
A všechno dobře dopadlo
- Recenze
- Vytvořeno 19. 10. 2013 3:00
- Autor: Jiří Lojín

Člověk sledující pravidelně zprávy, ať už v novinách, na internetu nebo v televizi, musí být přesvědčen o tom, že žijeme v nespravedlivém světě, i když se sám s bezprávím nesetká. Zavalený negativními informacemi občas zatouží po světě, v němž vše skončí dobře. Co na tom, že příběhy s dobrým koncem často bývají prostoduché, mnohdy, i když si to nechceme připustit a tváříme se jako intelektuálové, nás pohladí po duši. V současné době něco podobného platí i v oblasti literatury pro mládež. Násilí proniká i tam, texty mnohdy přejímají akčnost amerických filmů. V takové atmosféře mají odlišné příběhy těžkou pozici, děti je mohou odmítat jako nudné. Přesto je dobře, že to někteří autoři nevzdávají. Spisovatelka Ilona Fryčová je jednou z nich, vydavatelství JaS nedávno vydalo její knihu Varování.
Sedm příběhů v knize Varování má jednotnou koncepci a mnoho společných rysů. Nejvýraznějším, prostupujícím všemi povídkami jako primární téma, jsou duchové. Autorka vychází z názoru, že v určitých případech zůstávají duše zemřelých mezi námi a zjevují se senzitivním jedincům. V knize Varování navíc pomáhají těm, kdo jejich pomoc potřebují. Hrdinové povídek jsou děti ve věku okolo deseti let, tedy v jednom z velmi citlivých životních období. Autorka je staví do situací, v nichž jsou ohroženy zcela reálným nebezpečím, v současné době se běžně vyskytujícím. Povídky se soustředí pouze na jediný, ústřední konflikt a děti jsou zpravidla jinak bezproblémové, hodné a vzorné.
Filip v povídce Bráška touží po sourozenci. Ve chvíli, kdy v nemocnici bojuje s vážnou nemocí, se mu zjeví jeho bratr, dvojče, které zemřelo. Autorka povídku velmi prozřetelně zařadila jako první. Je nejméně duchařská a dobře vystihuje uvažování chlapce, kterému chybí bratr.
Šikana je hlavní problematikou v povídce Mrtvý dědeček. Lukášovi se nedostává sebevědomí a jeho trapiči to dokážou využít. Jeho dědeček právě zemřel, a protože se o Lukáše nikdy nezajímal, po smrti to chce napravit a pomůže mu odvahu najít. Tento příběh je hodně zjednodušený a idealizovaný.
Povídka Babizna je laděná více hororově. Denisu, která se s rodiči právě přestěhovala do nového bytu, děsí zjevení ošklivé babice. Na rozdíl od ostatních povídek nejde o dobrého ducha, tím se musí teprve stát. Autorka v této povídce nejpodrobněji vysvětluje své názory na příčiny, proč některé duše po smrti zůstávají.
Otec gambler je pro rodinu hotové neštěstí. Dan z povídky Úkoly se navíc dovídá, že nejde o jeho biologického otce. To je příběh, který v reálném životě většinou dobře nedopadá a oběťmi bývají ti nejnevinnější. Bylo by dobře, kdyby mohl zasáhnout duch skutečného otce, jako v příběhu Ilony Fryčové. Dan má před sebou ještě jeden úkol – pomoci nové spolužačce vietnamského původu zapadnout mezi spolužáky.
Příběh Drogy je výjimečný tím, že Vojtovi duch nepomáhá, naopak ho o pomoc žádá. Ale ne o pomoc pro sebe, ale pro svou dceru.
Duch ve slepeckém ústavu je další povídkou s hororovým laděním. Zprvu idylické prostředí ústavu Ráj se mění v nebezpečnou past.
Závěrečná titulní povídka Varování je sice krátká, ale připomíná zcela reálné nebezpečí, které na děti číhá. Karolína, hlavní hrdinka, sice není přímo ohrožena, přesto se setkává s duchem zavražděné dívky.
V povídkách Ilony Fryčové nejde o obvyklé „dobro zvítězí, zlo je potrestáno“. Nezajímá ji boj mezi dobrem a zlem. Jen pomoc a ochrana. I když například duch mrtvého dědečka provede Dimovi, klukovi, který šikanuje Lukáše, leccos špatného, nejde mu o trest nebo pomstu, ale jen o pozvednutí sebevědomí svého vnuka. Podobně v ostatních povídkách nejsou lidé exemplárně trestáni, jen se jim zabraňuje v páchání špatností.
Knihu Varování je potřeba brát s jistou shovívavostí – tu si ale určitě zaslouží. Její autorka, sama osudem postižená, v ní vyjadřuje touhu po světě, v němž dobro nevládne, ale je všude okolo nás. Byl by to krásný svět, ale nezbývá, než o něm číst a snít.
Knihu Varování vydalo nakladatelství JaS
Aktuality
-
Svět knihy 2023 vrcholí. Sobota 13. května očima návštěvníka knižního veletrhu
Pražské Holešovice oživil ve dnech 11.–14. května mezinárodní knižní veletrh a literární festival Svět knihy. Tak jako vždy nabídl besedy s autory, autogramiády, přímé setkání s českými i světovými spisovateli a také bohatý doprovodný program. Letos se veletrh nesl ve znamení tématu Autoři bez hranic, ať už se jednalo o hranice států, hranice kulturní nebo sociální. Zelenou měl každý autor, který je umí překročit.
Číst dál... -
Na Černé louce v Ostravě opět proběhne knižní festival
Ostravské výstaviště v březnu opět přivítá knižní nakladatele, novináře, spisovatele a tisíce milovníků knih. Ve dnech 3. a 4. 2023 proběhne na Černé louce Knižní festival Ostrava.
Číst dál...
Nové komentáře
-
Daniel Defoe – Robinson Crusoe
:D -
Evžen Boček: „Zatuhnul jsem v 19. století“
Pri citani vsetkych siestich casti Aristokratky som sa vynikajuco pobavil, nieco nove naucil a vsetkym ... -
Jan Neruda – Povídky malostranské
Velmi moc děkuji za zápisky zítra mám mít čtenářský deník a knížku jsem ani neotevrela velmi moc ... -
Matematika základ života
Dík za kritické poznámky. Pokusíme se opravit. JH -
MUSTREAD podle Gatese a nejprestižnějších deníků. Co je tak skvělého na Sapiens?
Kniha obsahuje nepravdivá tvrzení a naprosto nelogické závěry. Knihu hodnotím jako škvár bez ... -
Páté jablko promlouvá
Román Páté jablko mne zajímal už proto, že mne s příběhy postav spojoval sad a obchod, který měli ... -
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Tento román jsem viděla několikrát zpravovaný jako film, ovšem netušila jsem že Robert umírá. To ... -
Prašina
no tatop kniha se mi zdála taková temná já mám ráda temno ale pořádně nedávala smysl nedokázala jsem ... -
Milník v žánru fantasy
Já jsem zrovna jeden z těch, co zná z fantasy všechno a nic ho nepřekvapí - teda ne že bych jí tolik ... -
François Villon: Já u pramene jsem a žízní hynu
Mám rád Fischerův překlad, ale krásný je i překlad Loukotkové. Můžete se přesvědčit v knize Navzdory ...
Knihy
Z čtenářského deníku
-
Jarmila Glazarová: Vlčí jáma
Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.
Číst dál... -
Drašar
Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.
Číst dál...