou jejich skutečné motivace a plány do budoucna jakékoliv, ve vnějším vyjádření se transformují do pití alkoholu a hledání sexuálních dobrodružství. Oba chlapci, teď už spíš muži, se v tom liší, ale jen zdánlivě. Próza je vyprávěna v ich formě, vypravěčem je jeden z chlapců. Aby zdůraznili skutečnost, že nejsou bratry, říkají si svými skutečnými příjmeními. Vypravěčovo v textu nepadne, pouze jméno toho druhého – Plocar.

knihaPozději zaměstnání změní, pomáhají v pojízdné knihovně a nakonec pracují u světelných novin na výstavě. Změna zaměstnání ale není znakem vývoje, právě naopak – zdůrazňuje jejich stagnaci. Každý pokus o jakýkoliv, třeba drobný, pokus je oba vede zpátky, protože je neuspokojuje. Potvrzuje se však, že dvakrát do jedné řeky nevkročíš a jejich pokus vrátit se zpět do doby a prostředí, které jim nejvíce vyhovovalo, úplně ztroskotává.

Nejvýraznější kulisou celé prózy je hospoda U Peřinků, v níž se scházejí muži a ženy s jednoznačným záměrem nezávazně si spolu užít. Hospoda je tím nejhorším zapadákem, jaký lze ve městě najít. Spleť prostorů v blízké pasáži je jako stvořená pro rychlý sex, stejně nečistý jako zakouřené prostředí hospody a nálevní pult hospodského Kotlaby. V líčení zcela chybí poetika, jakou nalézáme třeba u Hrabala, ale autor se ani nesnaží vyvolávat ve čtenáři hnus či odpor.

K okamžiku, kdy jsou chlapci v domnění, že splnili svůj životní cíl – jeden z nich se ožení, druhý se k tomu chystá, oba zjistí, že je to naprosto neuspokojilo a snaží se, alespoň na jednu noc, vrátit na počátek svého samostatného života, s překvapením ale zjistí, že se svět za tu krátkou dobu úplně změnil.

Jiří Navrátil ve své próze použil celou řadu motivů, čtenář si určitě všimne nejprve zvláštního plynutí času, zejména proto, že jej zdůrazňuje několikrát i sám autor. Chlapci, přestože uběhne od jejich příchodu do civilu jen velmi krátký čas, mají pocit, že uplynou celé věky. Také jejich okolí se mění pozoruhodnou rychlostí, lidé je nepoznávají již po několika dnech, chlapci zakrátko nepoznávají své okolí. Neuchopitelnost a nevysvětlitelnost tohoto procesu má vzdáleně kafkovské rysy. Na konci textu je zřetelné omezování svobody. Na místech, kudy nedávno volně procházeli, se objevují strážci, v kupé, v němž přespávali, jsou napadeni a vyhozeni z něj. I jejich partnerky je omezují. V próze prokmitne i homosexuální motiv.

Kniha Jiřího Navrátila rozhodně nepatří mezi ty, které se zmiňují o pozitivních stránkách bývalého režimu, anebo mu pochlebují pod chabou zástěrkou konstruktivní kritiky. V podstatě si režimu ani nevšímá, autorovi i hrdinům je naprosto lhostejný. Prorežimní redaktoři nemohli autorovi vytýkat, že by jeho text obsahoval protistátní narážky, ale je jasné, že pro žádný z motivů nebylo v socialistické literatuře místo. Hrdinové bez motivace, bez vývoje, stagnace, omezování osobní svobody, homosexualita, špína podřadných hospod. Navíc bez perspektivy jakéhokoliv řešení. Autor si to uvědomoval tak jasně, že se o vydání svého textu ani nepokoušel. Je ale dobře, že se knihu Sirotci z války podařilo zveřejnit alespoň v současné době.

NAVRÁTIL, Jiří. Sirotci z války. 1. vyd. Praha: Novela bohemica, 2013. ISBN 978-80-87683-16-3.

Knihu Sirotci z války vydalo nakladatelství Novela bohemica

Soutěže

Aktuality

  • Vítězkou 32. ročníku Ceny Jiřího Ortena je Anna Cima

    Letošní 32. ročník Ceny Jiřího Ortena zná svou vítězku – je jí japanoložka Anna Cima, která odbornou porotu zaujala svou knihou o japonském snu Probudím se na Šibuji. Z 22 přihlášených titulů nominovala odborná porota jmenovaná Svazem českých knihkupců a nakladatelů v letošním ročníku do užšího výběru tři knihy: debutový román Anny Cimy Probudím se na Šibuji, knihu pro děti autora Vojtěcha Matochy s názvem Prašina a básnickou sbírku Reál básníka Jana Škroba. Z těchto tří nominací byl vybrán a vyhlášen 9. května na slavnostním podvečeru v rámci knižního veletrhu Svět knihy Praha laureát Ceny Jiřího Ortena 2019. Za vítězku, která studijně dlouhodobě pobývá v Japonsku, ocenění převzala ředitelka nakladatelství Paseka, Anna Rezková Horáčková. Vyhlášením provedli herci holešovického divadla Radar.

    Číst dál...  
  • Zlaté stuhy 2019 předány!

    V pondělí 29. dubna byly v Centru současného umění DOX již po sedmadvacáté slavnostně předány výroční ceny Zlatá stuha nejlepším tvůrcům literatury pro děti a mládež. Ve čtyřech oblastech bylo uděleno celkem čtrnáct ocenění.

    Číst dál...  

Nové komentáře

Doporučujeme

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení