Recenze: Knihy pro dospělé

Duchové jsou tady s námi

1 1 1 1 1 (1 hlas)
kniha

Duchařská vyprávění mají tradici tak dlouhou, že se ztrácí kdesi v šedém oparu dávnověku. Příčinu jejich obliby není potřeba dlouho a složitě hledat, tkví někde v potřebě člověka zachovat si tvář a osvědčit svou statečnost. A určitě již našim dávným předkům připadalo bezpečnější a efektnější předvádět svou odvahu při vyprávění v bezpečí jeskyně, než v neznámém a nepřátelském prostředí divoké přírody. Hrůza ze světa, který poznat nemůžeme, bývá větší, než z toho našeho. Strach ale může být i docela příjemný, zvláště když jsem si jisti, že nám nic nehrozí. V povídkové knize Cáry rubáše na nás čeká pětice povídek, u kterých se můžeme příjemně bát, dokonce se i zasmát, to vše bez nebezpečí, že nás bude ohrožovat nějaký nespokojený duch.

 

knihaPětici povídek začínajících i zkušených autorů do knihy vybral publicista Antonín K. K. Kudláč. Přestože se věnuje i vlastní tvorbě, není to v tomto směru jeho první práce. Sestavil i sbírky 2004: Český horor, Punk Fiction nebo Pod kočičími hlavami.

Autorem první povídky Něco o strašidlech je Vladimír Šlechta. Kombinuje klasickou představu o duších, které v důsledku traumatizujícího zážitku odmítají zcela opustit náš svět, zejména domy, s hravým a nevážným tónem vyprávění, které se strašidelnou tématikou příjemně kontrastuje. Netradiční konec sice nemusí uspokojit čtenáře toužící po spravedlivém potrestání zla, ale jiné vyústění by svěží povídku dokonale „zabilo“.  Vladimír Šlechta patří mezi zkušenější spisovatele, je především autor sci-fi a fantasy, jeho doménou jsou povídkové cykly, například Krvavé pohraničí. Jak však dokazuje ve sborníku Cáry rubáše, ani tématika hororu mu není cizí a dokáže ji zpracovat s přehledem a fantazií.

Malá smrt Filipa Gotfrida pozoruje svět duchů optikou sexu. Jejímu hrdinovi způsobí zásvětní obyvatel nepříjemnou sexuální dysfunkci, která se nedá řešit konvenční cestou. Editor Antonín K. K. Kudláč ve své předmluvě na adresu této povídky poznamenává, že si díky ní přijde na své i čtenář nemrava. Já dodávám, že erotiku, kterou je povídka opravdu naplněna po okraj, dokáže autor podat elegantně, bez křečovitých slovních obratů. Soudě podle děl některých jiných autorů, není to úkol jednoduchý, je mnoho knih s erotickým obsahem, jejich čtení je samo o sobě hororem, aniž by to jejich autoři zamýšleli. Povídky Filipa Gotfrida najdeme v mnoha dalších antologiích editora Kudláče.

Povídka Jakuba Maříka Krev pod sněhem zavádí čtenáře do období totality, kdy pohraničníci úzkostlivě střežili hranice a neváhali střílet po těch, kdo se rozhodli opustit šťastnou socialistickou vlast. Autor, vzhledem k svému mládí, si onu dobu pamatovat nemůže, ale na malé ploše krátké povídky, navíc hororového žánru, to není poznat. Krev pod sněhem má klasickou zápletku i rozuzlení, takže čtenáře příliš nepřekvapí.

Svatopluk Doseděl se řadí mezi autory zkušenější, kromě povídek, publikovaných v časopisech a antologiích, vydal i samostatné knihy Zlo přichází třikrát a Bestseller. Povídka Solitér opět sází na osvědčené hororové rekvizity, výsledkem je ale napínavý a velmi dobře vypointovaný příběh. Nevadí ani, že je díky klasické koncepci poněkud předvídatelný. Autor má sklon nadužívat odkazů a citátů, některým čtenářům je to sympatické, jiným ne.

Zajímavou koncepci světa, v němž mrtví žijí - pokud se hned neodeberou na věčnost-, vytvořil v povídce Z druhé strany Jakub Guman. Čerstvě zemřelý hlavní hrdina se snaží přijít na to, co je příčinou zvýšené aktivity duchů, projevující se stále viditelněji v normálním světě. Jde o příběh složitý, který by snesl i podrobnější rozpracování. Autor své povídky publikoval v časopise Pevnost, sbornících Kočas 2011 nebo Jinosvěty.

Autorem poslední povídky je Michal Špaček. Poltergeist ze školky je spíše parodií na horory a jejím posláním je především čtenáře pobavit. Michal Špaček má smysl pro grotesku a vrší jeden gag na druhý. Čtenáře určitě potěší absurdní nápady, odkazy na klasické hororové filmy i zjevný nedostatek respektu k žánru. Autorova spontánnost je však na škodu přehlednosti. Stejně jako předchozí autoři píše převážně povídky z oblasti hororu, sci-fi a fantasy.

Horory se v současné době poněkud skrývají ve stínu stále oblíbenějšího žánru fantasy či kombinace sci-fi a fantasy. S horory se častěji setkáváme ve filmech, přesto jsou oblíbené i u čtenářů knih. Sbírka Cáry rubáše znovu dokazuje, že v Čechách máme dost autorů schopných napsat kvalitní hororovou povídku a přistoupit k ní z různých stran.

Knihu Cáry rubáše vydalo nakladatelství Epocha

 

Soutěže

Aktuality

  • Založena Česká akademie komiksu

    V pražském Café Neustadt byla v pondělí 25. června založena Česká akademie komiksu. Smyslem nového spolku je především s větší důstojností i propagací udělovat komiksové ceny Muriel, jejichž vyhlašovatelem od nynějška bude právě ČAK.

    Číst dál...  
  • Vyhlášení cen za českou detektivní literaturu

    Cena Jiřího Marka pro nejlepší detektivku vydanou v roce 2017 putuje k Vilému Křížkovi za historický příběh Smrt má vůni inkoustu (nakladatelství Mystery Press).

    Číst dál...  

Doporučujeme

Nové komentáře

Z čtenářského deníku

  • Jarmila Glazarová: Vlčí jáma

    Jana, která osiřela po první světové válce, se dostává k adoptivním rodičům, kteří žijí ve Slezsku a jsou bezdětní. Jana se stává ošetřovatelkou své adoptivní matky, stará se o domácnost a snaží se své nové rodině být užitečná. Postupem času ale odhaluje tajemství tohoto nesourodého páru. Na první pohled totiž vypadají Klára a Robert šťastně, na ten druhý je ale vidět, že tento pár rozhodně šťastný není.

    Číst dál...  
  • Drašar

    Nacházíme se v době, kdy je český jazyk považován za mluvu vesničanů. Čeština je vytlačena z nejvyšších společenských funkcí, kultury i státní správy. Na školách se vyučuje německý jazyk, jazyk vzdělanců. Dochází k velké germanizaci (poněmčování) společnosti… A do této doby se narodí Josef Václav Michl. Dlouho očekávaný syn, kterému jsou předurčeny velké skutky a který se má stát chloubou rodiny.

    Číst dál...  

Přihlášení